EU stále neví, kdo by měl komunikovat s Ruskem. Neshodla se ani, jestli jednat chce

Podle šéfa ukrajinské diplomacie je nutné přejít k novému formátu rozhovorů s ruskou stranou, který by zahrnoval mnohem aktivnější zapojení Evropy. V diplomatických kuloárech se již v souvislosti s rolí možného mírového zmocněnce spekuluje o několika vlivných jménech, mezi nimiž figuruje bývalá německá kancléřka Angela Merkelová nebo expremiér Itálie Mario Draghi. Kyperské setkání ministrů, které začíná ve středu, poskytne evropským státům prostor k vyjasnění vlastních pozic v této věci. Finský prezident Alexander Stubb o víkendu prohlásil, že by nabídku na roli prostředníka zřejmě neodmítl, podmínil to však tím, že Rusko nejprve přistoupí na příměří.

Moskva ovšem prozatím žádné signály o ochotě zastavit palbu nevysílá a namísto toho stupňuje agresi, když Kyjev o víkendu zasáhla jedna z nejintenzivnějších vln raketových a dronových útoků od začátku války. Ruské vedení navíc obviňuje Evropskou unii z toho, že vojenskou podporou Kyjeva podkopává mírové snahy, a dává přednost přímým rozhovorům se Spojenými státy americkými. Tento postoj vyplývá jednak ze snahy o udržení velmocenského statusu a jednak z toho, že emisaři amerického prezidenta Donalda Trumpa nevyvíjeli na Moskvu žádný zásadní tlak a soustředili se spíše na ovlivňování Ukrajiny. Americký přístup však selhal a ministr zahraničí USA Marco Rubio nedávno naznačil nechuť k nekonečným schůzkám bez výsledku.

Evropská unie se nyní snaží do procesu zapojit s cílem zajistit, aby případná budoucí dohoda co nejlépe odpovídala zájmům Ukrajiny i celkové bezpečnosti v Evropě. Ruský prezident Vladimir Putin tvrdí, že je myšlence evropského prostředníka otevřen, pokud dotyčný o Rusku v minulosti nemluvil nevybíravým způsobem. Sám Putin však jako vhodného kandidáta navrhl bývalého německého kancléře Gerharda Schrödera, který je dlouholetým lobbistou za ruské zájmy a blízkým spojencem Moskvy. Tuto variantu okamžitě smetla ze stolu šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová s odůvodněním, že Schröder by v takovém případě seděl na obou stranách jednacího stolu.

Uvnitř samotné Evropské unie navíc nepanuje shoda v otázce, zda je vůbec moudré s Moskvou jakékoliv omezené kontakty navazovat. Většina členských zemí uplatňuje od invaze v roce 2022 politiku přísných sankcí a izolace Ruska, přičemž státy jako Švédsko nebo Litva požadují spíše zesílení tlaku než jeho uvolňování. Naopak země jako Itálie argumentují tím, že zůstávat nadále stranou diplomatického dění je nerozumné. Kallasová již v březnu předložila členským státům diskusní podněty, jejichž účelem je zformovat společný unijní postoj a jasně definovat nepřekročitelné linie ještě předtím, než dojde k samotnému kontaktování ruské strany.

Vážná debata o jmenování konkrétního zmocněnce či celé vyjednávací skupiny se pravděpodobně přesune až na úroveň lídrů členských států, kteří se sejdou na summitu v příštím měsíci. Ukrajinská strana však varuje před zdlouhavými procesy a diskusemi o personálním obsazení a formátech, neboť Kyjev potřebuje dosáhnout rychlého pokroku a prolomit současný diplomatický pat. Podle ukrajinských analytiků je ovšem jakákoliv snaha o vyjednávání s Moskvou předem odsouzena k neúspěchu, pokud k ní Evropa nepřistoupí z pozice síly. Odborníci poukazují na to, že Evropská unie částečně ztratila svůj vliv v mezinárodních otázkách a její dosavadní reakce na ruské chování nebyla dostatečně přesvědčivá.

Ukrajina se mezitím snaží zvýšit tlak na svého souseda vlastními silami a opakovaně útočí na ruská zařízení pro export ropy, což označuje za své vlastní sankce s dlouhým doletem. Tyto úspěšné údery sice Moskvu zjevně znervózňují, ale podle ukrajinských představitelů to stále neznamená, že jsou seriózní mírové rozhovory na dosah. Poslanec ukrajinské vládní strany Jehor Čerňov potvrdil, že Rusko prozatím neprojevuje žádnou skutečnou touhu válku ukončit. Vzhledem k upadajícímu zájmu ze strany Spojených států však Čerňov věří, že právě Evropa, která si velmi dobře uvědomuje míru ruské hrozby pro vlastní bezpečnost, může do celého mírového procesu přinést potřebnou novou energii.