Maďarsko za měsíc čekají nejdůležitější volby za 16 let. Orbánova vláda skončí, naznačují průzkumy

V Maďarsku se schyluje k nejdůležitějším volbám za posledních šestnáct let a politická scéna zažívá nebývalé otřesy. Podle nejnovějšího průzkumu veřejného mínění, který ve středu zveřejnilo výzkumné centrum 21 Kutatóközpont, si hlavní opoziční strana Tisza udržuje náskok před dlouhodobě vládnoucím uskupením Fidesz premiéra Viktora Orbána. Přestože opozice stále vede, její náskok se s blížícím se termínem voleb, které se uskuteční 12. dubna, mírně ztenčil.

Dubnové hlasování představuje pro Viktora Orbána nejzásadnější výzvu od jeho nástupu k moci. Země se nachází v komplikované situaci, kdy se potýká s dopady války na Ukrajině i v Íránu a zároveň čelí rostoucím ekonomickým tlakům. Výsledek voleb zůstává i měsíc před otevřením volebních místností nejistý, především proto, že velká část maďarských voličů se stále řadí mezi nerozhodnuté.

Nové údaje z průzkumu provedeného mezi 2. a 6. březnem ukazují, že mezi rozhodnutými voliči má strana Tisza náskok čtrnácti procentních bodů. V lednu byl přitom tento rozdíl šestnáctibodový. Středopravicová Tisza, kterou vede bývalý vládní insider Péter Magyar, si drží stabilní podporu 53 procent rozhodnutých voličů, zatímco Fidesz si polepšil z 37 na 39 procent.

Při pohledu na celé voličské spektrum, tedy včetně nerozhodnutých, se podpora strany Tisza pohybuje kolem 38 procent, zatímco Fidesz oslovuje 30 procent občanů. Pokud by se tato čísla přetavila v reálné volební výsledky, mohla by opoziční strana získat v 199členném parlamentu 115 křesel. Na Fidesz by v takovém případě zbylo 78 mandátů a jedinou další stranou, která by překročila pětiprocentní práh, by byla krajně pravicová Naše vlast.

Lídr opozice Péter Magyar staví svou kampaň na slibech o potírání korupce a uvolnění miliard eur z fondů Evropské unie, které jsou pro Maďarsko v současnosti zmrazeny. Jeho cílem je také pevněji ukotvit zemi v rámci struktur EU a NATO. Právě hospodářské oživení skrze evropské peníze je jedním z hlavních témat, na které slyší voliči nespokojení se současným ekonomickým stavem.

Vládní strana Fidesz se proti nepříznivým číslům ohrazuje a poukazuje na jiné průzkumy, které jí stále věští vítězství. Opozice však tyto argumenty zpochybňuje s tím, že příznivé statistiky pro vládu pocházejí od institutů, které mají finanční nebo osobní vazby na vládní aparát. Orbánovi kritici dlouhodobě poukazují na poškozování právního státu a příliš vřelé vztahy premiéra s Ruskem.

Napětí mezi Maďarskem a sousední Ukrajinou navíc v posledních dnech vygradovalo po incidentu se zabavením ukrajinských cenností. Maďarské úřady zajistily zásilku hotovosti a zlata v hodnotě přibližně 82 milionů dolarů, která byla přepravována po silnici. Viktor Orbán nařídil, aby byly tyto prostředky zadrženy po dobu 60 dnů, dokud finanční úřady neprověří podezření z praní špinavých peněz.

Tento krok vyvolal ostrou reakci Kyjeva. Ukrajinské úřady obviňují maďarskou vládu z nezákonného postupu a politické motivace. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v této souvislosti nešetřil kritikou na adresu Viktora Orbána a obvinil ho, že se více stará o své vlastní zájmy než o omezení ruské hrozby, což v předvolební kampani dále vyostřuje diskuse o zahraniční politice Maďarska.

S blížícím se termínem voleb se kampaň stává stále agresivnější. Pro Pétera Magyara je klíčové udržet mobilizaci voličů, kteří si přejí změnu po dlouholeté vládě jedné strany. Pro Viktora Orbána naopak nadcházející měsíc znamená boj o zachování moci v situaci, kdy poprvé po mnoha letech čelí sjednocenému a silnému soupeři, který vzešel přímo z jeho dřívějších politických struktur.

Ekonomické výzvy země jsou natolik citelné, že se staly ústředním bodem předvolebních debat. Vysoká inflace a nejistota na trhu s energiemi, kterou ještě umocňuje konflikt v Íránu, nahrávají opoziční rétorice o nutnosti změny kurzu. Opozice tvrdí, že izolace Maďarska v rámci Evropy přímo poškozuje peněženky běžných občanů, což je argument, který může oslovit právě nerozhodnuté voliče.

Otázka vztahu k Rusku a Ukrajině rozděluje maďarskou společnost i v posledních týdnech kampaně. Zatímco Fidesz se prezentuje jako strana míru a ochrany národních zájmů, Tisza poukazuje na to, že Orbánova politika činí zemi zranitelnou a vzdaluje ji od jejích západních spojenců. Zadržení ukrajinského zlata je v tomto kontextu vnímáno jako další potvrzení komplikovaných vztahů s Kyjevem.

Následující čtyři týdny budou pro budoucnost Maďarska rozhodující. I když průzkumy naznačují možný historický obrat, zkušenosti z minulých let velí k opatrnosti. Vše bude záviset na tom, zda se Péteru Magyarovi podaří udržet dynamiku své kampaně a zda Fidesz dokáže přesvědčit své tradiční voliče, že Orbán je i nadále jedinou zárukou stability v neklidné době.

Související

Tamás Sulyok

Sulyok se postavil Magyarovi. Maďarský prezident ultimátum nesplní, odstoupit nehodlá

Maďarský prezident Tamás Sulyok, který bývá spojován se zbytky padlého režimu bývalého premiéra Viktora Orbána, hodlá čelit snahám nové vlády o své odvolání. Nový předseda vlády Péter Magyar, který v dubnových volbách drtivě zvítězil, již ve svém vítězném projevu avizoval, že Sulyoka i další funkcionáře dosazené v Orbánově éře zbaví funkcí kvůli tomu, že dřívějšímu systému pomáhali budovat státní korupci a klientelismus.
Péter Magyar

Maďarsko přestane blokovat vstup Ukrajiny do EU

Maďarsko signalizovalo, že upustí od svého dlouhodobého odporu vůči snaze Ukrajiny o vstup do Evropské unie. Tento krok by mohl umožnit, aby Ukrajina společně s Moldavskem zahájily formální přístupová jednání již v nadcházejících dnech. 

Více souvisejících

Maďarsko Viktor Orbán

Aktuálně se děje

před 39 minutami

Ilustrační foto

Evropa zažívá největší vlnu veder v historii. Bez globálního oteplování by nikdy nenastala, zjistili vědci

Vlna veder, která v současné době sužuje západní Evropu, je podle vědců nejintenzivnější a nejrozsáhlejší v historii a její vznik by byl bez klimatické krize způsobené spalováním fosilních paliv prakticky nemožný. Téměř polovina z 850 největších evropských měst navíc zažívá vůbec nejhorší zátěž horkem, což je kombinace extrémních teplot a vysoké vlhkosti vzduchu.

před 1 hodinou

Evropský parlament

Jak urychlit rozšiřování EU? V srdci Unie se rodí nový plán

Evropská komise připravuje plány, které by kandidátským zemím umožnily čerpat ekonomické výhody ještě před jejich oficiálním vstupem do Evropské unie. Tento koncept takzvané postupné integrace má za cíl urychlit proces rozšiřování bloku, aniž by se zároveň snižovaly nároky na samotné přijetí.

před 2 hodinami

Ilustrační foto

Írán zaútočil na nákladní loď v Hormuzském průlivu

Íránský útok bezpilotním letounem na nákladní loď v Hormuzském průlivu si vynutil pozastavení evakuačních operací Organizace spojených národů, které měly z oblasti dostat uvízlá plavidla a námořníky. K incidentu došlo pouhé hodiny poté, co tamní revoluční gardy varovaly, že bezpečný průjezd bude umožněn pouze přes trasy určené Íránem.

před 3 hodinami

Zemětřesení, ilustrační foto

Po zemětřesení ve Venezuele jsou už stovky mrtvých a tisíce zraněných. Zpod trosek zní volání o pomoc

Záchranáři prohledávají trosky zřícených budov a snaží se najít přeživší po dvou silných otřesech země, které zasáhly Venezuelu nedaleko hlavního města. Katastrofa si vyžádala nejméně 235 lidských životů a minimálně 4300 osob utrpělo zranění. Zpod trosek v Caracasu i v nedalekém pobřežním městě La Guaira se stále ozývá volání o pomoc. Mnoho lidí přišlo o střechu nad hlavou nebo se bojí vrátit do poškozených domovů, takže nocují přímo na ulici. Obavy z dalšího nárůstu počtu obětí jsou vysoké.

před 4 hodinami

včera

Zuzana Mrázová

Babiš zatrhnul Mrázové cestu na konferenci o Ukrajině. Naštvala ho

Premiér Andrej Babiš vystoupil na konferenci o obnově poválečné Ukrajiny v severopolském Gdaňsku. Na tuto čtvrteční akci měla původně v delegaci odletět i ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová. Ta měla vézt memorandum o spolupráci zaměřené mimo jiné na podporu turistického ruchu a lázeňství po skončení konfliktu. Premiér jí však pouhých několik hodin před odletem oznámil, že nikam nepojede, přestože Úřad vlády ještě ve středu dopoledne její účast oficiálně potvrdil.

včera

Venezuela

Venezuela vyhlásila zónu katastrofy. Na místo zemětřesení míří záchranné týmy

Záchranné týmy naléhavě směřují k poničenému severnímu pobřeží Venezuely, kde téměř současná zemětřesení proměnila desítky budov v trosky. Panují obavy, že si katastrofa vyžádala tisíce lidských životů. Americký ministr zahraničí Marco Rubio oznámil, že ministerstvo obrany pomůže s nasazením vyhledávacích a záchranných složek v zasaženém regionu. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Jaderná elektrárna, ilustrační foto

Francie vypíná jaderné elektrárny, Londýn představil krizový plán. Vlna extrémního počasí má už stovky mrtvých

Hlavní francouzský dodavatel energie, společnost EDF, musel přistoupit k dočasnému odstavení dvou jaderných reaktorů. Tento krok byl vynucen jako preventivní ekologické opatření v reakci na vlnu extrémních veder. Cílem je zabránit tomu, aby do koryt řek, jejichž teplota již tak dosahuje rekordních hodnot, byla vypouštěna příliš horká voda. Jaderné elektrárny totiž využívají říční vodu k nezbytnému chlazení reaktorů, což vede k jejímu ohřívání před následným návratem zpět do vodního toku.

včera

Ilustrační foto

Ropa už je levnější než před válkou. Trump obvinil čerpadláře z umělého zdražování, v Česku ceny zůstávají vysoké

Světové ceny ropy zaznamenaly zásadní zlom, když v reakci na postupné obnovování námořní dopravy v Hormuzském průlivu klesly na úroveň před vypuknutím íránského konfliktu. Globální benchmark pro ropu Brent krátce sestoupil pod hranici 72,48 dolaru za barel, což představuje cenu z období těsně předtím, než Spojené státy a Izrael zahájily 28. února raketové útoky na Írán. Po tomto krátkém poklesu se cena mírně stabilizovala na hodnotě 72,63 dolaru za barel.

včera

Zemětřesení, ilustrační foto

Počet mrtvých po zemětřesení ve Venezuele dramaticky roste

Počet obětí ničivého dvojitého zemětřesení ve Venezuele dramaticky vzrostl. Úřadující prezidentka Delcy Rodríguezová oznámila, že katastrofa si vyžádala nejméně 164 mrtvých a 971 zraněných. Tyto bilance znamenají prudký nárůst oproti předchozím zprávám, které hovořily o 32 obětech. Úřady navíc vyjadřují vážné obavy, že počty porostou s tím, jak pokračují záchranné práce v sutinách. Otřesy o síle 7,2 a 7,5 stupně patří k nejsilnějším, jaké zemi zasáhly za poslední více než století.

včera

včera

Hormuzský průliv

Lodě našly novou cestu Hormuzským průlivem. Nepřijatelné, bez našeho svolení už nikdo nepropluje, zuří Írán

Íránské revoluční gardy ve čtvrtek oznámily, že podniknou odpovídající opatření proti všem plavidlům, která se pokusí proplout Hormuzským průlivem bez povolení Teheránu. Podle prohlášení gard je bezpečný průjezd touto strategickou trasou možný pouze po trasách určených Íránem. Nově ohlášenou trasu, která nebyla s Teheránem zkoordinována, označily íránské síly za nepřijatelnou a za bezpečnostní riziko s tím, že zasáhnou proti lodím, které nesplní jejich požadavky.

včera

včera

Nejsou to otřesy, co zabíjí. Experti vysvětlili, proč bylo zemětřesení ve Venezuele tak ničivé

Středeční zemětřesení se podle údajů americké geologické služby USGS zapsalo jako nejsilnější ve Venezuele za více než jedno století. Dosud největší zaznamenané otřesy postihly zemi v roce 1900, kdy severní pobřeží nedaleko Caracasu zasáhlo zemětřesení o síle 7,7 stupně. Epicentrum nynější katastrofy se přitom nacházelo jen několik set kilometrů od tohoto historického místa.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy