Francouzská Ústavní rada zrušila zákaz sociálních sítí pro děti a mladistvé do patnácti let. Podle jejího verdiktu navrhovaná legislativa nepřípustně zasahovala do svobody projevu a komunikace. Nejvyšší soudní orgán tak smetl ze stolu klíčový zákon, který měl chránit duševní zdraví dětí a zamezit škodlivým dopadům digitálních platforem na nejmladší generaci.
Členové Ústavní rady dospěli k závěru, že první článek dotčeného zákona představuje zásah do ústavních práv, který není přiměřený, nezbytný ani vhodný. Soudci navíc poukázali na vážné nedostatky v oblasti ochrany soukromí. Zákon podle nich nedokázal stanovit dostatečné právní záruky pro proces overování věku uživatelů, což by nepřiměřeně zatížilo i dospělou populaci.
Legislativu schválili francouzští zákonodárci v průběhu července, čímž se Francie stala první zemí Evropské unie, která se pokusila o takto plošný zákaz pro nezletilé. Schválená pravidla počítala s tím, že by od začátku září bylo nezletilým do patnácti let znemožněno zakládat si nové účty na sociálních sítích. Do začátku následujícího roku pak měly platformy zrušit i všechny dosud existující profily mladistvých.
Francouzský prezident Emmanuel Macron podle BBC reagoval na zrušení zákona okamžitou výzvou směřovanou předsedovi vlády Sébastienu Lecornuovi. Pověřil ho, aby vládní tým co nejrychleji vypracoval nový návrh zákona, který bude plně reflektovat výhrady Ústavní rady i evropský právní rámec. Hlava státu potvrdila odhodlání zavést novou reformu do praxe nejpozději začátkem roku 2027.
Sám premiér Sébastien Lecornu přitom po červencovém hlasování parlamentu postoupil část legislativy Ústavní radě k přezkumu. Devítičlenný orgán dohlížející na soulad zákonů s ústavou však potvrdil obavy kritiků, kteří norma považovali za ukvapenou a technicky obtížně realizovatelnou. Kritici dlouhodobě upozorňovali na riziko obcházení věkových bariér a ohrožení osobních údajů uživatelů.
Cílem původní legislativy bylo omezit přístup mladistvých k populárním aplikacím typu TikTok, Instagram nebo Snapchat. Zákonodárci reagovali na přibývající vědecké studie, které spojují nadměrné užívání sociálních sítí u dětí s výskytem úzkostí, depresí, poruch spánku a kyberšikany. Plošný zákaz měl představovat zásadní průlom v boji za bezpečnost dětí v digitálním prostoru.
Francouzský pokus o regulaci zapadá do širšího světového a evropského trendu. První zemí na světě, která zavedla přísný zákaz sociálních sítí pro děti do šestnácti let, se v prosinci stala Austrálie. Tamní praxe však ukazuje, že mnozí mladiství dokážou stanovená pravidla i nadále obcházet. Omezení pro nezletilé zvažují nebo zavádějí i další státy.
Snaha o ochranu dětí na internetu sílí rovněž na celoevropské úrovni. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová navrhla zavedení celounijního věkového omezení pro vstup na sociální sítě, přičemž příslušná legislativa by mohla být předložena v nadcházejících měsících. Některé členské státy však nechtějí čekat na pomalý unijní schvalovací proces a snaží se přijímat vlastní národní normy.
Konkrétní kroky plánuje také Velká Británie, kde bývalý premiér Keir Starmer oznámil záměr zakázat sociální sítě dětem do šestnácti let od ledna roku 2027. Součástí britského návrhu je i možnost zavedení dobrovolného nočního zákazu přístupu k internetu pro dospívající ve věku šestnáct a sedmnáct let. Osud francouzského zákona tak bude klíčovým precedentem pro všechny ostatní země plánující podobná omezení.
Související
Evropa zažívá další vlnu veder. Ve Španělsku padl letošní teplotní rekord
Spoj každých 15 minut? Eurotunel pod Lamanšským průlivem čeká vlaková revoluce
Aktuálně se děje
před 58 minutami
Británie obvinila izraelské osadníky z páchání etnických čistek na Západním břehu Jordánu. Miliband zavádí sankce
před 1 hodinou
Problém, se kterým si vědci 90 let nevěděli rady, je minulostí. AI ho vyřešila za 4 dny
před 2 hodinami
Americká armáda zasáhla pět íránských tankerů, jeden z nich potopila
před 3 hodinami
Optimismus mizí. Ukrajinská armáda čelí v Donbasu sílícímu tlaku
před 4 hodinami
ODS už není nejsilnější opoziční stranou, ukazuje nový průzkum
před 5 hodinami
Počasí se po víkendu opět oteplí, naznačují meteorologové
včera
OBRAZEM: Orlík na historickém minimu. Voda ustoupila a ukázala tajemství dna
včera
Česká aristokracie smutní. Zemřel šlechtic Filip Sternberg
včera
Konec změny času není na pořadu dne. Vláda ji posvětila na dalších pět let
včera
Poslední Zlín to nevydržel a sáhl ke změně. Fotbalisty už nebude trénovat Červenka
včera
Pavlovi by zřejmě byl největším soupeřem. Babiš promluvil o kandidatuře na Hrad
včera
Karel III. napsal dopis, aby bylo jasno. Jde o Harryho a Meghan
včera
Hráč v bezvědomí a konec. Příprava extraligových velkoklubů byla předčasně ukončena
včera
Putin a Trump si volali, oznámil Kreml. Poradce prozradil detaily
včera
Takový bude začátek podzimu. Meteorologové nabídli výhled na měsíc
včera
Jedovaté látky po 11. září zabily víc lidí než samotné útoky. Úřady o nich věděly, odhalují utajované spisy
včera
Chystáme tvrdou reakci na rozhodnutí Maďarska vyhostit naše diplomaty, oznámilo Rusko
včera
Úspěch AfD je vítězstvím Putina a tvrdou ranou Ukrajině
včera
Argentina dál stupňuje spor o Falklandy. Kvůli spolupráci s Brity stíhá izraelskou firmu
včera
Merz připustil, že k výhře AfD mohla přispět jeho nízká popularita. rezignovat nehodlá
Německý spolkový kancléř Friedrich Merz prohlásil, že i přes výrazné vítězství krajně pravicové Alternativy pro Německo (AfD) v zemských volbách zůstává ve své funkci. Šéf spolkové vlády před novináři přiznal, že volební úspěch protipřistěhovalecké a proruské strany otřásl jeho Křesťanskodemokratickou unií (CDU) v samotných základech. AfD v Sasku-Anhaltsku drtivě zvítězila se ziskem téměř 44 procent hlasů a porazila dosud vládnoucí křesťanské demokraty. Ačkoliv strana nezískala absolutní většinu, má na dosah možnost sestavit první zemskou vládu s účastí krajní pravice od konce druhé světové války.
Zdroj: Libor Novák