Izrael se po volbách ocitl v politické krizi. Eisenkot plánuje sestavit krizovou vládu

Oficiálně má sice Eisenkot na své straně podporu šedesáti sedmi poslanců ze sto dvacetičlenného Knesetu, avšak tato většina se skládá ze šesti ideologicky velmi odlišných politických subjektů. Spojení sahá od pravicových stran až po zástupce arabské menšiny, což nováčkovi v politice značně komplikuje vyjednávání. Netanjahu naproti tomu dokázal po celá desetiletí pevně držet svůj blok pohromadě a efektivně manévrovat mezi neshodami.

V izraelském parlamentním systému obvykle sestavuje kabinet strana nebo koalice, která získá podporu minimálně šedesáti jeden poslanců. Zatímco po volbách v roce 2022 disponoval Netanjahu pohodlnou většinou šedesáti osmi mandátů, nyní ho v parlamentu podporuje pouhých čtyřicet šest zákonodárců. Sám Netanjahu tak zůstává v úřadě pouze jako premiér v demisi, dokud nebude jmenována nová vláda.

Eisenkot plánuje podle CNN sestavit takzvanou národní krizovou vládu jako menšinový kabinet složený ze čtyř židovských opozičních stran majících dohromady čtyřicet osm křesel. Klíčovou roli v tomto uspořádání mají sehrát dvě arabské strany, které by novou vládu podporovaly zvenčí a zajišťovaly jí parlamentní bezpečnostní síť. Ačkoliv Izrael v minulosti menšinové vlády zažil, nikdy to nebylo bezprostředně po volbách a v takto polarizovaném prostředí.

Hlavní překážkou Eisenkotova plánu je v současnosti Avigdor Liberman, který odmítá jakoukoliv vládu závislou na hlasech arabských stran. Liberman prosazuje alternativní cestu v podobě většinové koalice čítající šedesát jeden hlas, do níž by přizval i ultraortodoxní strany a vyloučil arabské subjekty. Jeho strategie však naráží na zásadní odpor opozice vůči plošným výjimkám z povinné vojenské služby pro ultraortodoxní muže.

Ultraortodoxní strany požadují zachování dosavadních výjimek z vojenské služby, zatímco Eisenkot a Liberman v kampani prosazovali všeobecnou brannou povinnost pro všechny občany. Jedna z tradičních Netanjahuových spojeneckých stran, Sjednocená judaistická tora, sice odmítla Netanjahua podpořit v prezidentských konzultacích, ale případná dohoda si vyžádá zásadní ideologické ústupky. Strana Šas naopak zůstává dosud loajální vůči dosavadnímu premiérovi.

Sám Netanjahu v reakci na hrozící ztrátu moci tlačí na vytvoření vlády národní jednoty, avšak klade si vlastní podmínky a trvá na setrvání v premiérském křesle. Opoziční lídři jeho výzvy odmítají a označují je za účelovou taktiku mající za cíl oslabit alternativní kabinet. Eisenkot veřejně prohlásil, že pokud má Netanjahu skutečný zájem na spolupráci, musí se nejprve odpojit od svých radikálních partnerů.

Nově pověřený vyjednavač má nyní k dispozici 28 dní na sestavení kabinetu s možností prodloužení o další dva týdny. Pokud se mu nezdaří získat potřebnou podporu, mandát přejde na jiného kandidáta nebo se otevře cesta k dalším předčasným volbám. V průběhu celého tohoto vyjednávání zůstává dosavadní premiér v úřadě jako prozatímní hlava exekutivy.