Patří mezi nejsmrtelnější viry vůbec. Jak se hantavirus dokáže šířit mezi lidmi?

Většina typů hantavirů se na člověka přenese z trusu nebo slin hlodavců a u nakaženého končí jako ve slepé uličce – dál se nešíří. Kmen Andes je však děsivou výjimkou. Podle doktora Gustava Palaciose z Icahn School of Medicine existuje v historii jen kolem 300 zdokumentovaných případů přenosu z člověka na člověka. Výzkum z Epuyen ukázal, že tento virus je vysoce nakažlivý, ale jen ve velmi krátkém časovém okně.

Kritickým dnem pro šíření je okamžik, kdy se u nemocného poprvé objeví horečka. V této fázi se virus může přenést i během nepatrné chvíle. V Argentině se tehdy první pacient nakazil zřejmě u svého domu od rýžových krys a následně na oslavě infikoval pět dalších lidí během pouhých devadesáti minut. Jednoho z nich dokonce nakazil jen tím, že se s ním krátce minul na chodbě cestou na toaletu.

Další komplikací je extrémně dlouhá inkubační doba, která trvá jeden až osm týdnů. To činí trasování kontaktů nesmírně obtížným. V případě lodi MV Hondius to znamená, že cestující, kteří se nyní zdají zdraví, mohou onemocnět až za měsíc. Světová zdravotnická organizace (WHO) proto nařídila sledovat všechny osoby z lodi po dobu minimálně 45 dnů.

Aktuální situace na moři je pro vědce fascinující i děsivá zároveň. Doktorka Lucille Blumbergová, která jako první pojala podezření na hantavirus u pacientů evakuovaných do Jihoafrické republiky, původně zvažovala ptačí chřipku nebo legionellu. Až negativní testy na běžné patogeny ji vedly k pátrání po hantaviru. Genetické sekvenování následně potvrdilo právě obávaný kmen Andes.

Ačkoliv je úmrtnost na toto onemocnění vysoká a dosahuje až 40 %, experti uklidňují veřejnost, že nejde o situaci podobnou pandemii covidu. Virus se nešíří vzduchem tak snadno a k nákaze dochází spíše v uzavřených prostředích při velmi blízkém kontaktu. Problémem lodi MV Hondius je však pohyb cestujících – mnozí z nich loď opustili v různých přístavech a odletěli domů, jako například muž, u něhož se nákaza potvrdila až po návratu do Švýcarska.

Vědci nyní pracují na přečtení celého genomu viru z lodi, aby zjistili, zda nedošlo k novým mutacím, které by usnadňovaly jeho šíření. Zároveň se prověřuje hypotéza, zda nákaza nesouvisí s koníčkem mnoha pasažérů – pozorováním ptáků v odlehlých oblastech Jižní Ameriky, kde mohli přijít do styku s hlodavci. Zatímco loď míří ke Kanárským ostrovům, mezinárodní týmy lékařů závodí s časem, aby podchytily všechny potenciální případy dříve, než se virus projeví u dalších lidí po celém světě.