Myslí si, že je silnější než Napoleon či Hitler. Trump se považuje za nejmocnějšího muže v dějinách

Trump tak již pouze netestuje hranice prezidentského úřadu, ale popisuje svou moc ve světově-historickém kontextu a staví se po bok vojevůdců, diktátorů a silných vůdců, kteří si dokázali podmanit celé národy.

V pětatřicetiminutovém rozhovoru s novinářem Marcem Caputem měřil Trump sílu mírou podřízení ostatních. Uvedl, že lídři zemí G7 mu věřili, když z legrace prohodil, že je tu šéfem, a dodal, že Izrael k němu chová obrovský respekt a udělá přesně to, co řekne. V připravované knize „Regime Change“ od autorů z New York Times navíc Trump hrdě ukazuje dokument, podle kterého je mocnější než Attila, Čingischán, Napoleon, Stalin, Mao Ce-tung či Hitler.

Zmiňovaní autoři uvádějí, že Trump z tohoto dokumentu sám předčítal, jmenoval historické osobnosti a vysvětloval, v čem za jeho prezidentskou mocí zaostávali. O Alexandru Velikém, caesarovech či Vilému Dobyvateli poznamenal, že neměli letadla a nemohli cestovat. Podle spisovatelů bylo nejvíce odhalující to, s jakým zjevným potěšením přijímal své zařazení mezi muže, kteří přetvořili svět prostřednictvím dobývání a strachu.

Narážky na tuto grandiózní teorii moci se objevovaly v celém rozhovoru, který Trump poskytl jen několik hodin po návratu z podle něj velmi dominantního summitu G7 ve Francii. Jako světové vůdce, které nejvíce obdivuje, jmenoval čínského prezidenta Si Ťin-pchinga a indického premiéra Naréndru Módího, přičemž prvního označil za čistého profesionála a druhého za velmi tvrdého chlápka. Naopak odmítl jmenovat nejslabší lídry a raději litoval absence Vladimira Putina na summitu.

Vztahy se spojenci jsou podle Trumpova výkladu relevantní pouze tehdy, když tito partneři uznají, kdo drží skutečnou moc. Prohlásil, že nebýt jeho, Izrael by dnes vůbec neexistoval, a dodal, že jeho vztah s premiérem Benjaminem Netanjahuem je sice dobrý, ale je nutné ho držet trochu při smyslech. Podobně se vyjádřil o republikánských jestřábech, které dříve respektoval, ale nyní je kvůli jejich tvrdému jádru odmítajícímu dohodu s Íránem respektovat přestal.

Navzdory tvrzením o neomezené síle však Trump přiznal, že ho jedna věc stále svazuje, a tou je ekonomika. Prodlužování války kvůli tlaku jestřábů by totiž podle něj mohlo vyvolat celosvětovou hospodářskou depresi. Pokles cen ropy a rostoucí akciový trh vnímá jako důkaz, že udělal správné rozhodnutí, když podpořil dohodu, která může konflikt ukončit. Zdůraznil, že jeho hlavním přáním je, aby se z něj nikdy nestal nový Herbert Hoover, tedy prezident navždy spojený s Velkou depresí.

Samotný dokument o „velkých mužích“ Trump ve čtvrtek zveřejnil na své síti Truth Social a jeho tvůrce označil za prezidentského historika. Podle novinářů se však ve skutečnosti jednalo o dlouholetého osobního asistenta a důvěrníka slavného golfisty Garyho Playera. Závěr tohoto textu nicméně tvrdí, že Trumpova ochota využívat moc v globálním měřítku z něj dělá zdaleka nejmocnější osobu, která kdy kráčela po této planetě.