Mezinárodní energetická agentura (IEA) byla založena v 70. letech minulého století v reakci na tehdejší ničivou ropnou krizi s nadějí, že v budoucnu dokáže zmírnit podobné ekonomické otřesy. Téměř po padesáti letech se nyní jejích 32 členských států rozhodlo popáté v historii stisknout nouzové tlačítko. Důvodem je kritická situace vyvolaná konfliktem mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem, který otřásá světovými trhy.
V rámci tohoto historického kroku schválila IEA uvolnění 400 milionů barelů ropy ze svých nouzových zásob. Toto množství představuje celou třetinu veškerých vládních rezerv členských zemí. Jde o vůbec nejrozsáhlejší intervenci v dějinách agentury, která má za cíl uklidnit cenové šoky vyvolané faktickým uzavřením strategického Hormuzského průlivu. Právě tento krok Íránu ukázal, jak zranitelný světový trh s energiemi stále zůstává.
Podmínkou členství v IEA je, že každý stát musí udržovat nouzové zásoby ropy odpovídající alespoň 90 dnům čistého dovozu. Celkově tyto rezervy činí zhruba 1,2 miliardy barelů. Velkou část drží Spojené státy ve svých strategických rezervách, a to i přesto, že se díky břidlicovému rozmachu staly čistým vývozcem. V momentech velkého narušení dodávek se tyto zásoby nabízejí k prodeji, aby se usnadnil tok ropy tam, kde je nejvíce potřeba.
Od založení IEA v roce 1974 došlo ke koordinovanému uvolnění zásob pouze čtyřikrát, což podtrhuje vážnost současné krize. Předchozí intervence proběhly během operace Pouštní bouře v roce 1991, po hurikánu Katrina v roce 2005, během intervence v Libyi v roce 2011 a naposledy po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022. Aktuální pomoc je však svým rozsahem bezprecedentní a překonává i objemy uvolněné během ukrajinského konfliktu.
Do společného úsilí se zapojila i Velká Británie, která na trh přispěje 13,5 miliony barelů. Britská ministryně financí Rachel Reevesová o těchto plánech intenzivně jednala se svými protějšky ze zemí G7. Tento postup ukazuje, že navzdory úpadku multilateralismu v mnoha jiných oblastech je kolektivní akce názorově blízkých zemí v době nouze stále možná, ačkoliv velcí hráči jako Čína stojí mimo struktury IEA.
Odborníci však varují, že ani takto masivní injekce nemusí k vyřešení problémů stačit, pokud bude násilí na Blízkém východě trvat delší dobu. Hlavní ekonom Capital Economics Neil Shearing upozornil, že uzavření Hormuzského průlivu odřízlo dodávky v objemu 10 milionů barelů denně. Pro srovnání, dosud největší denní uvolnění zásob z minulosti dosahovalo pouze 2,5 milionu barelů denně. Navíc je otázkou, zda stávající infrastruktura a potrubí mají dostatečnou kapacitu pro přepravu dodatečné suroviny.
Bývalý ekonomický poradce Nick Butler varuje před unáhleným vypotřebováním zásob, které lze použít pouze jednou. Podle něj mají rezervy sloužit spíše jako symbol pro posílení důvěry trhu. Butler navíc podotýká, že největšímu tlaku nyní čelí dodávky plynu, pro který neexistuje žádný ekvivalent mezinárodního systému nouzových rezerv. V Británii se proto již začíná mluvit o tom, že by vláda mohla být nucena připravit plány na přídělový systém energií pro prioritní uživatele.
Snaha největších světových dovozců omezit dopady ropného šoku je sice zjevná, ale hrozby Íránu, že by cena ropy mohla vyletět až na 200 dolarů za barel, udržují napětí. Minulé intervence sice dokázaly snížit cenu barelu o 10 až 20 dolarů, v současné extrémně volatilní situaci je však obtížné předpovědět, zda převáží vliv dodatečných zásob nad dopady vojenských akcí. Globální sever tak zůstává i nadále vysoce zranitelný vůči cenám fosilních paliv.
Související
Evropa má zásoby leteckého paliva už jen na šest týdnů. Pak začne uzemňovat letadla
Paradox války v Íránu: Krize přinesla astronomické zisky pro největší ropné společnosti na světě
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Procitli už i pravicoví populisté. Dejte od Trumpa ruce pryč, vzkázala Le Penová
před 1 hodinou
Není to jen aktuální výměna názorů. Spory mezi papežem Lvem a Trumpem sahají daleko do minulosti
před 2 hodinami
Začalo platit příměří s Libanonem, oznámil Trump. Izraelci nechápou, Netanjahua viní ze lži
před 3 hodinami
Zemřel známý herec Jan Potměšil
před 4 hodinami
Počasí: Příští týden se ochladí, do Česka se vrátí noční mrazy
Aktualizováno včera
OBRAZEM: Ukrajina potřebuje naši pomoc, řekl Rutte v Praze. Uděláme vše pro splnění závazků, slíbil Babiš
včera
Česko světovým lídrům v pátek představí plán na zajištění bezpečnosti v Hormuzském průlivu
včera
Macinka si v reakci na výhrůžky předvolal ruského velvyslance
včera
OBRAZEM: Do Prahy přijel šéf NATO Rutte. Jedná s Babišem o českých závazcích
včera
Politico: Plánem české vlády na zrušení koncesionářských poplatků se bude zabývat Evropská komise
včera
Evropa má zásoby leteckého paliva už jen na šest týdnů. Pak začne uzemňovat letadla
včera
EU musí kvůli zhoršující se globální situaci radikálně zrychlit investice do obrany, shodují se lídři
včera
Svět pustoší hrstka tyranů, války stojí miliardy a lidé trpí. Papež Lev zareagoval na Trumpa nezvykle ostře
včera
Írán si podřezal větev. Neví, kam v Hormuzském průlivu umístil miny, a nemá je jak odstranit
včera
Rusko zveřejnilo „oficiální seznam cílů ruských raket v Evropě.“ Je mezi nimi i Česko
včera
Opozice kvůli chování vlády svolává mimořádnou schůzi Sněmovny. Chystá se na masivní obstrukce
včera
Vláda vyšachovala prezidenta. Pavel na summit NATO nepojede, rozhodla
včera
Írán chce potápět americké lodě hlídkující v Hormuzském průlivu
včera
Evropská unie představila systém pro ověřování věku na internetu
včera
Rusko v noci na dnešek podniklo rozsáhlý útok na Ukrajinu. Nejméně 12 mrtvých
Rusko v noci na dnešek podniklo rozsáhlý útok na Ukrajinu, při kterém využilo vlny dronů i raketových střel. Podle informací místních úřadů si tyto nálety vyžádaly nejméně 12 obětí na životech. Útoky zasáhly několik klíčových měst včetně Kyjeva, Oděsy a Dnipra.
Zdroj: Libor Novák