Netanjahu uvrhnul Izrael do hluboké krize, tvrdí Eisenkot. Zahájil jednání o sestavení vlády

Prezident Herzog vedl konzultace se zástupci jednotlivých politických stran po nedávných volbách, v jejichž rámci opoziční blok získal čtyřicet osm křesel ve stopadesátičlenném Knesetu, zatímco Netanjahův tábor obsadil padesát tři mandátů, což ani jedné straně nezajistilo pohodlnou většinu. Přestože Eisenkotova koalice nemá jasnou převahu, prezident mu svěřil mandát s tím, že vytvoření stabilního kabinetu si vyžádá netradiční politické kroky.

Během slavnostního aktu v prezidentském sídle Eisenkot zdůraznil, že země čelí výjimečné situaci, a obrátil se s nabídkou spolupráce na členy Netanjahovy strany Likud i na pravicové uskupení ministra financí Becalela Smotriče. Podmínkou pro jakékoliv zapojení do vznikající vlády však podle jeho slov zůstává, že v čele kabinetu stane on sám jako předseda vlády.

Budoucí vyjednávání provázejí složité překážky, neboť Eisenkot se vedle oslovení politických oponentů potýká také s požadavky stran uvnitř vlastního bloku. Významnou překážkou jsou zejména neshody ohledně ultraortodoxních frakcí a jejich dlouhodobých výjimek z povinné vojenské služby, jejíž zrušení patřilo k hlavním pilířům předvolební kampaně Eisenkotovy strany.

Eisenkot i prezident Herzog během oficiálních projevů otevřeně hovořili o rostoucí mezinárodní izolaci Izraele v důsledku politiky odcházejícího premiéra. Situaci v zemi ovlivňují také vnější faktory včetně výsledků nedávných amerických voleb, v nichž američtí voliči a zákonodárci vyjádřili nespokojenost s dosavadním postupem v konfliktu v Gaze a ve válce s Íránem.

Zatímco Netanjahu výsledky voleb zpochybnil a obvinil arabské voliče z údajného ovlivnění hlasování, aniž by pro svá tvrzení předložil věcné důkazy, Eisenkot varuje před zhoršujícími se vztahy s tradičními spojenci. Podle jeho vyjádření dokonce i nejbližší strategičtí partnerští státy otevřeně hovoří o nutnosti přehodnotit dosavadní vzájemné vazby s Izraelem.

Arabské politické subjekty, které v nedávných volbách zaznamenaly výrazný nárůst voličské podpory a podpořily Eisenkota při prezidentských konzultacích, se ocitly v pozici klíčových aktérů. Pověřený politik však pro jejich případnou účast v koalici stanovil přísné podmínky, mezi něž patří výslovné uznání Izraele jako židovského státu a oficiální klasifikace Hamásu jako teroristické organizace.

Případný úspěch při formování nové vlády by pro Gadiho Eisenkota znamenal zásadní politický zlom a konec dlouholeté éry Benjamina Netanjahua v čele izraelské exekutivy. V následujících týdnech tak budou rozhodující nejen složitá personální jednání, ale také ochota jednotlivých stran slevit ze svých programových požadavků ve prospěch stabilizace státu.