Mezinárodní energetická agentura (IEA) byla založena v 70. letech minulého století v reakci na tehdejší ničivou ropnou krizi s nadějí, že v budoucnu dokáže zmírnit podobné ekonomické otřesy. Téměř po padesáti letech se nyní jejích 32 členských států rozhodlo popáté v historii stisknout nouzové tlačítko. Důvodem je kritická situace vyvolaná konfliktem mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem, který otřásá světovými trhy.
V rámci tohoto historického kroku schválila IEA uvolnění 400 milionů barelů ropy ze svých nouzových zásob. Toto množství představuje celou třetinu veškerých vládních rezerv členských zemí. Jde o vůbec nejrozsáhlejší intervenci v dějinách agentury, která má za cíl uklidnit cenové šoky vyvolané faktickým uzavřením strategického Hormuzského průlivu. Právě tento krok Íránu ukázal, jak zranitelný světový trh s energiemi stále zůstává.
Podmínkou členství v IEA je, že každý stát musí udržovat nouzové zásoby ropy odpovídající alespoň 90 dnům čistého dovozu. Celkově tyto rezervy činí zhruba 1,2 miliardy barelů. Velkou část drží Spojené státy ve svých strategických rezervách, a to i přesto, že se díky břidlicovému rozmachu staly čistým vývozcem. V momentech velkého narušení dodávek se tyto zásoby nabízejí k prodeji, aby se usnadnil tok ropy tam, kde je nejvíce potřeba.
Od založení IEA v roce 1974 došlo ke koordinovanému uvolnění zásob pouze čtyřikrát, což podtrhuje vážnost současné krize. Předchozí intervence proběhly během operace Pouštní bouře v roce 1991, po hurikánu Katrina v roce 2005, během intervence v Libyi v roce 2011 a naposledy po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022. Aktuální pomoc je však svým rozsahem bezprecedentní a překonává i objemy uvolněné během ukrajinského konfliktu.
Do společného úsilí se zapojila i Velká Británie, která na trh přispěje 13,5 miliony barelů. Britská ministryně financí Rachel Reevesová o těchto plánech intenzivně jednala se svými protějšky ze zemí G7. Tento postup ukazuje, že navzdory úpadku multilateralismu v mnoha jiných oblastech je kolektivní akce názorově blízkých zemí v době nouze stále možná, ačkoliv velcí hráči jako Čína stojí mimo struktury IEA.
Odborníci však varují, že ani takto masivní injekce nemusí k vyřešení problémů stačit, pokud bude násilí na Blízkém východě trvat delší dobu. Hlavní ekonom Capital Economics Neil Shearing upozornil, že uzavření Hormuzského průlivu odřízlo dodávky v objemu 10 milionů barelů denně. Pro srovnání, dosud největší denní uvolnění zásob z minulosti dosahovalo pouze 2,5 milionu barelů denně. Navíc je otázkou, zda stávající infrastruktura a potrubí mají dostatečnou kapacitu pro přepravu dodatečné suroviny.
Bývalý ekonomický poradce Nick Butler varuje před unáhleným vypotřebováním zásob, které lze použít pouze jednou. Podle něj mají rezervy sloužit spíše jako symbol pro posílení důvěry trhu. Butler navíc podotýká, že největšímu tlaku nyní čelí dodávky plynu, pro který neexistuje žádný ekvivalent mezinárodního systému nouzových rezerv. V Británii se proto již začíná mluvit o tom, že by vláda mohla být nucena připravit plány na přídělový systém energií pro prioritní uživatele.
Snaha největších světových dovozců omezit dopady ropného šoku je sice zjevná, ale hrozby Íránu, že by cena ropy mohla vyletět až na 200 dolarů za barel, udržují napětí. Minulé intervence sice dokázaly snížit cenu barelu o 10 až 20 dolarů, v současné extrémně volatilní situaci je však obtížné předpovědět, zda převáží vliv dodatečných zásob nad dopady vojenských akcí. Globální sever tak zůstává i nadále vysoce zranitelný vůči cenám fosilních paliv.
Související
Lodě se ani po uzavření míru do Hormuzského průlivu neženou
K návratu cen ropy na předválečnou úroveň možná nikdy nedojde, varují experti
Aktuálně se děje
včera
Na D49 se otevřely další kilometry dálnice. Od tendru to trvalo 18 let
včera
Obchody a červencové svátky. První řetězec oznámil, jak to letos bude
včera
Trapné, nebezpečné, pomstychtivé. Opozice stojí na straně prezidenta Pavla
včera
Česko se zapojí do projektu AI Gigafactory. Vláda schválila akční plán pro duševní zdraví
včera
Pavel si dává na čas. Pražský hrad oznámil, kdy se vyjádří k rozhodnutí vlády
včera
V autě stačí pár minut a už je zle. Policie radí, na co si dát během veder pozor
včera
Pavel nebude členem delegace na summitu NATO, rozhodla vláda
včera
Farage chce po Starmerově konci volby. Jsme připraveni přinést změnu, vzkázal
včera
Brněnské nádraží evakuovali kvůli munici. Dělníci ji našli na stavbě
Aktualizováno včera
Starmer oznámil svůj konec v čele Velké Británie
včera
Počasí dnes: Meteorologové opět varují před bouřkami, udeří už odpoledne
včera
Víkendové bouřky řádily hlavně v Čechách. V Příbrami lilo, padaly i velké kroupy
včera
Co bude s důchody? Ministerstvo přišlo s novou analýzou, závěry jsou zajímavé
včera
První kolo dalších jednání mezi USA a Íránem je u konce. Mluví se o pokroku
včera
Stávka v ČT a ČRo. Projevuje se zpožděním pořadů, dotkne se i MS ve fotbale
včera
Počasí: Vysoké teploty se v Česku objeví i příští víkend
21. června 2026 21:17
Sulyok se postavil Magyarovi. Maďarský prezident ultimátum nesplní, odstoupit nehodlá
21. června 2026 19:56
Španělskem otřásá korupční skandál. Manželka premiéra Sáncheze nesmí opustit zemi
21. června 2026 18:37
Trump oznámil rezignaci britského premiéra. Den před tím, než by to Starmer udělal sám
21. června 2026 17:18
Křehké příměří dostalo další ránu. Trump pohrozil Íránu tvrdým úderem
Americký prezident Donald Trump pohrozil Íránu tvrdým úderem, pokud Teherán okamžitě nezastaví své jím placené zástupné síly v Libanonu, které podle jeho slov způsobují potíže.
Zdroj: Libor Novák