V Maďarsku se schyluje k nejdůležitějším volbám za posledních šestnáct let a politická scéna zažívá nebývalé otřesy. Podle nejnovějšího průzkumu veřejného mínění, který ve středu zveřejnilo výzkumné centrum 21 Kutatóközpont, si hlavní opoziční strana Tisza udržuje náskok před dlouhodobě vládnoucím uskupením Fidesz premiéra Viktora Orbána. Přestože opozice stále vede, její náskok se s blížícím se termínem voleb, které se uskuteční 12. dubna, mírně ztenčil.
Dubnové hlasování představuje pro Viktora Orbána nejzásadnější výzvu od jeho nástupu k moci. Země se nachází v komplikované situaci, kdy se potýká s dopady války na Ukrajině i v Íránu a zároveň čelí rostoucím ekonomickým tlakům. Výsledek voleb zůstává i měsíc před otevřením volebních místností nejistý, především proto, že velká část maďarských voličů se stále řadí mezi nerozhodnuté.
Nové údaje z průzkumu provedeného mezi 2. a 6. březnem ukazují, že mezi rozhodnutými voliči má strana Tisza náskok čtrnácti procentních bodů. V lednu byl přitom tento rozdíl šestnáctibodový. Středopravicová Tisza, kterou vede bývalý vládní insider Péter Magyar, si drží stabilní podporu 53 procent rozhodnutých voličů, zatímco Fidesz si polepšil z 37 na 39 procent.
Při pohledu na celé voličské spektrum, tedy včetně nerozhodnutých, se podpora strany Tisza pohybuje kolem 38 procent, zatímco Fidesz oslovuje 30 procent občanů. Pokud by se tato čísla přetavila v reálné volební výsledky, mohla by opoziční strana získat v 199členném parlamentu 115 křesel. Na Fidesz by v takovém případě zbylo 78 mandátů a jedinou další stranou, která by překročila pětiprocentní práh, by byla krajně pravicová Naše vlast.
Lídr opozice Péter Magyar staví svou kampaň na slibech o potírání korupce a uvolnění miliard eur z fondů Evropské unie, které jsou pro Maďarsko v současnosti zmrazeny. Jeho cílem je také pevněji ukotvit zemi v rámci struktur EU a NATO. Právě hospodářské oživení skrze evropské peníze je jedním z hlavních témat, na které slyší voliči nespokojení se současným ekonomickým stavem.
Vládní strana Fidesz se proti nepříznivým číslům ohrazuje a poukazuje na jiné průzkumy, které jí stále věští vítězství. Opozice však tyto argumenty zpochybňuje s tím, že příznivé statistiky pro vládu pocházejí od institutů, které mají finanční nebo osobní vazby na vládní aparát. Orbánovi kritici dlouhodobě poukazují na poškozování právního státu a příliš vřelé vztahy premiéra s Ruskem.
Napětí mezi Maďarskem a sousední Ukrajinou navíc v posledních dnech vygradovalo po incidentu se zabavením ukrajinských cenností. Maďarské úřady zajistily zásilku hotovosti a zlata v hodnotě přibližně 82 milionů dolarů, která byla přepravována po silnici. Viktor Orbán nařídil, aby byly tyto prostředky zadrženy po dobu 60 dnů, dokud finanční úřady neprověří podezření z praní špinavých peněz.
Tento krok vyvolal ostrou reakci Kyjeva. Ukrajinské úřady obviňují maďarskou vládu z nezákonného postupu a politické motivace. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v této souvislosti nešetřil kritikou na adresu Viktora Orbána a obvinil ho, že se více stará o své vlastní zájmy než o omezení ruské hrozby, což v předvolební kampani dále vyostřuje diskuse o zahraniční politice Maďarska.
S blížícím se termínem voleb se kampaň stává stále agresivnější. Pro Pétera Magyara je klíčové udržet mobilizaci voličů, kteří si přejí změnu po dlouholeté vládě jedné strany. Pro Viktora Orbána naopak nadcházející měsíc znamená boj o zachování moci v situaci, kdy poprvé po mnoha letech čelí sjednocenému a silnému soupeři, který vzešel přímo z jeho dřívějších politických struktur.
Ekonomické výzvy země jsou natolik citelné, že se staly ústředním bodem předvolebních debat. Vysoká inflace a nejistota na trhu s energiemi, kterou ještě umocňuje konflikt v Íránu, nahrávají opoziční rétorice o nutnosti změny kurzu. Opozice tvrdí, že izolace Maďarska v rámci Evropy přímo poškozuje peněženky běžných občanů, což je argument, který může oslovit právě nerozhodnuté voliče.
Otázka vztahu k Rusku a Ukrajině rozděluje maďarskou společnost i v posledních týdnech kampaně. Zatímco Fidesz se prezentuje jako strana míru a ochrany národních zájmů, Tisza poukazuje na to, že Orbánova politika činí zemi zranitelnou a vzdaluje ji od jejích západních spojenců. Zadržení ukrajinského zlata je v tomto kontextu vnímáno jako další potvrzení komplikovaných vztahů s Kyjevem.
Následující čtyři týdny budou pro budoucnost Maďarska rozhodující. I když průzkumy naznačují možný historický obrat, zkušenosti z minulých let velí k opatrnosti. Vše bude záviset na tom, zda se Péteru Magyarovi podaří udržet dynamiku své kampaně a zda Fidesz dokáže přesvědčit své tradiční voliče, že Orbán je i nadále jedinou zárukou stability v neklidné době.
Související
Magyar prozradil, zda chce mluvit s Putinem či Trumpem
Ropa má znovu proudit Družbou od konce dubna, oznámil Zelenskyj
Aktuálně se děje
před 33 minutami
Telička: Macinka je pubertální hulvát, ze Zůny a SPD udělal pitomce
před 1 hodinou
Macinka zveřejnil „zakázaný“ rozhovor s Pavlem. Že jej nevydalo ministerstvo prý není cenzura
před 2 hodinami
Počasí bude o víkendu nevyzpytatelné. Vyplatí se mít po ruce deštník
včera
StarDance hlásí návrat tanečnice, která doprovázela Zárubu
včera
Hokejová trenérka MacLeodová přerušila kariéru. Bude se věnovat léčbě rakoviny prsu
včera
Speed Marathon je tady. Policie odhalila, kde bude zítra měřit
Aktualizováno včera
Havlíček už nebude ministrem průmyslu. Chystá se zajímavá změna
včera
Karel III. bude na návštěvě USA pod tlakem. Epsteinovy oběti chtějí konfrontaci
včera
Poplatky skončí, potvrdil Klempíř a představil plán. Opozice avizuje tvrdý boj
včera
Výhled počasí na měsíc. Nejtepleji má být kolem květnových svátků
včera
Magyar prozradil, zda chce mluvit s Putinem či Trumpem
včera
Statisícové škody, případů přibývá. Policie varovala před zločiny na internetu
včera
Ropa má znovu proudit Družbou od konce dubna, oznámil Zelenskyj
včera
Trumpova Amerika je větší hrozbou než Čína, domnívají se Evropané
včera
Nebezpečný precedent. OSN reaguje na americkou námořní blokádu
včera
Babiš usměrnil Turka. Motorista chtěl mluvit do účasti prezidenta na summitu NATO
včera
Neshody mezi Íránem a USA. Problém je v obohacování uranu
včera
Pokus o vraždu v plzeňské věznici. Případ řeší kriminálka
včera
Vance mluví o pokroku v jednáních s Íránem, obvinil ho ale z ekonomického terorismu
včera
Babiš nechápe, proč by prezident měl být členem delegace na summitu NATO
Premiér Andrej Babiš (ANO) se zatím nehodlá zabývat složením české delegace na červencovém summitu NATO v turecké Ankaře, kam chce stále jet i prezident Petr Pavel. Hlava státu v minulém týdnu poslala dopis premiérovi.
Zdroj: Jan Hrabě