Ukrajina bude mít po válce trochu jiný tvar, prohlásil Trump

Podle jeho slov byla tato opatření příliš přísná, a to zejména vůči lidem, kteří žijí v zemi dlouhodobě bez spáchání závažných trestných činů, přestože do funkce šéfa štábu nedávno jmenoval architekta této politiky Stephena Millera.

Rozhovor se stočil také k osobním vztahům a otázce odpouštění politickým oponentům, vůči nimž prezident netají hlubokou nechuť. Trump v této souvislosti prohlásil, že některé své nepřátele upřímně nesnáší a vzhledem ke svým celoživotním postojům jim nedokáže odpustit, čímž navázal na svá dřívější vyjadřování.

Pozornost vzbudily rovněž Trumpovy výroky na adresu viceprezidenta JD Vance, který dříve svedl část viny za volební porážku na ozbrojený konflikt s Íránem. Prezident sice uvedl, že Vanceovi nebránil vyjádřit vlastní názor, avšak sám by si přál, aby vojenskou intervenci vnímal jako jednoznačně správný krok, který by obhájil bez výhrad.

Hlava státu se v rozhovoru vyjádřila také k otázce politického nástupnictví a případné podpoře viceprezidenta v jeho možných prezidentských ambicích. Trump naznačil, že Vance automaticky jeho podporu nezíská a že pro něj samotného může být výhodnější zůstat zcela mimo tyto politické spekulace.

Mezi potenciálními nástupci vyzdvihl zejména ministra zahraničí Marca Rubia, o němž se pochvalně vyjádřil jako o schopném a oddaném politikovi. V širším okruhu možných kandidátů pak zmínil i další senátory, jejichž jména však odmítl blíže specifikovat.

Trump v rozhovoru také uvedl, že očekává brzké dosažení mírové dohody mezi Ruskem a Ukrajinou, avšak zároveň naznačil, že napadená země z ozbrojeného konfliktu vyjde s pozměněnými hranicemi.

Prohlásil, že Spojené státy jsou blízko uzavření dohody, přičemž doslovně uvedl, že Ukrajina bude mít poněkud odlišný tvar. Tímto vyjádřením podpořil předpoklady o budoucích územních změnách a ústupcích v rámci připravovaného diplomatického urovnání.

Reagoval tak na otázky ohledně překážek bránících míru a na výtky, že hlavní potíž představuje postoj ruského prezidenta Vladimira Putina. Trump odmítl kritiku, že by vůči Moskvě postupoval mírně, a poukázal na své dřívější kroky v oblasti mezinárodního obchodu, sankčních opatření a poskytování vojenské podpory.

Ohradil se rovněž proti obviněním, že by zmírnil restrikce týkající se ruské nafty. Vysvětlil, že jeho administrativa pouze umožnila dodávky naftových produktů pro globální trhy v místech, kde byla po komoditě poptávka, přičemž odmítl, že by tím Moskvě poskytoval jakoukoliv velkou laskavost.

Poměrně ostrá část rozhovoru se týkala obvinění z korupce a rozsáhlých podnikatelských aktivit rodiny Trumpových v oblasti kryptoměn. Prezident jakoukoliv vinu či střet zájmů odmítl s tím, že správu majetku plně svěřil Wall Street a svým synům, přičemž sám nemá o každodenních transakcích bližší povědomí.

V závěru rozhovoru prezident odmítl obavy, že by zahraniční subjekty – včetně investiční firmy spojené se Spojenými arabskými emiráty – mohly prostřednictvím rodinného byznysu ovlivňovat rozhodování Bílého domu. Podle jeho názoru čelí podobným otázkám ohledně snah o získání přízně každý americký prezident.