Co udělá rekordní uvolnění 400 milionů barelů ropy s cenami pohonných hmot?

Mezinárodní energetická agentura (IEA) byla založena v 70. letech minulého století v reakci na tehdejší ničivou ropnou krizi s nadějí, že v budoucnu dokáže zmírnit podobné ekonomické otřesy. Téměř po padesáti letech se nyní jejích 32 členských států rozhodlo popáté v historii stisknout nouzové tlačítko. Důvodem je kritická situace vyvolaná konfliktem mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem, který otřásá světovými trhy.

V rámci tohoto historického kroku schválila IEA uvolnění 400 milionů barelů ropy ze svých nouzových zásob. Toto množství představuje celou třetinu veškerých vládních rezerv členských zemí. Jde o vůbec nejrozsáhlejší intervenci v dějinách agentury, která má za cíl uklidnit cenové šoky vyvolané faktickým uzavřením strategického Hormuzského průlivu. Právě tento krok Íránu ukázal, jak zranitelný světový trh s energiemi stále zůstává.

Podmínkou členství v IEA je, že každý stát musí udržovat nouzové zásoby ropy odpovídající alespoň 90 dnům čistého dovozu. Celkově tyto rezervy činí zhruba 1,2 miliardy barelů. Velkou část drží Spojené státy ve svých strategických rezervách, a to i přesto, že se díky břidlicovému rozmachu staly čistým vývozcem. V momentech velkého narušení dodávek se tyto zásoby nabízejí k prodeji, aby se usnadnil tok ropy tam, kde je nejvíce potřeba.

Od založení IEA v roce 1974 došlo ke koordinovanému uvolnění zásob pouze čtyřikrát, což podtrhuje vážnost současné krize. Předchozí intervence proběhly během operace Pouštní bouře v roce 1991, po hurikánu Katrina v roce 2005, během intervence v Libyi v roce 2011 a naposledy po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022. Aktuální pomoc je však svým rozsahem bezprecedentní a překonává i objemy uvolněné během ukrajinského konfliktu.

Do společného úsilí se zapojila i Velká Británie, která na trh přispěje 13,5 miliony barelů. Britská ministryně financí Rachel Reevesová o těchto plánech intenzivně jednala se svými protějšky ze zemí G7. Tento postup ukazuje, že navzdory úpadku multilateralismu v mnoha jiných oblastech je kolektivní akce názorově blízkých zemí v době nouze stále možná, ačkoliv velcí hráči jako Čína stojí mimo struktury IEA.

Odborníci však varují, že ani takto masivní injekce nemusí k vyřešení problémů stačit, pokud bude násilí na Blízkém východě trvat delší dobu. Hlavní ekonom Capital Economics Neil Shearing upozornil, že uzavření Hormuzského průlivu odřízlo dodávky v objemu 10 milionů barelů denně. Pro srovnání, dosud největší denní uvolnění zásob z minulosti dosahovalo pouze 2,5 milionu barelů denně. Navíc je otázkou, zda stávající infrastruktura a potrubí mají dostatečnou kapacitu pro přepravu dodatečné suroviny.

Bývalý ekonomický poradce Nick Butler varuje před unáhleným vypotřebováním zásob, které lze použít pouze jednou. Podle něj mají rezervy sloužit spíše jako symbol pro posílení důvěry trhu. Butler navíc podotýká, že největšímu tlaku nyní čelí dodávky plynu, pro který neexistuje žádný ekvivalent mezinárodního systému nouzových rezerv. V Británii se proto již začíná mluvit o tom, že by vláda mohla být nucena připravit plány na přídělový systém energií pro prioritní uživatele.

Snaha největších světových dovozců omezit dopady ropného šoku je sice zjevná, ale hrozby Íránu, že by cena ropy mohla vyletět až na 200 dolarů za barel, udržují napětí. Minulé intervence sice dokázaly snížit cenu barelu o 10 až 20 dolarů, v současné extrémně volatilní situaci je však obtížné předpovědět, zda převáží vliv dodatečných zásob nad dopady vojenských akcí. Globální sever tak zůstává i nadále vysoce zranitelný vůči cenám fosilních paliv.

Související

Ilustrační foto

Lodě se ani po uzavření míru do Hormuzského průlivu neženou

Oznámení předběžné mírové dohody mezi Spojenými státy a Íránem přineslo první pozitivní signály na komoditních trzích, kde ceny ropy zaznamenaly další pokles. Globální benchmark v podobě ropy Brent oslabil o 2,6 procenta na přibližnou hodnotu 81,05 dolaru za barel, což navázalo na předchozí propad o 4,5 procenta bezprostředně po nedělním zveřejnění zprávy o dosažení shody.
Ropa

K návratu cen ropy na předválečnou úroveň možná nikdy nedojde, varují experti

Prezident Donald Trump sice v sobotu prohlásil, že mír s Íránem je na dosah a Hormuzský průliv se brzy znovu otevře, finanční trhy však jeho vyjádření po předchozích falešných zprávách z posledních tří měsíců spíše ignorují. Obchodníci nyní čekají na hmatatelné důkazy skutečné dohody. Írán v konfliktu sice vojensky podléhal, ale díky rychlým člunům, minám a dronům dokázal zablokovat průliv, kterým proudí pětina světové ropy, což z této námořní cesty učinilo jeho hlavní páku při vyjednávání.

Více souvisejících

ropa

Aktuálně se děje

včera

Ilustrační fotografie.

Na D49 se otevřely další kilometry dálnice. Od tendru to trvalo 18 let

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) tento týden zprovoznilo 7,5 kilometru dlouhý úsek dálnice D49, druhou část stavby Hulín – Fryšták ve Zlínském kraji. Díky tomu je nyní v provozu celý téměř osmnáctikilometrový úsek této dálnice. Stavba narážela opakovaně na odpor aktivistů, brzdily ji dlouhé soudní procesy a na hlavní trase se tak mohlo začít pracovat až koncem roku 2021, přestože zhotovitel vzešel z tendru už v roce 2008. Náklady na realizaci stavby dosáhly včetně inflace 9,5 miliardy Kč bez DPH.

včera

včera

včera

Vláda České republiky

Česko se zapojí do projektu AI Gigafactory. Vláda schválila akční plán pro duševní zdraví

Česká republika bude v evropské soutěži usilovat o vybudování AI Gigafactory. Vláda Andreje Babiše (ANO) k tomu na pondělním zasedání učinila zásadní kroky, když odsouhlasila uzavření dohody o společném zadávání veřejných zakázek s EuroHPC Joint Undertaking. Schválila také Národní akční plán pro duševní zdraví 2026-2030, který nastavuje priority státu v oblasti péče o duševní zdraví, nebo fiskálně-strukturální plán České republiky pro období 2027 až 2030 a jmenovala Editu Stejskalovou novou vládní zmocněnkyní pro záležitosti romské menšiny.

včera

Petr Pavel

Pavel si dává na čas. Pražský hrad oznámil, kdy se vyjádří k rozhodnutí vlády

Na Pražský hrad se obrátila pozornost v okamžiku, kdy dnes vyšlo najevo, že Babišova vláda rozhodla, že prezident Petr Pavel nebude součástí delegace na letním summitu NATO v Turecku. Pavel totiž dříve naznačil, že v takovém případě podá kompetenční žalobu. Na první reakci prezidenta se však bude čekat do úterního dopoledne. 

včera

včera

Petr Pavel a Andrej Babiš

Pavel nebude členem delegace na summitu NATO, rozhodla vláda

Prezident Petr Pavel nemá být podle rozhodnutí vlády součástí delegace na letním summitu NATO v Turecku. V čele delegace bude premiér Andrej Babiš (ANO). Pavel dříve nevyloučil podání kompetenční žaloby, pokud nebude členem delegace. 

včera

včera

Aktualizováno včera

Keir Starmer, předseda Labouristické strany

Starmer oznámil svůj konec v čele Velké Británie

Britský premiér Keir Starmer dal za pravdu spekulacím z posledních dní, když v pondělí oznámil rezignaci na post ministerského předsedy. Informovala o tom britská BBC. Starmer skončí i v čele labouristů, které v následujících dnech a týdnech čeká hledání nového lídra. 

včera

včera

včera

Důchody, ilustrační fotografie.

Co bude s důchody? Ministerstvo přišlo s novou analýzou, závěry jsou zajímavé

Nová analýza Ministerstva práce a sociálních věcí ukazuje, že odchod z trhu práce často začíná ještě před dosažením důchodového věku. Každý druhý senior v tomto věku už nepracuje a čtyři z deseti lidí nevstupují do důchodu ze stabilního zaměstnání. Nejčastějšími důvody jsou nezaměstnanost, zdravotní problémy nebo péče o blízké. 

včera

včera

včera

21. června 2026 21:17

Tamás Sulyok

Sulyok se postavil Magyarovi. Maďarský prezident ultimátum nesplní, odstoupit nehodlá

Maďarský prezident Tamás Sulyok, který bývá spojován se zbytky padlého režimu bývalého premiéra Viktora Orbána, hodlá čelit snahám nové vlády o své odvolání. Nový předseda vlády Péter Magyar, který v dubnových volbách drtivě zvítězil, již ve svém vítězném projevu avizoval, že Sulyoka i další funkcionáře dosazené v Orbánově éře zbaví funkcí kvůli tomu, že dřívějšímu systému pomáhali budovat státní korupci a klientelismus.

21. června 2026 19:56

Pedro Sánchez

Španělskem otřásá korupční skandál. Manželka premiéra Sáncheze nesmí opustit zemi

Španělský soud nařídil manželce současného premiéra Begoñe Gómezové, aby se dostavila k soudnímu přelíčení kvůli obviněním z korupce. Soudce Juan Carlos Peinado jí zároveň odebral cestovní pas, zakázal opustit zemi a uložil povinnost hlásit se dvakrát měsíčně na soudě. Gómezová čelí obviněním ze zpronevěry, obchodování s vlivem, korupce v obchodním styku a nezákonného přisvojení finančních prostředků. Podle vyšetřovatelů měla využít své manželství k posílení kariéry na madridské univerzitě.

21. června 2026 18:37

Keir Starmer, předseda Labouristické strany

Trump oznámil rezignaci britského premiéra. Den před tím, než by to Starmer udělal sám

Americký prezident Donald Trump na své sociální síti Truth Social prohlásil, že britský premiér Keir Starmer odstoupí ze své funkce. Obvinil ho přitom z toho, že zásadním způsobem selhal ve dvou klíčových oblastech, kterými jsou imigrace a energetika, přičemž v souvislosti s energiemi zmínil potřebu otevřít těžbu ropy v Severním moři. Trumpův příspěvek zřejmě reagoval na mediální zprávy, jelikož oba státníci spolu během víkendu osobně nehovořili.

21. června 2026 17:18

Křehké příměří dostalo další ránu. Trump pohrozil Íránu tvrdým úderem

Americký prezident Donald Trump pohrozil Íránu tvrdým úderem, pokud Teherán okamžitě nezastaví své jím placené zástupné síly v Libanonu, které podle jeho slov způsobují potíže.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy