Mezinárodní energetická agentura (IEA) byla založena v 70. letech minulého století v reakci na tehdejší ničivou ropnou krizi s nadějí, že v budoucnu dokáže zmírnit podobné ekonomické otřesy. Téměř po padesáti letech se nyní jejích 32 členských států rozhodlo popáté v historii stisknout nouzové tlačítko. Důvodem je kritická situace vyvolaná konfliktem mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem, který otřásá světovými trhy.
V rámci tohoto historického kroku schválila IEA uvolnění 400 milionů barelů ropy ze svých nouzových zásob. Toto množství představuje celou třetinu veškerých vládních rezerv členských zemí. Jde o vůbec nejrozsáhlejší intervenci v dějinách agentury, která má za cíl uklidnit cenové šoky vyvolané faktickým uzavřením strategického Hormuzského průlivu. Právě tento krok Íránu ukázal, jak zranitelný světový trh s energiemi stále zůstává.
Podmínkou členství v IEA je, že každý stát musí udržovat nouzové zásoby ropy odpovídající alespoň 90 dnům čistého dovozu. Celkově tyto rezervy činí zhruba 1,2 miliardy barelů. Velkou část drží Spojené státy ve svých strategických rezervách, a to i přesto, že se díky břidlicovému rozmachu staly čistým vývozcem. V momentech velkého narušení dodávek se tyto zásoby nabízejí k prodeji, aby se usnadnil tok ropy tam, kde je nejvíce potřeba.
Od založení IEA v roce 1974 došlo ke koordinovanému uvolnění zásob pouze čtyřikrát, což podtrhuje vážnost současné krize. Předchozí intervence proběhly během operace Pouštní bouře v roce 1991, po hurikánu Katrina v roce 2005, během intervence v Libyi v roce 2011 a naposledy po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022. Aktuální pomoc je však svým rozsahem bezprecedentní a překonává i objemy uvolněné během ukrajinského konfliktu.
Do společného úsilí se zapojila i Velká Británie, která na trh přispěje 13,5 miliony barelů. Britská ministryně financí Rachel Reevesová o těchto plánech intenzivně jednala se svými protějšky ze zemí G7. Tento postup ukazuje, že navzdory úpadku multilateralismu v mnoha jiných oblastech je kolektivní akce názorově blízkých zemí v době nouze stále možná, ačkoliv velcí hráči jako Čína stojí mimo struktury IEA.
Odborníci však varují, že ani takto masivní injekce nemusí k vyřešení problémů stačit, pokud bude násilí na Blízkém východě trvat delší dobu. Hlavní ekonom Capital Economics Neil Shearing upozornil, že uzavření Hormuzského průlivu odřízlo dodávky v objemu 10 milionů barelů denně. Pro srovnání, dosud největší denní uvolnění zásob z minulosti dosahovalo pouze 2,5 milionu barelů denně. Navíc je otázkou, zda stávající infrastruktura a potrubí mají dostatečnou kapacitu pro přepravu dodatečné suroviny.
Bývalý ekonomický poradce Nick Butler varuje před unáhleným vypotřebováním zásob, které lze použít pouze jednou. Podle něj mají rezervy sloužit spíše jako symbol pro posílení důvěry trhu. Butler navíc podotýká, že největšímu tlaku nyní čelí dodávky plynu, pro který neexistuje žádný ekvivalent mezinárodního systému nouzových rezerv. V Británii se proto již začíná mluvit o tom, že by vláda mohla být nucena připravit plány na přídělový systém energií pro prioritní uživatele.
Snaha největších světových dovozců omezit dopady ropného šoku je sice zjevná, ale hrozby Íránu, že by cena ropy mohla vyletět až na 200 dolarů za barel, udržují napětí. Minulé intervence sice dokázaly snížit cenu barelu o 10 až 20 dolarů, v současné extrémně volatilní situaci je však obtížné předpovědět, zda převáží vliv dodatečných zásob nad dopady vojenských akcí. Globální sever tak zůstává i nadále vysoce zranitelný vůči cenám fosilních paliv.
Související
Írán oznámil změnu strategie útoků. Chce vyšroubovat cenu ropy na 200 dolarů za barel
Evropa kvůli růstu cen ropy plánuje historický krok
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Co udělá rekordní uvolnění 400 milionů barelů ropy s cenami pohonných hmot?
před 2 hodinami
Trump opět otočil: Válka s Íránem ani zdaleka neskončila
před 3 hodinami
Provizorium míří ke konci. Poslanci schválili státní rozpočet na letošní rok
před 4 hodinami
Šichtařová avizuje konec v Poslanecké sněmovně. Změna se nepodaří, vysvětlila
před 5 hodinami
Moravec zatím nesmí moderovat u konkurence. ČT ho může platit ještě půl roku
před 5 hodinami
Armádou otřásla tragédie. Při cvičení zemřel voják
před 6 hodinami
Írán oznámil změnu strategie útoků. Chce vyšroubovat cenu ropy na 200 dolarů za barel
před 8 hodinami
Hamás slaví jmenování íránského lídra. USA a Izraeli přeje porážku
před 8 hodinami
Evropa kvůli růstu cen ropy plánuje historický krok
před 9 hodinami
USA se z Íránu brzy stáhnou, růst cen ropy kazí Trumpův veřejný obraz, myslí si experti
před 10 hodinami
Maďarsko za měsíc čekají nejdůležitější volby za 16 let. Orbánova vláda skončí, naznačují průzkumy
před 11 hodinami
Polovina íránských střel odpálených na Izrael nesla zakázanou munici
před 12 hodinami
Česká televize už ví, co bude vysílat místo Otázek Václava Moravce
před 13 hodinami
Putin využívá války v Íránu. Snaží se vykreslit jako mezinárodní mírotvůrce
před 13 hodinami
Nový íránský vůdce Modžtaba Chameneí byl zraněn při útocích
před 14 hodinami
Írán zaminoval Hormuzský průliv
před 16 hodinami
Výhled počasí až do Velikonoc. Dramatické výkyvy se nečekají
včera
Trump varoval Írán. Miny v průlivu povedou k nevídaným následkům
včera
Snowboardistka Maděrová druhým místem Špindlerův Mlýn nezklamala
včera
Fico tvrdí, že EU je ve sporu s Ukrajinou na straně Slovenska
Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) se dočkal kýženého setkání na úrovni Evropské unie, kde se řešily zastavené dodávky ropy přes Ukrajinu. Fico tvrdí, že ho předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve sporu s Kyjevem podpořila.
Zdroj: Lucie Podzimková