Maďarsko za měsíc čekají nejdůležitější volby za 16 let. Orbánova vláda skončí, naznačují průzkumy

V Maďarsku se schyluje k nejdůležitějším volbám za posledních šestnáct let a politická scéna zažívá nebývalé otřesy. Podle nejnovějšího průzkumu veřejného mínění, který ve středu zveřejnilo výzkumné centrum 21 Kutatóközpont, si hlavní opoziční strana Tisza udržuje náskok před dlouhodobě vládnoucím uskupením Fidesz premiéra Viktora Orbána. Přestože opozice stále vede, její náskok se s blížícím se termínem voleb, které se uskuteční 12. dubna, mírně ztenčil.

Dubnové hlasování představuje pro Viktora Orbána nejzásadnější výzvu od jeho nástupu k moci. Země se nachází v komplikované situaci, kdy se potýká s dopady války na Ukrajině i v Íránu a zároveň čelí rostoucím ekonomickým tlakům. Výsledek voleb zůstává i měsíc před otevřením volebních místností nejistý, především proto, že velká část maďarských voličů se stále řadí mezi nerozhodnuté.

Nové údaje z průzkumu provedeného mezi 2. a 6. březnem ukazují, že mezi rozhodnutými voliči má strana Tisza náskok čtrnácti procentních bodů. V lednu byl přitom tento rozdíl šestnáctibodový. Středopravicová Tisza, kterou vede bývalý vládní insider Péter Magyar, si drží stabilní podporu 53 procent rozhodnutých voličů, zatímco Fidesz si polepšil z 37 na 39 procent.

Při pohledu na celé voličské spektrum, tedy včetně nerozhodnutých, se podpora strany Tisza pohybuje kolem 38 procent, zatímco Fidesz oslovuje 30 procent občanů. Pokud by se tato čísla přetavila v reálné volební výsledky, mohla by opoziční strana získat v 199členném parlamentu 115 křesel. Na Fidesz by v takovém případě zbylo 78 mandátů a jedinou další stranou, která by překročila pětiprocentní práh, by byla krajně pravicová Naše vlast.

Lídr opozice Péter Magyar staví svou kampaň na slibech o potírání korupce a uvolnění miliard eur z fondů Evropské unie, které jsou pro Maďarsko v současnosti zmrazeny. Jeho cílem je také pevněji ukotvit zemi v rámci struktur EU a NATO. Právě hospodářské oživení skrze evropské peníze je jedním z hlavních témat, na které slyší voliči nespokojení se současným ekonomickým stavem.

Vládní strana Fidesz se proti nepříznivým číslům ohrazuje a poukazuje na jiné průzkumy, které jí stále věští vítězství. Opozice však tyto argumenty zpochybňuje s tím, že příznivé statistiky pro vládu pocházejí od institutů, které mají finanční nebo osobní vazby na vládní aparát. Orbánovi kritici dlouhodobě poukazují na poškozování právního státu a příliš vřelé vztahy premiéra s Ruskem.

Napětí mezi Maďarskem a sousední Ukrajinou navíc v posledních dnech vygradovalo po incidentu se zabavením ukrajinských cenností. Maďarské úřady zajistily zásilku hotovosti a zlata v hodnotě přibližně 82 milionů dolarů, která byla přepravována po silnici. Viktor Orbán nařídil, aby byly tyto prostředky zadrženy po dobu 60 dnů, dokud finanční úřady neprověří podezření z praní špinavých peněz.

Tento krok vyvolal ostrou reakci Kyjeva. Ukrajinské úřady obviňují maďarskou vládu z nezákonného postupu a politické motivace. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v této souvislosti nešetřil kritikou na adresu Viktora Orbána a obvinil ho, že se více stará o své vlastní zájmy než o omezení ruské hrozby, což v předvolební kampani dále vyostřuje diskuse o zahraniční politice Maďarska.

S blížícím se termínem voleb se kampaň stává stále agresivnější. Pro Pétera Magyara je klíčové udržet mobilizaci voličů, kteří si přejí změnu po dlouholeté vládě jedné strany. Pro Viktora Orbána naopak nadcházející měsíc znamená boj o zachování moci v situaci, kdy poprvé po mnoha letech čelí sjednocenému a silnému soupeři, který vzešel přímo z jeho dřívějších politických struktur.

Ekonomické výzvy země jsou natolik citelné, že se staly ústředním bodem předvolebních debat. Vysoká inflace a nejistota na trhu s energiemi, kterou ještě umocňuje konflikt v Íránu, nahrávají opoziční rétorice o nutnosti změny kurzu. Opozice tvrdí, že izolace Maďarska v rámci Evropy přímo poškozuje peněženky běžných občanů, což je argument, který může oslovit právě nerozhodnuté voliče.

Otázka vztahu k Rusku a Ukrajině rozděluje maďarskou společnost i v posledních týdnech kampaně. Zatímco Fidesz se prezentuje jako strana míru a ochrany národních zájmů, Tisza poukazuje na to, že Orbánova politika činí zemi zranitelnou a vzdaluje ji od jejích západních spojenců. Zadržení ukrajinského zlata je v tomto kontextu vnímáno jako další potvrzení komplikovaných vztahů s Kyjevem.

Následující čtyři týdny budou pro budoucnost Maďarska rozhodující. I když průzkumy naznačují možný historický obrat, zkušenosti z minulých let velí k opatrnosti. Vše bude záviset na tom, zda se Péteru Magyarovi podaří udržet dynamiku své kampaně a zda Fidesz dokáže přesvědčit své tradiční voliče, že Orbán je i nadále jedinou zárukou stability v neklidné době.

Související

Jaderná elektrárna, ilustrační foto

Maďarsko začalo potápět lodě na Dunaji, aby udrželo v chodu jedinou jadernou elektrárnu

Maďarské úřady přistoupily k netradičnímu opatření, aby udržely v provozu jedinou jadernou elektrárnu v zemi. Poblíž zařízení v Paksi začaly řízeně potápět dvě osmdesát metrů dlouhé lodi. Důvodem je extrémní vlna horka a sucha v celé Evropě, kvůli níž hladina Dunaje klesla na rekordní minima. Řeka přitom slouží jako klíčový zdroj vody pro chlazení reaktorů.

Více souvisejících

Maďarsko Viktor Orbán

Aktuálně se děje

před 36 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

včera

Rusko, Kreml

Rusko kvůli ukrajinským útokům zrušilo prestižní festival

V Moskvě byl pouhé čtyři dny před svým plánovaným zahájením zrušen mezinárodní vojensko-hudební festival Spasská věž, který se měl konat na Rudém náměstí. Pořadatelé akce na svém oficiálním účtu na platformě Telegram oznámili, že se událost odkládá na rok 2027 z důvodů, které leží mimo jejich kontrolu. Tento tradiční festival vojenských hudeb se poprvé uskutečnil v roce 2007 na základě rozhodnutí ruského prezidenta Vladimira Putina a v minulosti byl kvůli epidemiologické situaci zrušen pouze jednou, a to v roce 2020 během pandemie koronaviru.

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

USA tlačí na Netanjahua, aby nestavěl překážky mírovému plánu pro Pásmo Gazy

Americký zmocněnec a zeť prezidenta Donalda Trumpa Jared Kushner se v Jeruzalémě zúčastnil více než čtyřhodinového jednání s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. Během schůzky vyvíjel na izraelského lídra tlak, aby nestavěl překážky mírovému plánu pro Pásmo Gazy. Jednání se zúčastnil také ředitel Rady míru (Board of Peace) Nickolay Mladenov, který předtím absolvoval rozhovory se zástupci Hnutí palestinského odporu v Egyptě.

včera

Donald Trump

Trump omezil rozsah vojenských cvičení. Vyvolal pochybnosti o spolehlivosti USA

Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa omezit rozsah plánovaných vojenských cvičení se Jižní Koreou vyvolává podle vojenských analytiků oslovených serverem CNN pochybnosti o spolehlivosti Spojených států vůči jejich klíčovým spojencům v Tichomoří. K tomuto kroku hlava státu přistoupila v momentě, kdy Severní Korea pokračuje v rozšiřování svého jaderného a raketového programu a upevňuje vojenské vazby na Rusko a Čínu.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump pohrozil vojenským úderem Ománu

Americký prezident Donald Trump pohrozil vojenským úderem Ománu, pokud podle jeho slov bude zasahovat do vyjednávání Spojených států s Íránem. Své vyjádření přednesl v pondělním telefonickém rozhovoru pro televizi Fox News. Reagoval tak na informace o tom, že Omán vede s Íránem vlastní jednání týkající se správy a plavby v mezinárodně klíčovém Hormuzském průlivu.

včera

Transfúze

Krev nemá prázdniny. Ministerstvo nabádá k darování krve, zásoby se tenčí

Zásoby krve v českých nemocnicích se v letních měsících výrazně snížily a na některých pracovištích se dostávají na kritickou úroveň. Dárců přichází méně, potřeba krve však neklesá. Nemocnice ji každý den potřebují při operacích, úrazech, porodech i léčbě závažně nemocných pacientů. Ministerstvo zdravotnictví proto společně s transfuzními pracovišti vyzvalo všechny, kteří mohou krev darovat, aby v následujících dnech přišli k odběru.

včera

včera

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Čísla nelžou. Kongo zažívá nejhorší epidemii eboly ve své historii

Současná epidemie smrtelně nebezpečné eboly v Demokratické republice Kongo je nejsmrtelnější v historii této africké země. Potvrzených už je přes 2300 obětí. Více mrtvých si choroba vyžádala jen jednou, a to během minulé dekády, kdy se šířila hned v několika afrických státech najednou. 

včera

včera

včera

včera

Exministr Blažek si stěžoval u Ústavního soudu. Narazili i další obvinění

Exministr spravedlnosti Pavel Blažek narazil u Ústavního soudu s námitkami ohledně vyšetřování bitcoinové kauzy, v níž byl nedávno obviněn, takže mu hrozí více než šest let za mřížemi. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy