Největší klimatická konference světa začíná. USA COP31 bojkotují, hlavním tématem je padlá pařížská dohoda

Ačkoliv se samotný summit odehrává v Turecku, formální vyjednávání řídí Austrálie na základě kompromisní dohody uzavřené v loňském roce mezi oběma kandidátskými zeměmi. Australský ministr pro změnu klimatu a energetiku Chris Bowen, jenž předsedá vyjednáváním, podle The Guardian zdůraznil, že konference musí přinést hmatatelné a viditelné výsledky v oblasti snižování emisí a zajištění finančních prostředků, které budou pro veřejnost skutečně prokazatelné.

Hlavním motivem letošního setkání je obava o dodržení cílů pařížské klimatické dohody z roku 2015, neboť průměrné globální teploty v letošním roce již překonaly kritickou hranici 1,5 stupně Celsia nad předprůmyslovou úrovní. Zástupci nejméně rozvinutých zemí a ostrovních států upozorňují, že financování adaptací na změnu klimatu a řešení nenávratných škod jsou otázkou holého přežití, nikoliv pouhou politickou volbou.

Přípravy na summit provázejí vážné obavy z dopadů extrémního počasí, které během uplynulého léta si vyžádaly desítky tisíc životů při vlnách veder v Evropě, rozsáhlé lesní požáry v Severní Americe či ničivé sesuvy půdy v Asii. Odborníci varují, že letošní zima bude kvůli kumulovaným dopadům klimatických změn a slabé připravenosti zasažených regionů mimořádně náročná.

Mezi bohatými a rozvojovými státy se očekává ostrý diplomatický boj o to, kdo ponese hlavní finanční zátěž spojenou s odstraňováním škod a podporou ekologické transformace. Zástupci rozvojových zemí namítají, že nenesou odpovědnost za historické emise, přesto však čelí nejzávažnějším humanitárním a ekonomickým důsledkům.

Konferenci provází také výrazná politická absence Spojených států, jejichž administrativa se již druhým rokem odmítá oficiálně účastnit globálních klimatických jednání. Do Turecka však přicestovala skupina amerických zákonodárců z řad demokratické strany, kteří chtějí podpořit mezinárodní spolupráci v oblasti snižování znečištění a podpory čistých energií navzdory politickému postoji Bílého domu.

Hostitelské Turecko hodlá během jednání prosazovat širší rozvoj elektrických technologií včetně elektromobility a tepelných čerpadel, přičemž na stole bude ležet návrh na dosažení pětatřicetiprocentního podílu elektřiny na celkové globální spotřebě energie do roku 2035. Na druhé straně čelí australská vláda silné kritice ze strany vědecké obce a ekologických organizací za to, že nadále schvaluje nové projekty na těžbu uhlí a zemního plynu.

Navzdory pomalému tempu mezinárodních dohod vedou nedávné geopolitické konflikty a nestabilita na trzích s fosilními palivy k tomu, že stále více zemí vnímá přechod na obnovitelné zdroje jako záruku energetické bezpečnosti a hospodářského růstu. Zástupci OSN v závěru připomínají, že důvěryhodnost celého globálního klimatického procesu bude záviset výhradně na tom, zda se podaří sliby přeměnit v reálné činy a ochránit životy ohrožených komunit.