Budoucnost lidské přítomnosti na oběžné dráze se začíná rýsovat v dílnách soukromých společností. S blížícím se koncem životnosti Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) soupeří o její nástupnictví několik ambiciózních projektů. Mezi hlavní favority patří stanice Starlab a Axiom, které sází na odlišné strategie, jak udržet lidstvo ve vesmíru i po roce 2030.
Za projektem Starlab stojí konsorcium vesmírných gigantů, jako jsou Voyager Space, Airbus, Mitsubishi Corp či MDA Space. Jde o týmy složené z veteránů, kteří se přímo podíleli na stavbě ISS. Podle šéfa projektu Dylana Smithe se však Starlab od svého předchůdce zásadně liší v samotném konceptu.
ISS se podle Smithe vyvíjela za pochodu a vědecké zázemí se do ní „vlepovalo“ až dodatečně. Starlab-1 je naproti tomu od prvního nákresu konstruován primárně jako špičková laboratoř.
Pro společnost představuje stanice v podstatě „vesmírnou nemovitost“, kterou budou pronajímat zákazníkům pro komerční výzkum. Smith zároveň odmítá závody o to, kdo bude na orbitě první. Klíčová je pro něj spolehlivost a funkčnost systémů, které mají prověřené dekádami zkušeností.
Zatímco Starlab staví na zelené louce, společnost Axiom Space zvolila cestu evoluce. Je jedinou firmou, která získala povolení připojovat své moduly přímo k současné ISS. Jejich plán je fascinující: postupně k ISS připojí čtyři moduly, které se v okamžiku zániku staré stanice jednoduše odpojí a vytvoří samostatně fungující komplex.
Tento přístup nabízí kritické řešení pro záchranu vědeckého vybavení a technologií, které se na ISS hromadily desítky let. Namísto toho, aby drahé přístroje shořely v atmosféře nebo skončily na dně Tichého oceánu, budou jednoduše přemístěny do nové stanice. Axiom k tomu vyvinul i speciální nákladní poklopy, kterými projdou i rozměrné vědecké aparatury bez nutnosti jejich rozebírání.
Oba projekty se shodují v jednom – éra, kdy byly vesmírné stanice výhradně státní záležitostí, končí. Nastupuje věk komerčního využití nízké oběžné dráhy, kde bude věda a byznys tvořit nerozlučnou dvojici.
Související
Češi mohou vybrat předmět, který astronaut Svoboda vezme do vesmíru
Česká cesta do vesmíru míří k úspěchu. Svoboda by mohl letět na ISS
Aktuálně se děje
včera
Nové bizarní prohlášení Trumpa: Za nedostatek ropy podle něj nemůže válka s Íránem, ale Ukrajina
včera
Proč Rusko zaútočilo u Polska? Místem krátce před útokem projeli západní představitelé
včera
Kampaň placená z Číny, vysmívá se Trumpova administrativa varováním před koncem světa kvůli AI
včera
Diskuze o vývoji AI nabírá na obrátkách. Ke zpomalení vyzval Altman i Musk, Karel III. plánuje se šéfy schůzku
včera
Motoristé by se do Sněmovny nedostali. ANO volí lidé bez maturity a důchodci, ukázal průzkum
včera
"Furt melete, jste zhulenej?" Macinka se v televizi tvrdě pustil do Hřiba, pak sáhl k vulgaritám
včera
Při ruském útoku na nákupní centrum zemřelo pět lidí, téměř 70 zraněných
včera
Vláda je připravena zastropovat ceny elektřiny, prohlásil Havlíček
včera
Rusové zaútočili na čerpací stanici a osobní vlak jen pár stovek metrů od polských hranic
včera
Ve Švédsku začaly klíčové parlamentní volby. Mohou kopírovat německý scénář
včera
Jestli nezpomalíme, AI nás všechny zabije, varují pracovníci Anthropicu. Musk a další konkurenti souhlasí
včera
Schválení nové mapy světa nebylo jednohlasné. Proti se překvapivě obrátil jediný stát
včera
Počasí: Příští týden bude deštivý, teploty ale porostou
12. září 2026 21:03
Trump: Za útokem na klíčový saúdskoarabský ropovod stojí s největší pravděpodobností Írán
12. září 2026 19:47
Trump v Evropě opět budí vášně. Vyzval ke sjednocení Irska
12. září 2026 18:33
150 tisíc přeživších a záchranářů čelí 25 let po 11. září vážným zdravotním problémům
12. září 2026 17:16
Při výstupu na Mont Blanc zemřel český horolezec, spadl na něj kámen
12. září 2026 15:57
Medveděv: Litva by mohla zmizet z mapy. NATO mu nepomůže, článek 5 by neaktivovalo
12. září 2026 14:45
Putin svalil vinu za rozpoutání války na Ukrajině na NATO a západní vlády
12. září 2026 13:30
Část světa může čelit závažnému nedostatku jídla a globální potravinové krizi, varuje Zelenskyj
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátek prohlásil, že obyvatelé Ukrajiny nezůstanou bez potravin ani přes pokračující blokádu Černého moře. Varoval však, že jiné země světa by mohly čelit závažnému nedostatku jídla a globální potravinové krizi. V souvislosti s rostoucí intenzitou ruských útoků zároveň vyzval ke krizovému zpřísnění sankcí vůči Moskvě ze strany Spojených států amerických. K situaci se vyjádřil během svého vystoupení na konferenci Jalta European Strategy.
Zdroj: Libor Novák