Válka v Íránu stojí USA miliardy dolarů. Námořnictvo není připraveno eskortovat tankery přes Hormuzský průliv

Podle Wrighta se sice s doprovodem tankerů počítá v blízké budoucnosti, ale současná situace to neumožňuje. Veškeré americké vojenské kapacity v regionu jsou nyní plně soustředěny na ničení íránských ofenzivních schopností a výrobního průmyslu, který dodává zbraně tamnímu režimu. Prioritou je tedy eliminace hrozeb u zdroje, nikoliv pasivní ochrana jednotlivých obchodních lodí.

Situace v Perském zálivu se mezitím dále vyhrotila čtvrtečním útokem na plavidlo vlastněné Spojenými státy. Íránské revoluční gardy prostřednictvím polooficiální agentury Fars potvrdily odpovědnost za útok v severní části zálivu. Cílem byl tanker Safesea Vishnu plující pod vlajkou Marshallových ostrovů, který byl podle dostupných informací zasažen v iráckých vodách nedaleko přístavu Basra.

Podle indických úřadů do lodi narazil dálkově ovládaný rychlý člun bílé barvy naložený výbušninami. Náraz způsobil na palubě rozsáhlý požár, který si vyžádal jednu oběť na životě, zbytek posádky se podařilo zachránit. Íránská strana útok ospravedlňuje tím, že loď údajně nereagovala na varování vyslaná revolučními gardami. Agentura Fars dokonce zveřejnila videozáznam noční exploze, která plavidlo těžce poškodila.

Válečný konflikt s Íránem představuje pro Spojené státy také obrovskou finanční zátěž. Podle informací, které vojenští představitelé poskytli americkému Kongresu, stál pouze první týden bojů přibližně 11,3 miliardy dolarů. Tato částka je navíc považována za nejnižší možný odhad, protože nezahrnuje náklady na masivní přesuny techniky a personálu, které probíhaly ještě před prvním úderem z 28. února.

Senátor Chris Coons v této souvislosti uvedl, že reálné provozní náklady budou pravděpodobně výrazně vyšší. Pro srovnání, celkový obranný rozpočet USA pro rok 2026 činí přibližně 900 miliard dolarů. Ačkoli Spojené státy disponují obrovskými prostředky, tempo, jakým konflikt odčerpává finance, vyvolává mezi zákonodárci v Washingtonu rostoucí znepokojení nad dlouhodobou udržitelností kampaně.

Blokáda Hormuzského průlivu má však i další, méně viditelné dopady, které přesahují obchod s ropou. Přes tuto vodní cestu se přepravuje přibližně polovina světových dodávek síry. Tato surovina je přitom kriticky důležitá pro výrobu hnojiv, rafinaci niklu či tavení mědi. Naprostý nedostatek síry by mohl paralyzovat zemědělství i těžký průmysl v mnoha částech světa, přičemž ceny v Číně, která je hlavním odběratelem, již vzrostly o 15 %.

Zásadní dopad má nedostatek síry a kyseliny sírové také na technologický sektor, konkrétně na výrobu polovodičů. Bez těchto komponentů není možné vyrábět čipy pro mobilní telefony ani elektromobily. Region Perského zálivu je klíčovým producentem síry, která vzniká jako vedlejší produkt při zpracování specifického typu ropy. Uzavření průlivu tak může v blízké době vyvolat globální technologickou krizi, která zasáhne spotřebitele po celém světě.