Věda

Související články:

Je třeba se obávat hantaviru? Ročně se jím nakazí 100 tisíc lidí, současný kmen je ale extrémně vzácný

Případ lodi MV Hondius je pro vědce výjimečný. Jak se hantavirus šíří a hrozí další globální pandemie?

Výskyt infekčních onemocnění na palubách výletních lodí není pro epidemiology žádnou neznámou. Obvykle jde o střevní potíže způsobené noroviry nebo bakteriemi E. coli, případně o respirační nákazy, jak ukázala pandemie koronaviru. Současná situace na nizozemském plavidle M.V. Hondius je však podle odborníků něčím naprosto výjimečným a nečekaným.

Patří mezi nejsmrtelnější viry vůbec. Jak se hantavirus dokáže šířit mezi lidmi?

Lékaři a vědci v současnosti upírají veškerou pozornost k výletní lodi MV Hondius, na které se rozšířila nebezpečná nákaza hantavirem. Klíčem k pochopení toho, co se na palubě děje, je studie tragického ohniska v argentinské vesnici Epuyen z roku 2018. Tehdy jediná narozeninová oslava spustila řetězec událostí, který vedl k jedenácti úmrtím a poprvé detailně popsal, jak se specifický kmen viru zvaný Andes dokáže šířit přímo mezi lidmi.

Vědci řeší novou záhadu. Objevili atmosféru na planetě, kde to teoreticky nemělo být možné

Astronomové narazili na nečekaný úkaz v nejvzdálenějších koutech naší sluneční soustavy. Vědecký tým z Japonska poprvé detekoval tenkou atmosféru kolem drobného vesmírného tělesa, u kterého se dosud předpokládalo, že je příliš malé na to, aby si jakýkoliv plynný obal udrželo. Tento objev zásadně mění pohled na aktivitu těles v Kuiperově pásu.

Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Takhle Zemi lidstvo ještě nevidělo. Mise Artemis II přepsala dějiny kosmonautiky

Mise Artemis II včera přepsala dějiny kosmonautiky, když úspěšně dokončila očekávaný průlet kolem Měsíce. Čtveřice astronautů se v modulu Orion přiblížila k měsíčnímu povrchu na vzdálenost pouhých 6 545 kilometrů. Tento manévr nebyl jen technickým triumfem, ale i rekordním počinem – posádka dosáhla vzdálenosti přibližně 406 742 kilometrů od Země, čímž překonala dosavadní rekord legendárního Apolla 13 z roku 1970.

Záhadná cesta nové mutace covidu: Cikáda dva roky mutovala v těle pacienta, pak se začala šířit

Vědci aktuálně sledují novou větev rodiny Omicron, která dostala přezdívku Cikáda, přičemž tato varianta odborně označená jako BA.3.2 vykazuje neobvyklý vzorec chování a zdá se, že se zaměřuje především na děti. Přestože virus neustále mutuje, odborníci uklidňují, že tato verze nezpůsobuje těžší průběh onemocnění u dětí ani u dospělých. Její přezdívka vychází z vlastností hmyzu, který se dokáže na dlouhou dobu stáhnout do ústraní a poté se nečekaně vynořit po letech strávených pod zemí.

Obří sluneční skvrna vypustila masivní erupce. Dokáže se proti nim lidstvo bránit?

Představte si, že je září roku 1859. Sedíte u svého telegrafu, když vtom noční oblohu rozzáří polární záře viditelná i v tropech. Vzápětí z vašeho přístroje vyletí sprcha jisker, která vás srazí ze židle a zapálí papíry na stole. Tehdejší telegrafisté zjistili, že mohou posílat zprávy i po odpojení baterií – dráty totiž nabíjela energie z nejsilnější geomagnetické bouře v zaznamenané historii, známé jako Carringtonova událost.

Do roku 2050 téměř vymře třetina známých druhů zvířat, varují vědci. Vytváří obří biotrezor

Lidstvo se jako živočišný druh zatím o svou budoucnost bát nemusí. Na sedmi kontinentech nás žije 8,2 miliardy a očekává se, že do roku 2050 tento počet vzroste na téměř 10 miliard. Ostatní obyvatelé planety jsou na tom však podstatně hůře. Podle Střediska pro biologickou rozmanitost se předpokládá, že do stejného roku 2050 překročí hranici vyhynutí přibližně 30 % známých druhů. Nyní se však objevuje způsob, jak je chránit – nebo alespoň uchovat jejich genomy, aby se v budoucnu mohli na Zemi znovu vrátit.

Nejvýznamnější vědecké objevy uplynulého roku: Prosakování zlata a bujarý život na místě, kam Slunce nedosáhne

Věda v roce 2025 poodhalila roušku tajemství naší planety a ukázala, že Země je mnohem dynamičtější a záhadnější místo, než jsme si dosud mysleli. Od hlubin oceánů až po samotné zemské jádro přinesl uplynulý rok objevy, které mění naše chápání geologie i vzniku života. Vědci například zjistili, že z nitra planety uniká zlato, a v nejtemnějších příkopech oceánu narazili na prosperující společenství tvorů, kteří nepotřebují slunce.

Revoluce ve zdravotnictví na dosah ruky: Lékaři zanedlouho dokáží transplantovat lidem prasečí orgán

Lékaři z Newyorské univerzity (NYU) oznámili, že díky dvěma novým studiím jsou výrazně blíže k tomu, aby transplantace ledvin od jiných druhů, takzvaná xenotransplantace, byla v blízké budoucnosti reálnou možností. Nedostatek orgánů je kritický: jen ve Spojených státech čeká na ledvinu přes 90 000 lidí a denně jich zemře asi 11.

Trumpova administrativa lhala? Vědci mezi paracetamolem a autismem spojitost nenašli

Rozsáhlý přehled studií o užívání paracetamolu (známého také jako acetaminofen nebo Tylenol) během těhotenství nenalezl přesvědčivou souvislost mezi tímto běžným lékem proti bolesti a zvýšeným rizikem, že u dětí bude diagnostikován autismus nebo ADHD. Zveřejnění této práce bylo urychleno, aby poskytlo spolehlivé informace nastávajícím matkám a lékařům.

Nobelovu cenu za chemii získali vědci za molekulární architekturu. Otevírá cestu k řešení ekologických problémů

Ocenění v oblasti chemie za rok 2025 získali tři vědci, jejichž průkopnická práce v oblasti molekulární architektury otevírá cestu k řešení některých největších ekologických problémů naší planety. Japonský profesor Susumu Kitagawa, australský profesor Richard Robson a americký profesor Omar M. Yaghi si rozdělí finanční odměnu ve výši 11 milionů švédských korun (přibližně 872 tisíc liber).

Nobelovu cenu za fyziku získala trojice vědců za průlom v kvantové mechanice

Nobelovu cenu za fyziku pro rok 2025 získala trojice vědců z Velké Británie, Francie a Spojených států za jejich zásadní práci na kvantové mechanice. Ocenění si odnesli John Clarke, britský fyzik působící na Kalifornské univerzitě v Berkeley, Michel Devoret, francouzský fyzik z Yaleovy univerzity, a John Martinis z Kalifornské univerzity v Santa Barbaře. 

Místo záchrany devastace. Vědci analyzovali nejpopulárnější nápady na obnovu Arktidy, některé ji mohou zničit

Nová studie varuje, že technologické zásahy do polárních oblastí s cílem zachránit ledovce jsou odsouzeny k zániku a mohou způsobit nenapravitelné škody. Podle glaciologa Martina Siegera z Exeterské univerzity jsou tyto projekty sice často dobře míněné, ale ve skutečnosti jsou chybnými a nebezpečnými projekty.

"Dechberoucí" úspěch: Lékařům se poprvé daří léčit Huntingtonovou chorobou

Pacientům, kteří trpí Huntingtonovou chorobou, se blýská na lepší časy. Vědcům se totiž poprvé v historii podařilo úspěšně léčit tuto krutou nemoc, která ničí nervové buňky a která je kombinací demence, Parkinsonovy nemoci a amyotrofické laterální sklerózy (ALS).

Používejte místo paracetamolu leukovorin, doporučil Trump. Co je to za lék a proč byste jej neměli shánět?

Americká vláda vydala kontroverzní doporučení týkající se prevence a léčby autismu u dětí. Nové pokyny by měly odradit těhotné ženy od užívání paracetamolu, který je považován za jeden z možných spouštěčů autismu. Prezident Donald Trump navíc navrhl, že by se na léčbu poruch řeči, se kterými se autistické děti potýkají, měl použít lék leukovorin.

Co říká na paracetamol věda? Jeho užívání je naprosto bezpečné

Podle Australského úřadu pro léčivé přípravky (TGA) je užívání paracetamolu během těhotenství bezpečné. TGA potvrdila stávající lékařské směrnice, které ho klasifikují jako lék kategorie A, což znamená, že je široce používán těhotnými ženami bez zvýšeného rizika vrozených vad nebo poškození plodu. 

CNN: Vědci jsou na stopě přelomovému objevu. Možná našli planetu s atmosférou

Vědci by se brzy mohli dočkat přelomového objevu – poprvé v historii potvrdit, že na vzdálené exoplanetě existuje atmosféra podobná té naší. Astronomové jsou optimističtí po prvních pozorováních z Vesmírného dalekohledu Jamese Webba, uvedl server CNN.

Možná jsme na Marsu našli stopy života, oznámila NASA

Podle NASA objevil rover Perseverance na Marsu dosud nejvýraznější náznaky pradávného života. Jde o „leopardí skvrny“ na hornině zvané Cheyava Falls, o nichž vědci soudí, že mohly vzniknout působením mikroorganismů před miliardami let.

Nemáme na souši co dělat? Vědci díky freediverům zjišťují, že člověk by možná měl žít v moři

Významní freediveři, kteří překonávají lidské limity, mění pohled vědců na naši biologii a dokazují, že lidské tělo je lépe uzpůsobeno pro potápění, než se dříve předpokládalo. Někteří badatelé dokonce tvrdí, že člověk je od přírody předurčen k životu v moři, podobně jako vydra.