Pentagon zveřejnil nová data. Mrtvých a zraněných amerických vojáků v Íránu jsou stovky

Podle aktuálních souhrnných údajů ze systému DCAS zahynulo od zahájení americké vojenské operace na konci února celkem 18 amerických vojáků a dalších 624 utrpělo zranění. Tento výkaz představuje skokový nárůst oproti předchozím číslům, která ještě v minulém týdnu udávala 482 raněných. Pentagon tím nepřímým způsobem potvrdil, že rozsah zdravotních následků pro americké jednotky je výrazně vyšší, než dosud oficiální místa připouštěla.

Krok ministerstva obrany přichází po vlně pochybností, kterou vyvolal podivný úbytek v počtech padlých a zraněných v době, kdy íránské údery naopak sílily. Na neobvyklé výkyvy v oficiálních statistikách upozornila média i zákonodárci. Skupina demokratických senátorů z výboru pro ozbrojené složky proto zaslala ministru obrany Petu Hegsethovi oficiální dopis, ve kterém požaduje jasné vysvětlení, z jakého důvodu se data v databázi měnila a mizela.

Zástupci Pentagonu kritiku odmítají a nesrovnalosti přisuzují technickým problémům. Úředně pověřený mluvčí ministerstva obrany Joel Valdez uvedl, že dočasný pokles vykazovaných čísel byl způsoben pouze výpadky a poruchami systému na webu databáze. Novináři, kteří stav stránek sledovali v reálném čase, sice technické chyby potvrdili, avšak resort obrany na dodatečné dotazy ohledně podrobností těchto selhání do nedělního odpoledne nereagoval.

Kromě úpravy čísel zavedl Pentagon v databázi novou sledovací kategorii nazvanou „Zahraniční operace“, do níž začal oběti řadit s časovým krokem od 7. července. Tato rubrika sice obsahuje konkrétní jména padlých vojáků včetně obětí nedávných útoků v Jordánsku a severním Iráku, avšak neuvádí žádné bližší podrobnosti o tom, ke kterému konkrétnímu vojenskému konfliktu se tyto ztráty vztahují. Na žádosti CNN o upřesnění účelu této nové kategorie ministerstvo obrany zatím neodpovědělo.

Datum 7. července se shoduje s dnem, od něhož Bílý dům v oficiálním oznámení Kongresu počítá nový začátek střetu s Íránem. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa tímto krokem obnovila časomíru stanovenou zákonem o válečných pravomocích z roku 1973. Tento předpis vyžaduje ukončení vojenských akcí do 60 dnů, pokud je schválením neprodlouží zákonodárci. Vláda tvrdí, že dubnové příměří původní časový limit v květnu zastavilo a nový konflikt započal až v červenci.

Tento právní výklad však vyvolává odpor napříč politickým spektrem. Řada kongresmanů i právních expertů upozorňuje, že vláda resetováním lhůty obchází ústavní pravomoci parlamentu a vyhýbá se nutnosti získat schválení pro pokračování bojů. Představitelé administrativy naopak dlouhodobě namítají, že samotný zákon o válečných pravomocích představuje neústavní omezení pravomocí prezidenta v oblasti vedení války.