První prohlášení íránského vůdce: Chámeneí požaduje od USA kompenzace, nařídil blokaci Hormuzského průlivu

V poselství, které se neslo ve velmi útočném tónu, Chameneí nařídil, aby strategický Hormuzský průliv zůstal zablokovaný. Podle jeho slov musí Írán využít tento „pákový efekt“ jako klíčový nástroj v boji proti svým nepřátelům. Uzavření této životně důležité ropné tepny je podle Teheránu legitimní reakcí na kroky Spojených států a jejich spojenců v regionu.

Vůdce se v prohlášení přímo obrátil na sousední arabské státy v Perském zálivu. Přestože deklaroval politiku „přátelství“ s patnácti okolními zeměmi, neváhal jim adresovat mrazivé varování. Útoky na vojenské základny na jejich územích budou podle něj pokračovat, dokud tyto státy neuzavřou americké základny, které hostí. Chameneí sousedům doporučil, aby se od „vrahů íránského lidu“ distancovali co nejdříve.

Nová hlava islámské republiky se v textu zavázala pomstít krev všech Íránců, kteří v posledních dvou týdnech zahynuli. Zvláštní pozornost věnovala tragické události v Minábu, kde při americkém náletu poblíž školy zahynulo 168 lidí, včetně více než stovky dětí. Chameneí prohlásil, že pomsta za tyto oběti je svatou povinností režimu.

Vůči Spojeným státům zaujal Chameneí nekompromisní finanční postoj. Požaduje vyplacení „kompenzací“ za škody způsobené válkou. Pokud Washington odmítne tyto náhrady zaplatit, Írán si je podle něj vezme sám prostřednictvím zabavování nebo ničení amerických aktiv v regionu. Režim hodlá nepříteli způsobit škody stejného rozsahu, jaké utrpěla íránská infrastruktura.

Zajímavým rysem projevu bylo, že Chameneí ani jednou nepoužil jména Spojených států nebo Izraele. Důsledně o nich hovořil pouze jako o „nepříteli“ nebo „okupantech“. Tato rétorická dehumanizace protivníka má zřejmě za cíl sjednotit íránskou veřejnost pod praporem odporu proti vnější hrozbě v době, kdy je země pod obrovským vojenským tlakem.

Odborníci na mezinárodní bezpečnost, jako je Dr. H. A. Hellyer, upozorňují, že Modžtabova moc není založena pouze na dynastickém nástupnictví, ale především na jeho úzkých vazbách na revoluční gardy (IRGC). Právě gardy jsou těmi, kdo v praxi realizují útoky v Zálivu a blokádu průlivu. Bez jejich absolutní podpory by nové vedení v Teheránu nemohlo v takto riskantní strategii pokračovat.

Skutečnost, že se nový vůdce neukázal na kameru, nahrává izraelským zpravodajským analýzám. Ty naznačují, že Chameneí byl vážně zraněn hned v první vlně útoků. Pokud je skutečně upoután na lůžko, čtení textu moderátorem je jedinou cestou, jak udržet zdání funkčního vedení státu. Absenci vizuálního kontaktu se režim snaží kompenzovat silnými slovy o odplatě a ničení majetku nepřítele.

Zatímco se Chameneí snaží vykreslit útoky jako chirurgicky přesné údery na americké základny, realita v regionu je odlišná. V posledních dnech došlo k řadě útoků na civilní objekty a ropné tankery, které nemají s americkou armádou přímou souvislost. Tato eskalace ohrožuje nejen globální ceny energií, ale i křehkou stabilitu v zemích, které se Írán pokouší do sporu zatáhnout.

Vládní poradce Júsuf Pezeškiján se na Telegramu nadále snaží uklidnit veřejnost tvrzením, že vůdce je „živ a zdráv“. Tato kampaň však naráží na nedůvěru části populace, která v ulicích Teheránu vidí spíše všudypřítomné hlídky a symbolickou propagandu než skutečného lídra. Absence Modžtaby v televizi jen podtrhuje nejistotu, ve které se islámská republika momentálně nachází.

Propagandistický aparát v ulicích Teheránu běží na plné obrátky. Na náměstí Valí Asr se objevují stále nové materiály oslavující kontinuitu moci od Chomejního přes Alího Chameneího až k Modžtabovi. Tato vizuální masáž má zakrýt fakt, že země čelí největší existenční hrozbě za poslední desetiletí a její nejvyšší představitel komunikuje pouze prostřednictvím čtených vzkazů.

Americký ministr obrany Pete Hegseth potvrdil, že USA vyšetřují okolnosti náletu v Minábu, který Chameneí použil jako hlavní motiv pro svou výzvu k pomstě. Washington si je vědom, že každá civilní oběť se stává silnou zbraní v rukou íránské propagandy, která se snaží legitimizovat blokádu mezinárodních vod a útoky na obchodní lodě.

Zelenskyj a další mezinárodní pozorovatelé varují, že Írán v této strategii není sám a využívá ruské zkušenosti i technologie. Spojení mezi bojištěm na Ukrajině a v Perském zálivu je čím dál zřetelnější, zejména v taktice nasazování dronů, které mají paralyzovat obranu amerických základen, o nichž Chameneí ve svém vzkazu mluvil.

Pokud budou sousední země následovat Chameneího „doporučení“ a uzavřou americké základny, znamenalo by to totální rozvrat bezpečnostní architektury Blízkého východu. Je však nepravděpodobné, že by státy Zálivu na toto vydírání přistoupily, neboť americká přítomnost je pro ně v současnosti jedinou zárukou proti íránské agresi, kterou nový vůdce v prohlášení otevřeně přiznal.