Brusel vrací úder. Tlaku USA ustoupit nehodlá

Tento vyostřený transatlantický spor se naplno rozhořel poté, co americké ministerstvo zahraničí uvalilo sankce na Séjourného předchůdce Thierryho Bretona a další čtyři aktivisty. Washington je obviňuje z nátlaku na americké technologické firmy a z pokusů o cenzuru nepohodlných názorů. Séjourné však svého předchůdce brání s tím, že Breton jednal vždy v zájmu evropského blaha a v souladu s mandátem od voličů.

Podporu Bretonovi vyjádřil také francouzský prezident Emmanuel Macron, který zdůraznil, že Evropa se nenechá zastrašit a bude pevně bránit svou nezávislost i svobodu svých občanů. Prezidentka Evropské komise Ursula von der Leyenová k tomu dodala, že svoboda projevu zůstává základním kamenem evropské demokracie, a unie ji bude chránit i přes silný odpor, který přichází z druhé strany oceánu.

Samotný Thierry Breton, kterého Američané označují za „mozek“ evropské regulace obsahu, přirovnal současné kroky Trumpovy administrativy k honu na čarodějnice a k temnému období mccarthismu. Francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot pak připomněl, že norma DSA byla přijata demokratickým procesem, nemá žádný mimouzemní dosah a nijak neovlivňuje dění přímo uvnitř Spojených států.

Sankce se kromě Bretona dotkly i představitelů neziskových organizací, které bojují proti dezinformacím a on-line nenávisti v Německu a Británii. Američtí konzervativci však na tyto aktivity pohlížejí jako na nástroj k potlačování pravicového smýšlení, což EU rezolutně odmítá. Tento hluboký rozpor v pohledu na svobodu slova a digitální suverenitu tak nyní tvoří jednu z největších trhlin ve vztazích mezi Bruselem a Washingtonem.