Ruské úřady vynakládají na utajování skutečných ztrát ve válce enormní úsilí

Nezávislý projekt Rusko 200, který společně vytvářejí portál Mediazona a ruská redakce BBC, eviduje jména téměř 283 tisíc mrtvých vojáků na základě veřejně dostupných zdrojů a místních zpráv. Skutečný počet obětí je však podle všeho mnohem vyšší, neboť britské ministerstvo zahraničí a nizozemské zpravodajské služby odhadují ruské ztráty na více než půl milionu lidí. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj navíc v červenci uvedl, že v konfliktu dosud zemřelo na 700 tisíc ruských vojáků.

I ty nejumírněnější odhady současných ztrát přitom mnohonásobně překračují sovětské ztráty z války v Afghánistánu, která trvala téměř celé desetiletí od roku 1979. Také tehdy se Kreml snažil všemi způsoby utajit skutečné náklady válečného tažení a rodinám zesnulých vojenských obětí bylo zakázáno uvádět na náhrobky jakékoliv podrobnosti o jejich úmrtí.

Na začátku plnohodnotné invaze na Ukrajinu přitom Kreml nepostupoval tak přísně a ministerstvo obrany v září 2022 oficiálně přiznalo necelých šest tisíc padlých vojáků. S tím, jak se speciální operace měnila v protahovaný konflikt, však Moskva začala veškeré statistiky úzkostlivě střežit a prohlásila informace o ztrátách za státní tajemství, k němuž má výhradní právo pouze rezort obrany.

Omezení se dotkla také oficiálních statistických údajů, když ruský statistický úřad Rosstat v dubnu 2024 uzavřel přístup k datům o nadúmrtnosti, která byla předtím veřejně dostupná od devadesátých let. Tyto záznamy přitom sloužily jako cenný zdroj pro ověřování informací a vyvracení vládních tvrzení, neboť poskytovaly nezávislým analytikům pevný opěrný bod.

V průběhu loňského roku si novináři všimli také prudkého nárůstu soudních případů týkajících se vojáků prohlášených za nezvěstné nebo mrtvé. Zatímco dříve se jednalo o menší počty, databáze zaznamenala v roce 2025 téměř 90 tisíc takových případů, načež úřady na konci roku přístup k těmto soudním řízením rovněž utajily a klasifikovaly je jako tajné.

Podle odborníků a ruských vojenských analytiků oslovených webem Politico spočívá hlavní motivace Kremlu v potřebě úspěšně verbovat nové kontraktní vojáky bez vyvolání paniky. Pokud by veřejnost znala reálná data o míře přežití na frontové linii, bylo by pro úřady nesmírně obtížné udržet nábor nových sil v potřebném rozsahu.

Utajováním skutečných ztrát se současně Moskva snaží navenek působit silným dojmem a přesvědčit zahraniční partnery včetně amerického prezidenta Donalda Trumpa o stabilní pozici ruské armády. Přes veškeré zákazy a represe ze strany tajných služeb však nezávislí novináři a aktivisté nadále hledají nové způsoby, jak reálná data dokumentovat a přinášet veřejnosti ověřené informace.

Nedávný únik dat ze státní statistické agentury Rosstat například odhalil, že v probíhajícím konfliktu na Ukrajině zemřelo již více než 400 000 ruských vojáků. Tato bilance odráží obrovskou lidskou daň za téměř pět let trvající plnohodnotnou invazi. Údaje přinášejí dosud nevídaný pohled na ztráty, které Moskva dlouhodobě tají.

Citlivá data získala běloruská hackerská skupina Cyber Partisans spolu s ukrajinskou skupinou Silent Crow. Zveřejněný balík informací obsahuje více než jedenáct milionů úmrtních listů včetně podrobností o věku, bydlišti a místě úmrtí. Tyto materiály byly následně sdíleny s deníkem The Guardian a dalšími zahraničními médii.

Ruská statistická agentura Rosstat sice potvrdila, že čelila kybernetickému útoku, ale odmítla, že by hackeři získali citlivé informace. Úřady v Ruské federaci nezveřejnily oficiální počet obětí od počátku invaze. Informace o vojenských ztrátách jsou navíc v zemi přísně utajované a považované za státní tajemství.

Autenticitu celého datového souboru nebylo možné nezávisle plně ověřit, avšak zjištěné údaje odpovídají jiným odhadům. Britské zpravodajské služby již v září odhadovaly počet zabitých ruských vojáků na zhruba půl milionu. Nezávislý ruský portál Mediazona navíc identifikoval podle jména téměř 286 000 padlých příslušníků armády.