Mírové rozhovory mezi USA a Íránem se zhroutily kvůli Izraeli

Situace na Blízkém východě se vyhrotila i přes nedávné podepsání americko-íránského memoranda, které mělo přinést konec bojů na všech frontách. K nejvážnějšímu incidentu došlo během noci, kdy při útoku hnutí Hizballáh zahynuli v jižním Libanonu čtyři izraelští vojáci. Pro izraelskou armádu šlo o jeden z nejkrvavějších střetů od začátku konfliktu. Izraelské velení následně reagovalo masivní vlnou odvetných leteckých údery, které zasáhly na osmdesát cílů a podle libanonského ministerstva zdravotnictví si vyžádaly nejméně jednadvacet lidských životů.

Spojené státy se v reakci na íránské požadavky pokusily diplomatickou krizi okamžitě urovnat. Podle zdrojů obeznámených se situací Washington předal Íránu ujištění, že Izrael nemá v úmyslu vojenské akce v Libanonu dále stupňovat. Americká strana přitom zdůraznila, že původcem současného porušení příměří byl Hizballáh. Podle vyjádření zástupců Trumpovy administrativy Izrael souhlasil s tím, že situaci prozatím nechá být, a nyní je na libanonském hnutí, aby své útoky definitivně zastavilo.

Zatím zůstává nejasné, jakým způsobem Spojené státy tyto informace íránské straně předaly a zda bude toto ujištění pro Teherán dostatečné k tomu, aby se obě delegace do Švýcarska vrátily. Viceprezident JD Vance k probíhajícímu procesu uvedl, že americká diplomacie se v tomto ohledu nebude spoléhat na pouhá slova, ale bude se řídit výhradně konkrétními činy na obou stranách.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu se kvůli obnoveným bojům ocitl pod silným domácím tlakem. Krajně pravicoví politici z jeho vládní koalice otevřeně volají po tom, aby „celý Libanon lehl popelem“, a požadují tvrdou odvetu za smrt padlých vojáků. Netanjahu tak balancuje mezi radikálními požadavky svých koaličních partnerů a nekompromisním tlakem amerického prezidenta Donalda Trumpa, který striktně vyžaduje okamžité ukončení války.

Izraelská armáda při své páteční odvetě prozatím nezaútočila na libanonské hlavní město Bejrút. Pokud by k tomu došlo, hrozilo by bezprostřední riziko přímé vojenské reakce ze strany Íránu, což by definitivně zničilo rodící se dohodu. Vyhnutí se Bejrútu naznačuje, že Netanjahu si je dobře vědom limitů, které mu Trump nastavil. Bílý dům navíc na příští týden plánuje hostit další kolo separátních rozhovorů mezi Izraelem a Libanonem, na jejichž úspěchu mu velmi záleží.

Izraelský premiér nicméně ve svém oficiálním prohlášení zopakoval, že jeho země nebude tolerovat útoky na své vojáky ani na své území a že Hizballáh za své činy zaplatí velmi vysokou cenu. Zároveň jasně deklaroval, že izraelské síly se z okupovaného území v jižním Libanonu v dohledné době nestáhnou. Toto vyjádření však zároveň naznačuje, že Izrael neplánuje žádnou masivní pozemní ofenzivu hlouběji do vnitrozemí a prozatím se drží zpátky.

Vedle samotných bojů v Libanonu zůstává sporným bodem budoucí režim ve strategickém Hormuzském průlivu, který je klíčovou tepnou pro globální obchod s ropou. Íránská národní bezpečnostní rada oznámila, že nově zřízený íránský úřad pro kontrolu této námořní cesty bude plně řídit tamní lodní provoz. Úřad zároveň upřesnil, že po dobu následujících šedesáti dnů nebudou komerčním plavidlům za průjezd účtovány žádné poplatky.

Toto prohlášení je však v přímém rozporu s požadavky Washingtonu. Prezident Donald Trump totiž od počátku striktně trvá na tom, že Hormuzský průliv musí být po otevření přístupný zcela volně a bez jakéhokoliv mýtného či poplatků ze strany Teheránu. Diplomatické handrkování o kontrolu nad touto oblastí a pokračující nestabilita na libanonských hranicích tak dál prohlubují nejistotu ohledně stability celého regionu.