Mezinárodní energetická agentura (IEA) byla založena v 70. letech minulého století v reakci na tehdejší ničivou ropnou krizi s nadějí, že v budoucnu dokáže zmírnit podobné ekonomické otřesy. Téměř po padesáti letech se nyní jejích 32 členských států rozhodlo popáté v historii stisknout nouzové tlačítko. Důvodem je kritická situace vyvolaná konfliktem mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem, který otřásá světovými trhy.
V rámci tohoto historického kroku schválila IEA uvolnění 400 milionů barelů ropy ze svých nouzových zásob. Toto množství představuje celou třetinu veškerých vládních rezerv členských zemí. Jde o vůbec nejrozsáhlejší intervenci v dějinách agentury, která má za cíl uklidnit cenové šoky vyvolané faktickým uzavřením strategického Hormuzského průlivu. Právě tento krok Íránu ukázal, jak zranitelný světový trh s energiemi stále zůstává.
Podmínkou členství v IEA je, že každý stát musí udržovat nouzové zásoby ropy odpovídající alespoň 90 dnům čistého dovozu. Celkově tyto rezervy činí zhruba 1,2 miliardy barelů. Velkou část drží Spojené státy ve svých strategických rezervách, a to i přesto, že se díky břidlicovému rozmachu staly čistým vývozcem. V momentech velkého narušení dodávek se tyto zásoby nabízejí k prodeji, aby se usnadnil tok ropy tam, kde je nejvíce potřeba.
Od založení IEA v roce 1974 došlo ke koordinovanému uvolnění zásob pouze čtyřikrát, což podtrhuje vážnost současné krize. Předchozí intervence proběhly během operace Pouštní bouře v roce 1991, po hurikánu Katrina v roce 2005, během intervence v Libyi v roce 2011 a naposledy po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022. Aktuální pomoc je však svým rozsahem bezprecedentní a překonává i objemy uvolněné během ukrajinského konfliktu.
Do společného úsilí se zapojila i Velká Británie, která na trh přispěje 13,5 miliony barelů. Britská ministryně financí Rachel Reevesová o těchto plánech intenzivně jednala se svými protějšky ze zemí G7. Tento postup ukazuje, že navzdory úpadku multilateralismu v mnoha jiných oblastech je kolektivní akce názorově blízkých zemí v době nouze stále možná, ačkoliv velcí hráči jako Čína stojí mimo struktury IEA.
Odborníci však varují, že ani takto masivní injekce nemusí k vyřešení problémů stačit, pokud bude násilí na Blízkém východě trvat delší dobu. Hlavní ekonom Capital Economics Neil Shearing upozornil, že uzavření Hormuzského průlivu odřízlo dodávky v objemu 10 milionů barelů denně. Pro srovnání, dosud největší denní uvolnění zásob z minulosti dosahovalo pouze 2,5 milionu barelů denně. Navíc je otázkou, zda stávající infrastruktura a potrubí mají dostatečnou kapacitu pro přepravu dodatečné suroviny.
Bývalý ekonomický poradce Nick Butler varuje před unáhleným vypotřebováním zásob, které lze použít pouze jednou. Podle něj mají rezervy sloužit spíše jako symbol pro posílení důvěry trhu. Butler navíc podotýká, že největšímu tlaku nyní čelí dodávky plynu, pro který neexistuje žádný ekvivalent mezinárodního systému nouzových rezerv. V Británii se proto již začíná mluvit o tom, že by vláda mohla být nucena připravit plány na přídělový systém energií pro prioritní uživatele.
Snaha největších světových dovozců omezit dopady ropného šoku je sice zjevná, ale hrozby Íránu, že by cena ropy mohla vyletět až na 200 dolarů za barel, udržují napětí. Minulé intervence sice dokázaly snížit cenu barelu o 10 až 20 dolarů, v současné extrémně volatilní situaci je však obtížné předpovědět, zda převáží vliv dodatečných zásob nad dopady vojenských akcí. Globální sever tak zůstává i nadále vysoce zranitelný vůči cenám fosilních paliv.
Související
K návratu cen ropy na předválečnou úroveň možná nikdy nedojde, varují experti
Spojené státy prodlouží dočasné pozastavení sankcí na export ruské ropy
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Trump sprostě řval na Netanjahua
před 2 hodinami
Izrael a Libanon souhlasily s omezením bojů, tvrdí Trump. Obě strany přitom dál válčí
před 3 hodinami
Rusko podniklo masivní útok na Kyjev. Nejméně deset mrtvých
před 4 hodinami
Počasí bude do pátku nestálé. Slunečné dny bude střídat déšť a bouřky
včera
Kallasová chce, aby EU dohlédla na dohodu mezi USA a Íránem
včera
Česko v neděli zasáhla dvě tornáda
včera
Je dobře, že Írán bude mlčet, raduje se Trump po přerušení rozhovorů
včera
Paris Saint Germain po roce opět slaví titul v Lize mistrů. Ve finále porazil Arsenal až na penalty
včera
Hon na vakcínu odstartoval. Očkování proti ebole vyvíjí vědci z celého světa
včera
Írán zastavuje mírová jednání s USA
včera
Rozhodnutí o přesunu agend z Úřadu vlády na ministerstva je definitivní, řekl Babiš
včera
Chlubí se násilím na internetu, získávají politický vliv. Afriku kromě eboly devastují i ozbrojené gangy
včera
Magyar změní ústavu, aby dosáhl odvolání maďarského prezidenta
včera
Netanjahu nařídil armádě zahájit bombardování Bejrútu
včera
Írán od začátku války zasáhl víc vojenských objektů, než USA dosud přiznávaly
včera
EU zvažuje, že zbaví nároku na ochranu ukrajinské muže v odvodovém věku
včera
Není správné lpět na české koruně, pokud by brzdila rozvoj. Skepsi vůči euru vytváří politici, varoval Pavel
včera
Zelenskyj: Ukrajina naléhavě potřebuje protiraketové střely z USA
včera
Írán si přeje dohodu, tvrdí Trump a mlčí o Kuvajtu. Zasedne RB OSN
včera
USA zaútočily na íránské radary a řídící a velící centra
Americká armáda o víkendu provedla v Íránu údery, které označila za sebeobranu. K této vojenské akci došlo v době, kdy prezident Donald Trump odeslal zpět své návrhy na změny v plánované dohodě. Cílem tohoto dokumentu má být prodloužení stávajícího příměří v regionu a také opětovné otevření strategického Hormuzského průlivu.
Zdroj: Libor Novák