Evropa vyzvala Trumpa, aby uspořádal setkání Zelenského s Putinem

Zelenskyj, který na summit dorazil na pozvání francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, se snaží znovu aktivně zapojit Trumpa do řešení konfliktu. Spoléhá mimo jiné na to, že americká administrativa bude mít na evropské záležitosti více času poté, co se jí podařilo vyjednat šedesátipercentní příměří v Íránu. Francouzský hostitel Macron byl přitom zachycen na mikrofon, jak v neformálním rozhovoru ukrajinskému prezidentovi přiznává, že jeho pondělní debaty s Trumpem ohledně situace na Ukrajině byly mimořádně náročné a složité.

Během ranního zasedání představitelů zemí G7 a Ukrajiny Trump prohlásil, že se pokusí situaci posunout kupředu. Německé vládní zdroje následně uvedly, že americký prezident si začíná uvědomovat oslabení ruské pozice. Lídři skupiny G7, kterou tvoří USA, Japonsko, Francie, Kanada, Velká Británie, Itálie a Německo, se zároveň shodli na dalším zpřísnění sankcí vůči ruskému energetickému sektoru. Evropská unie v této souvislosti již připravuje v pořadí jednadvacátý sankční balíček, který se zaměří především na omezení prodeje tankerů přepravujících zkapalněný zemní plyn (LNG) do Ruska.

Ukrajinský prezident se původně neměl s Trumpem sejít na separátním bilaterálním jednání, nakonec se však za doprovodu Macrona uskutečnilo jejich první osobní setkání po čtyřech měsících. Zelenskyj se během něj snažil amerického prezidenta přesvědčit, že Kyjev již na bojišti neprohrává a že role Spojených států by neměla být pouhým poslíčkem mezi oběma stranami, ale rolí silného prostředníka, který stojí za Ukrajinou. Toto neplánované diplomatické vyjednávání dokonce o několik desítek minut odsunulo zahájení samotného plného programu summitu.

V následném videorozhovoru pro konferenci agentury Reuters v Londýně Zelenskyj uvedl, že mezi lídry G7 panuje jednoznačná shoda v tom, že Rusko nevyhrává, přichází o obrovské množství vojáků, a nemá tudíž iniciativu ve svých rukou, kvůli čemuž musí co nejrychleji přistoupit na dohodu. Podle něj je klíčové zorganizovat rozhovory s Moskvou ještě před příchodem zimy. Přiznal však, že Kreml doposud nijak nereagoval na jeho dřívější návrh, aby se Putin osobně zúčastnil právě probíhajícího jednání skupiny G7 ve Francii.

Zelenskyj s evropskými partnery diskutoval také o dalších možnostech politického a ekonomického tlaku na Rusko, zejména o konfiskaci plavidel z jeho stínové ropné flotily. Zdůraznil přitom, že k přivedení Putina k jednacímu stolu bude nezbytná osobní angažovanost šéfa Bílého domu, protože Donald Trump je podle něj v podstatě jediným člověkem, který to dokáže reálně zařídit. Trump přitom s oběma prezidenty hovořil telefonicky již v neděli před svým odletem do Francie a tvrdil, že oba muži jsou schůzce nakloněni, přičemž počet obětí ve válce označil za absurdní.

Americký prezident sice v minulosti ztrácel trpělivost kvůli tomu, že se mu nedařilo prosadit rychlé ukončení konfliktu za cenu ukrajinských územních ústupků, nyní se však stále staví do pozice neutrálního vyjednavače. Jeho hlavním zájmem zůstává zrušení hospodářských sankcí vůči Rusku, což by umožnilo otevřít cestu k velkým infrastrukturním projektům, jako je například zvažovaný podmořský tunel mezi Aljaškou a Sibiří. Zelenskyj a jeho klíčoví evropští spojenci, tedy britský premiér Keir Starmer, německý kancléř Friedrich Merz a Emmanuel Macron, sice vidí brzké zahájení rozhovorů jako málo pravděpodobné, doufají však, že Trumpovo zapojení by mohlo schůzku reálně umožnit během podzimu.

Představitelé Velké Británie, Německa a Francie navíc striktně požadují, aby byla evropská strana u těchto jednání přímo zastoupena, jelikož v současnosti poskytuje Ukrajině téměř veškerou finanční a vojenskou podporu. Proti tomu se ostře ohradil zvláštní zástupce ruského prezidenta Kirill Dmitrijev, který na sociálních sítích evropské lídry kritizoval a označil jejich snahy za válečnické pilulky jedu, které mají mírové rozhovory záměrně zmařit a oddálit prosazováním nerealistických řešení. Ruský představitel zároveň otevřeně přivítal politický oslabení britského premiéra Starmera.

Zelenskyj před přítomnými státníky obhajoval také vnitřní reformy na Ukrajině, kde dochází ke změnám v odměňování armády s cílem udržet stabilní úroveň náboru nových vojáků na frontu. Reagoval tím na dlouhodobou kritiku amerického viceprezidenta JD Vance, který tvrdí, že Ukrajina je kvůli horší schopnosti doplňovat stavy vojska odsouzena k porážce. Ukrajinský lídr zároveň potvrdil úspěšný útok dronů, které zapálily největší ropnou rafinérii v Moskvě, což označil za spravedlivou odpověď na ruské údery a snahu dotlačit Kreml k ukončení války za pomoci zbraní s dlouhým doletem.

Evropští lídři se v zákulisí intenzivně dohadují, jakým způsobem by měla být Evropa u jednacího stolu zastoupena. Macron prohlášením potvrdil, že správné vyjednávání musí zahrnovat nejen Ukrajinu a Rusko, ale také přímou přítomnost Evropanů a Američanů. Podle Berlína vyjednává Kyjev v současnosti z pozice síly, protože ruská armáda na bojišti nepostupuje a ruská ekonomika čelí obrovskému napětí. Snaha jmenovat jednoho speciálního zástupce pro celou Evropu však narazila, když finský prezident Alexander Stubb tuto roli odmítl s tím, že vedení diplomatických rozhovorů s Putinem by mělo zůstat v rukou velkých hráčů, tedy Francie, Německa a Velké Británie.