Maďarsko za měsíc čekají nejdůležitější volby za 16 let. Orbánova vláda skončí, naznačují průzkumy

V Maďarsku se schyluje k nejdůležitějším volbám za posledních šestnáct let a politická scéna zažívá nebývalé otřesy. Podle nejnovějšího průzkumu veřejného mínění, který ve středu zveřejnilo výzkumné centrum 21 Kutatóközpont, si hlavní opoziční strana Tisza udržuje náskok před dlouhodobě vládnoucím uskupením Fidesz premiéra Viktora Orbána. Přestože opozice stále vede, její náskok se s blížícím se termínem voleb, které se uskuteční 12. dubna, mírně ztenčil.

Dubnové hlasování představuje pro Viktora Orbána nejzásadnější výzvu od jeho nástupu k moci. Země se nachází v komplikované situaci, kdy se potýká s dopady války na Ukrajině i v Íránu a zároveň čelí rostoucím ekonomickým tlakům. Výsledek voleb zůstává i měsíc před otevřením volebních místností nejistý, především proto, že velká část maďarských voličů se stále řadí mezi nerozhodnuté.

Nové údaje z průzkumu provedeného mezi 2. a 6. březnem ukazují, že mezi rozhodnutými voliči má strana Tisza náskok čtrnácti procentních bodů. V lednu byl přitom tento rozdíl šestnáctibodový. Středopravicová Tisza, kterou vede bývalý vládní insider Péter Magyar, si drží stabilní podporu 53 procent rozhodnutých voličů, zatímco Fidesz si polepšil z 37 na 39 procent.

Při pohledu na celé voličské spektrum, tedy včetně nerozhodnutých, se podpora strany Tisza pohybuje kolem 38 procent, zatímco Fidesz oslovuje 30 procent občanů. Pokud by se tato čísla přetavila v reálné volební výsledky, mohla by opoziční strana získat v 199členném parlamentu 115 křesel. Na Fidesz by v takovém případě zbylo 78 mandátů a jedinou další stranou, která by překročila pětiprocentní práh, by byla krajně pravicová Naše vlast.

Lídr opozice Péter Magyar staví svou kampaň na slibech o potírání korupce a uvolnění miliard eur z fondů Evropské unie, které jsou pro Maďarsko v současnosti zmrazeny. Jeho cílem je také pevněji ukotvit zemi v rámci struktur EU a NATO. Právě hospodářské oživení skrze evropské peníze je jedním z hlavních témat, na které slyší voliči nespokojení se současným ekonomickým stavem.

Vládní strana Fidesz se proti nepříznivým číslům ohrazuje a poukazuje na jiné průzkumy, které jí stále věští vítězství. Opozice však tyto argumenty zpochybňuje s tím, že příznivé statistiky pro vládu pocházejí od institutů, které mají finanční nebo osobní vazby na vládní aparát. Orbánovi kritici dlouhodobě poukazují na poškozování právního státu a příliš vřelé vztahy premiéra s Ruskem.

Napětí mezi Maďarskem a sousední Ukrajinou navíc v posledních dnech vygradovalo po incidentu se zabavením ukrajinských cenností. Maďarské úřady zajistily zásilku hotovosti a zlata v hodnotě přibližně 82 milionů dolarů, která byla přepravována po silnici. Viktor Orbán nařídil, aby byly tyto prostředky zadrženy po dobu 60 dnů, dokud finanční úřady neprověří podezření z praní špinavých peněz.

Tento krok vyvolal ostrou reakci Kyjeva. Ukrajinské úřady obviňují maďarskou vládu z nezákonného postupu a politické motivace. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v této souvislosti nešetřil kritikou na adresu Viktora Orbána a obvinil ho, že se více stará o své vlastní zájmy než o omezení ruské hrozby, což v předvolební kampani dále vyostřuje diskuse o zahraniční politice Maďarska.

S blížícím se termínem voleb se kampaň stává stále agresivnější. Pro Pétera Magyara je klíčové udržet mobilizaci voličů, kteří si přejí změnu po dlouholeté vládě jedné strany. Pro Viktora Orbána naopak nadcházející měsíc znamená boj o zachování moci v situaci, kdy poprvé po mnoha letech čelí sjednocenému a silnému soupeři, který vzešel přímo z jeho dřívějších politických struktur.

Ekonomické výzvy země jsou natolik citelné, že se staly ústředním bodem předvolebních debat. Vysoká inflace a nejistota na trhu s energiemi, kterou ještě umocňuje konflikt v Íránu, nahrávají opoziční rétorice o nutnosti změny kurzu. Opozice tvrdí, že izolace Maďarska v rámci Evropy přímo poškozuje peněženky běžných občanů, což je argument, který může oslovit právě nerozhodnuté voliče.

Otázka vztahu k Rusku a Ukrajině rozděluje maďarskou společnost i v posledních týdnech kampaně. Zatímco Fidesz se prezentuje jako strana míru a ochrany národních zájmů, Tisza poukazuje na to, že Orbánova politika činí zemi zranitelnou a vzdaluje ji od jejích západních spojenců. Zadržení ukrajinského zlata je v tomto kontextu vnímáno jako další potvrzení komplikovaných vztahů s Kyjevem.

Následující čtyři týdny budou pro budoucnost Maďarska rozhodující. I když průzkumy naznačují možný historický obrat, zkušenosti z minulých let velí k opatrnosti. Vše bude záviset na tom, zda se Péteru Magyarovi podaří udržet dynamiku své kampaně a zda Fidesz dokáže přesvědčit své tradiční voliče, že Orbán je i nadále jedinou zárukou stability v neklidné době.

Související

Péter Magyar

Magyar prozradil, zda chce mluvit s Putinem či Trumpem

Příští maďarský premiér Péter Magyar už od nedělního volebního triumfu mluvil s deseti evropskými lídry. Zdůraznil, že sám od sebe rozhodně nebude volat ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, který je považován za blízkého spojence končícího premiéra Viktora Orbána. Magyar ale zmínil, že by zvedl telefon, pokud by mu Putin zavolal. 

Více souvisejících

Maďarsko Viktor Orbán

Aktuálně se děje

před 33 minutami

Pavel Telička

Telička: Macinka je pubertální hulvát, ze Zůny a SPD udělal pitomce

Bývalý diplomat a místopředseda Evropského parlamentu Pavel Telička se ostře opřel do současného dění na české politické scéně, přičemž varoval před bující cenzurou. Podle jeho slov dochází k nepřípustné situaci, kdy ministr obrany Jaromír Zůna cenzuruje vrchního velitele ozbrojených sil. Telička v této souvislosti poznamenal, že o práci samotného ministra obrany není příliš slyšet, neboť má zakázáno mluvit s médii a působí spíše jako stínová postava.

před 1 hodinou

Petr Macinka

Macinka zveřejnil „zakázaný“ rozhovor s Pavlem. Že jej nevydalo ministerstvo prý není cenzura

Ministr zahraničních věcí Petr Macinka, zastupující hnutí Motoristé sobě, v noci na středu nečekaně zveřejnil na svém facebookovém profilu videozáznam. Jedná se o rozhovor, který s prezidentem Petrem Pavlem původně pořídila Anežka Vrbicová, mluvčí Kanceláře náčelníka Generálního štábu. Macinka k příspěvku připojil také ostrý komentář zaměřený proti opozičním politikům, novinářům i skupině lidí, kterou označuje jako pražskou kavárnu.

před 2 hodinami

včera

včera

Olympijský hokejový stadion v Miláně

Hokejová trenérka MacLeodová přerušila kariéru. Bude se věnovat léčbě rakoviny prsu

Po nedávných zimních olympijských hrách v Miláně, na kterých s českými hokejovými reprezentantkami došla do čtvrtfinále, trenérka Carla MacLeodová ukončila úspěšnou spolupráci s Českým svazem ledního hokeje. Kromě toho v kanadsko-americké PWHL vedla také klub Ottawa Charge. Nyní si dává od trénování pauzu, aby se mohla věnovat léčbě rakoviny prsu, která ji byla diagnostikována loni v listopadu.

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

Oto Klempíř (ministr kultury)

Poplatky skončí, potvrdil Klempíř a představil plán. Opozice avizuje tvrdý boj

Babišova vláda nadále plánuje změnu financování veřejnoprávních médií. Ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé) v úterý představil mediální novelu, která zruší poplatky. Česká televize i Český rozhlas by měly být od příštího roku financovány ze státního rozpočtu. Sněmovní opozice už ale avizuje, že bude bojovat proti schválení návrhu. 

včera

včera

Péter Magyar

Magyar prozradil, zda chce mluvit s Putinem či Trumpem

Příští maďarský premiér Péter Magyar už od nedělního volebního triumfu mluvil s deseti evropskými lídry. Zdůraznil, že sám od sebe rozhodně nebude volat ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, který je považován za blízkého spojence končícího premiéra Viktora Orbána. Magyar ale zmínil, že by zvedl telefon, pokud by mu Putin zavolal. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Babiš nechápe, proč by prezident měl být členem delegace na summitu NATO

Premiér Andrej Babiš (ANO) se zatím nehodlá zabývat složením české delegace na červencovém summitu NATO v turecké Ankaře, kam chce stále jet i prezident Petr Pavel. Hlava státu v minulém týdnu poslala dopis premiérovi.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy