Rusko chce po Evropě finanční odškodnění za škody způsobené během války na Ukrajině

První místopředseda výboru pro mezinárodní záležitosti ruské Státní dumy Alexej Čepa v rozhovoru pro tamní média zdůraznil, že Evropa se musí finančně podílet na následcích bojů kvůli své podpoře konfliktu. Podle jeho slov bude Moskva tyto požadavky vznášet opakovaně, přičemž vyjádřil přesvědčení, že Rusko disponuje dostatečnými pákami k tomu, aby evropské státy k placení přimělo.

K výzvám k finančním kompenzacím se připojil také člen Rady federace Alexandr Vološin, který zastupuje okupovaná území v Doněcké oblasti. Ten se nechal slyšet, že samotná Ukrajina není schopna uhradit rozsáhlé škody, které vznikly v Donbasu či v částečně zabraných oblastech Záporoží a Chersonu, ale i v ruských příhraničních regionech.

Tyto škody byly přitom ruským Vyšetřovacím výborem vyčísleny na přibližně jeden bilion rublů, což odpovídá zhruba třinácti miliardám dolarů. Vološin v této souvislosti prohlásil, že náklady spojené s obnovou zničených měst, škol a nemocnic by měly plně nést ty evropské vlády, které podle něj podporovaly eskalaci napětí a odmítaly mírová jednání.

Kreml z dlouhodobého hlediska svaluje vinu za rozsah a délku trvání celého konfliktu přímo na Severoatlantickou alianci. Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov uvedl, že bez masivní vojenské a finanční pomoci ze strany NATO by boje nedosáhly současných rozměrů, a obvinil západní metropole jako Berlín, Paříž či Washington ze strůjcovství celé situace.

Finanční podpora Západu pro Kyjev přitom dosahuje obrovských rozměrů. Podle údajů Kielského institutu pro světovou ekonomiku poskytly Spojené státy Ukrajině od začátku invaze do počátku roku 2026 pomoc v hodnotě téměř sta patnácti miliard eur, zatímco evropské státy přispěly částkou dosahující dvou set sedmdesáti miliard eur. Důležitou roli hraje také neustálé poskytování zpravodajských informací.

Samotné boje si však na ruské straně vybírají obrovské lidské ztráty. Podle odhadů washingtonského Centra pro strategická a mezinárodní studia dosáhly celkové ztráty ruské armády na frontě do poloviny roku 2026 přibližně jednoho a půl milionu lidí, z nichž přibližně 450 tisíc v bojích zahynulo. Podobně devastující dopady má válka i na ukrajinskou infrastrukturu a rozsáhlá území.

Ruský prezident Vladimir Putin nicméně nadále odmítá odpovědnost za rozpoutání války a tvrdí, že Moskva pouze reaguje na agresi ukrajinského režimu a jeho západních spojenců. Přes tato prohlášení o mírumilovných úmyslech však ruská armáda pokračuje v rozsáhlých útocích na ukrajinská města a civilní infrastrukturu pomocí dronů a balistických raket.

Nedávné noční údery zasáhly například obytné domy v Kyjevě i nákupní centrum v Krivém Rohu, přičemž terčem útoků v Černém moři se stala i civilní nákladní loď převážející obilí. Tvrzení o nároku na spravedlivé kompenzace tak ostře kontrastují s realitou neustálého ostřelování a pokračující eskalace napětí na celém území Ukrajiny.