Maďarsko za měsíc čekají nejdůležitější volby za 16 let. Orbánova vláda skončí, naznačují průzkumy

V Maďarsku se schyluje k nejdůležitějším volbám za posledních šestnáct let a politická scéna zažívá nebývalé otřesy. Podle nejnovějšího průzkumu veřejného mínění, který ve středu zveřejnilo výzkumné centrum 21 Kutatóközpont, si hlavní opoziční strana Tisza udržuje náskok před dlouhodobě vládnoucím uskupením Fidesz premiéra Viktora Orbána. Přestože opozice stále vede, její náskok se s blížícím se termínem voleb, které se uskuteční 12. dubna, mírně ztenčil.

Dubnové hlasování představuje pro Viktora Orbána nejzásadnější výzvu od jeho nástupu k moci. Země se nachází v komplikované situaci, kdy se potýká s dopady války na Ukrajině i v Íránu a zároveň čelí rostoucím ekonomickým tlakům. Výsledek voleb zůstává i měsíc před otevřením volebních místností nejistý, především proto, že velká část maďarských voličů se stále řadí mezi nerozhodnuté.

Nové údaje z průzkumu provedeného mezi 2. a 6. březnem ukazují, že mezi rozhodnutými voliči má strana Tisza náskok čtrnácti procentních bodů. V lednu byl přitom tento rozdíl šestnáctibodový. Středopravicová Tisza, kterou vede bývalý vládní insider Péter Magyar, si drží stabilní podporu 53 procent rozhodnutých voličů, zatímco Fidesz si polepšil z 37 na 39 procent.

Při pohledu na celé voličské spektrum, tedy včetně nerozhodnutých, se podpora strany Tisza pohybuje kolem 38 procent, zatímco Fidesz oslovuje 30 procent občanů. Pokud by se tato čísla přetavila v reálné volební výsledky, mohla by opoziční strana získat v 199členném parlamentu 115 křesel. Na Fidesz by v takovém případě zbylo 78 mandátů a jedinou další stranou, která by překročila pětiprocentní práh, by byla krajně pravicová Naše vlast.

Lídr opozice Péter Magyar staví svou kampaň na slibech o potírání korupce a uvolnění miliard eur z fondů Evropské unie, které jsou pro Maďarsko v současnosti zmrazeny. Jeho cílem je také pevněji ukotvit zemi v rámci struktur EU a NATO. Právě hospodářské oživení skrze evropské peníze je jedním z hlavních témat, na které slyší voliči nespokojení se současným ekonomickým stavem.

Vládní strana Fidesz se proti nepříznivým číslům ohrazuje a poukazuje na jiné průzkumy, které jí stále věští vítězství. Opozice však tyto argumenty zpochybňuje s tím, že příznivé statistiky pro vládu pocházejí od institutů, které mají finanční nebo osobní vazby na vládní aparát. Orbánovi kritici dlouhodobě poukazují na poškozování právního státu a příliš vřelé vztahy premiéra s Ruskem.

Napětí mezi Maďarskem a sousední Ukrajinou navíc v posledních dnech vygradovalo po incidentu se zabavením ukrajinských cenností. Maďarské úřady zajistily zásilku hotovosti a zlata v hodnotě přibližně 82 milionů dolarů, která byla přepravována po silnici. Viktor Orbán nařídil, aby byly tyto prostředky zadrženy po dobu 60 dnů, dokud finanční úřady neprověří podezření z praní špinavých peněz.

Tento krok vyvolal ostrou reakci Kyjeva. Ukrajinské úřady obviňují maďarskou vládu z nezákonného postupu a politické motivace. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v této souvislosti nešetřil kritikou na adresu Viktora Orbána a obvinil ho, že se více stará o své vlastní zájmy než o omezení ruské hrozby, což v předvolební kampani dále vyostřuje diskuse o zahraniční politice Maďarska.

S blížícím se termínem voleb se kampaň stává stále agresivnější. Pro Pétera Magyara je klíčové udržet mobilizaci voličů, kteří si přejí změnu po dlouholeté vládě jedné strany. Pro Viktora Orbána naopak nadcházející měsíc znamená boj o zachování moci v situaci, kdy poprvé po mnoha letech čelí sjednocenému a silnému soupeři, který vzešel přímo z jeho dřívějších politických struktur.

Ekonomické výzvy země jsou natolik citelné, že se staly ústředním bodem předvolebních debat. Vysoká inflace a nejistota na trhu s energiemi, kterou ještě umocňuje konflikt v Íránu, nahrávají opoziční rétorice o nutnosti změny kurzu. Opozice tvrdí, že izolace Maďarska v rámci Evropy přímo poškozuje peněženky běžných občanů, což je argument, který může oslovit právě nerozhodnuté voliče.

Otázka vztahu k Rusku a Ukrajině rozděluje maďarskou společnost i v posledních týdnech kampaně. Zatímco Fidesz se prezentuje jako strana míru a ochrany národních zájmů, Tisza poukazuje na to, že Orbánova politika činí zemi zranitelnou a vzdaluje ji od jejích západních spojenců. Zadržení ukrajinského zlata je v tomto kontextu vnímáno jako další potvrzení komplikovaných vztahů s Kyjevem.

Následující čtyři týdny budou pro budoucnost Maďarska rozhodující. I když průzkumy naznačují možný historický obrat, zkušenosti z minulých let velí k opatrnosti. Vše bude záviset na tom, zda se Péteru Magyarovi podaří udržet dynamiku své kampaně a zda Fidesz dokáže přesvědčit své tradiční voliče, že Orbán je i nadále jedinou zárukou stability v neklidné době.

Související

Péter Magyar

Maďarsko poprvé oficiálně označilo Rusko za hrozbu. Vyjádřilo plnou podporu Ukrajině

Maďarsko pod vedením nového premiéra Pétera Magyara oficiálně označilo Rusko za hrozbu. Tento krok vyplývá z dokumentu schváleného pro zářijové Valné shromáždění Organizace spojených národů, který podepsal samotný předseda vlády. Událost představuje zásadní obrat v dosavadní zahraniční politice státu a jasný rozchod s proruskou linií dlouholetého bývalého premiéra Viktora Orbána.

Více souvisejících

Maďarsko ,  Viktor Orbán

Aktuálně se děje

před 21 minutami

před 1 hodinou

Ilustrační fotografie.

Nevidomí, kteří se zapsali do dějin. Ztráta zraku je nezastavila

Na 13. listopadu připadá Mezinárodní den nevidomých. I takto zdravotně znevýhodněné osoby mohou vést relativně plnohodnotný život, a dokonce dosáhnout úspěchů. To dokazuje několik osobností, které se zapsaly do dějin, ač neviděly. Mezi nevidomými v minulosti vyniklo třeba několik osob v kulturní oblasti.

před 1 hodinou

Policie ČR

Pokus o vraždu. Muž v Nymburce zaútočil na bývalou partnerku

Středočeští policisté řešili ve středu velké svatomartinské drama v Nymburce. Kriminalisté již obvinili pětatřicetiletého muže, který je podezřelý z pokusu o vraždu a výtržnictví. Podle dosavadních zjištění zaútočil s nožem na bývalou partnerku. 

před 2 hodinami

Boris Šťastný

Babišova vláda nezakáže sportovcům nastupovat proti Rusům

Babišova vláda nehodlá zákonem zakazovat sportovním reprezentacím zápasy s ruskými národními týmy. Uvedl to ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé). Například hokejisté již dali na vědomí, že vzájemné zápasy s Ruskem hrát nehodlají. 

před 3 hodinami

Microsoft

Nefungují soudy, nemocnice i americký Kongres. Jak výpadek Microsoftu zasáhl svět?

Celosvětový výpadek služeb společnosti Microsoft zasáhl nejméně sedmdesát čtyři zemí světa, přičemž problémy s konektivitou postihly klíčové platformy včetně Outlooku, Teams a nástroje Copilot. Poruchy, které se objevily po poledni amerického východního času, ochromily fungování vládních úřadů, soudů, policejních složek i parlamentů napříč kontinenty.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Klimatická konference COP31

Klíčové klimatické setkání? COP33 bude stěžejní, nikdo jej ale pořádat nechce

Čína po měsících vnitřních debat definitivně vyloučila možnost, že by v roce 2028 hostila třiatřicátou konferenci Organizace spojených národů o změně klimatu známou jako COP33. Toto rozhodnutí podle webu The Guardian zklamalo řadu mezinárodních odborníků a klimatických expertů, kteří doufali, že největší světový znečišťovatel ovzduší převezme vůdčí úlohu v globálním úsilí o ochranu klimatu v době, kdy Spojené státy pod vedením prezidenta Donalda Trumpa ustupují od veškeré mezinárodní spolupráce v této oblasti.

před 5 hodinami

Francie, Paříž, ilustrační foto

Francie obvinila Írán z kybernetického útoku na chlaďáky v supermarketech. Teherán to popírá

Francouzská vláda oficiálně obvinila Írán z kybernetického útoku na supermarkety, ke kterému došlo v průběhu minulého měsíce. Incident vedl ke zkažení čerstvých i mražených potravin u zhruba sedmi set prodejců po celé zemi. Paříž v reakci na tuto událost přistoupila k diplomatickým krokům a oznámila přípravu sankcí. Írán jakékoliv zapojení do útoků popírá.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Jana Peroutková

ČT opustí výrazná tvář. Peroutková odejde z Událostí i Nedělní debaty

Jana Peroutková, dlouholetá moderátorka zpravodajství a publicistiky opustí Českou televizi ke konci roku 2026 po necelých patnácti letech. Její rozhodnutí odejít je osobní a profesní volbou, která zrála několik měsíců. V televizi bude působit do 30. prosince. Do konce roku ji diváci nadále uvidí v pořadech Události a Nedělní debata.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

António Costa

Evropští lídři řeší, kdo bude zastupovat EU na mírových jednáních. Ve hře jsou dvě jména

Evropští představitelé se během pátečního summitu v irském Dublinu přou o to, kdo by měl unijní sedmadvacítku oficiálně zastupovat v nadcházejících mírových jednáních o budoucnosti Ukrajiny. Zatímco administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa intenzivně usiluje o ukončení rusko-ukrajinského konfliktu a otevřela dveře k účasti Evropy u jednacího stolu, vnitřní neshody v samotné Evropské unii mohou zastínit celé diplomatické úsilí, píše Politico.

před 9 hodinami

Klimatická konference COP31

COP31: Nevratné překročení teplotních limitů je na dosah, miliardám lidí hrozí katastrofické dopady klimatických změn

Svět směřuje k nenávratnému překročení globálních teplotních limitů, což miliardy lidí uvrhne do katastrofických dopadů změny klimatu kvůli tomu, že vládní představitelé příliš dlouho odkládali rázné snížení emisí skleníkových plynů. Vyplývá to z nejnovější analýzy organizace Climate Action Tracker, která byla zveřejněna během probíhajících klimatických rozhovorů COP31 v turecké Antalyi.

před 10 hodinami

Praha - Masarykovo nádraží

Pevná nástupiště, posílení ostrahy na nádražích. Železnici čekají už od prosince zásadní změny

Správa železnic reaguje na výsledky rozsáhlé letní ankety nazvané Refreshněte s námi železnici, v níž cestující odevzdali přes pět tisíc vyplněných dotazníků a hodnotili celkem 567 nádraží po celé zemi. Na základě získané zpětné vazby nyní správce infrastruktury přichází s konkrétními změnami zaměřenými na zlepšení informovanosti, služeb i celkového pohodlí na českých nádražích.

před 11 hodinami

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Evropa se připojí k příštímu kolu mírových jednání mezi Ukrajinou a Ruskem

Evropští zástupci se připojí k příštímu kolu zprostředkovaných mírových jednání mezi Ukrajinou a Ruskem. Oznámili to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj spolu s americkými vyslanci Jaredem Kushnerem a Stevem Witkoffem ve čtvrtek po sérii rozhovorů s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v Moskvě. Toto oznámení současně doprovodilo uzavření dohody o rozsáhlé výměně válečných zajatců.

před 12 hodinami

před 13 hodinami

včera

Kyiv Post: Česko plánuje předat Ukrajině šestnáct moderních cvičných a bojových letounů

Česká republika plánuje předat Ukrajině celkem šestnáct moderních cvičných a bojových letounů L-39 Skyfox, které mají pomoci posílit tamní protivzdušnou obranu a efektivně čelit ruským dronům. Tuto možnost potvrdil český ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček během své návštěvy Kyjeva, kde jednal s nejvyššími ukrajinskými představiteli, uvedl server Kyiv Post.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy