Rázná slova lídrů na COP31: Nastal čas se probudit, jinak svět v dosavadní podobě skončí

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen označila uplynulé období za léto pravdy, a to v reakci na extrémní vlnu veder v Evropě a uzavření Hormuzského průlivu, které vedlo k prudkému růstu cen energií. Uvedla, že svět směřuje k překročení hranice oteplení o 1,5 stupně Celsia, přičemž záleží na každém zlomku stupně a Evropa hodlá sehrát svou odpovědnou roli.

Šéfka Evropské komise rovněž podotkla, že unie je na dobré cestě splnit svůj klimatický cíl pro rok 2030, kterým je snížení emisí o více než polovinu. Nedávná zpráva Evropské agentury pro životní prostředí sice ukazuje, že stávající politiky a plánovaná opatření sníží emise o padesát čtyři procent, což je těsně pod právně závaznou hranicí padesáti pěti procent, unijní instituce však na plnění cílů nadále trvají.

Velmi ostrá slova zazněla z úst prezidentky Marshallových ostrovů Hildy Heine, která prohlásila, že nastal čas se probudit, jinak svět v dosavadní podobě skončí. Popsala osobní zkušenost s masivním bělením korálů ve své domovině a varovala, že ekosystémy umírají, přičemž každý další nárůst teplot přináší čerstvou katastrofu.

Prezidentka Marshallových ostrovů se stala první národní lídryní na summitu, která otevřeně označila fosilní paliva za hlavní příčinu klimatické krize, a nepřímo tak zkritizovala hostitelské Turecko. Reagovala tak na pondělní vyjádření tureckého lídra, který oslavoval objev dvou nových ropných polí, s tím, že objevování nových zdrojů fosilních paliv není důvodem k oslavě, ale k obavám.

V otázkách financování, které tvoří základ většiny debat na klimatické konferenci, navíc Hilda Heine upozornila na obrovské finanční prostředky vynakládané na války. Vyzvala proto mezinárodní společenství, aby peníze směřovalo na podporu života namísto financování konfliktů.

Na ničivé dopady klimatických změn v rozvojovém světě upozornila také tanzanská prezidentka Samia Suluhu Hassan, podle níž klimatické šoky ukrajují dvě až tři procenta HDP její země každý rok. V této souvislosti vyzvala k zajištění kvalitnějšího mezinárodního financování klimatu a k vytvoření transparentnějších trhů s uhlíkem.

K debatám se připojil rovněž kyperský prezident Nikos Christodoulides, který vyzdvihl úlohu své země při podpoře širšího středomořského a blízkovýchodního regionu. Varoval před vytvářením politických rozporů v boji proti globálnímu oteplování a zdůraznil, že změna klimatu přesahuje hranice a neuznává politická rozhraní.

Probíhající jednání v Antalyi tak nadále odrážejí střet odlišných priorit mezi ostrovními státy a rozvojovými zeměmi volajícími po rychlém ústupu od fosilních paliv a hospodářskými zájmy států spoléhajících na tradiční energetické zdroje.