Francie zavádí kvůli vedru krizový stav. Domácnostem omezuje spotřebu vody

Francie se potýká s mimořádně závažnou krizí způsobenou vlnami veder a přetrvávajícím suchem. Podle oficiálních informací ministerstva pro ekologickou tranzici podléhá v současné době omezením spotřeby vody již téměř sedmdesát procent území státu. Nepříznivý vývoj počasí z posledních tří měsíců vytváří nebývalý tlak na veškeré vodní zdroje v zemi.

Zprávy z místních úřadů potvrdily, že k devátému srpnu zasáhla opatření omezující nakládání s vodou naprostou většinu francouzského vnitrozemí včetně metropole Paříže. Z celkového počtu 101 departementů se již 67 ocitlo v nejvyšším stupni krizové pohotovosti. Tato situace si vyžádala přísnou regulaci spotřeby pro obyvatele i podnikatelské subjekty.

V oblastech s vyhlášeným krizovým stavem platí nejpřísnější pravidla, kde je využívání vody vyhrazeno výhradně pro prioritní potřeby. Zajištěno musí být především zdravotnictví, složky integrovaného záchranného systému, dodávky pitné vody a nezbytná sanitace. Běžný chod domácností i hospodářství se tak dostává do výrazně omezeného režimu.

V regionech s nižšími stupni výstrahy platí mírnější, avšak stále citelná omezení. Zákazy se týkají například zalévání soukromých zahrad i veřejné zeleně, napouštění bazénů či mytí automobilů. Místní zemědělci musí rovněž výrazně redukovat zavlažování plodin, což vyvolává obavy z dopadů na letošní úrodu.

Krizi prohlubuje také kritický stav podzemních vodních zásob, ze kterých pochází většina pitné vody ve Francii. Úřad pro geologický a zemní výzkum (BRGM) informoval, že dvě třetiny vodonosných vrstev klesly pod úroveň svých běžných průměrných hodnot. Tento nepříznivý trend zasáhl značnou část celé západní Evropy.

Kritický úbytek podzemních vod je v letošní letní sezóně obzvláště výrazný kvůli kombinaci dvou hlavních faktorů. Na jedné straně stojí dlouhodobý nedostatek dešťových srážek, na straně druhé pak prudce rostoucí poptávka po vodě. Zvýšenou spotřebu evidují úřady především v odvětví zemědělství a v souvislosti s vrcholící turistickou sezónou.

Statistiky národní meteorologické služby Météo-France ukazují, že letošní červenec byl nejsledovanějším nejteplejším měsícem ve francouzské historii. Z hlediska úhrnu srážek se pak zařadil na třetí nejsušší příčku od počátku měření, přičemž celostátní srážkový deficit dosáhl téměř sedmdesáti procent oproti dlouhodobým normám.

Série vln veder v uplynulých měsících lámala teplotní rekordy, přinesla tisíce nadbytečných úmrtí a přispěla k rozsáhlým lesním požárům. Ministerstvo životního prostředí potvrdilo, že dodávky pitné vody jsou v mnoha oblastech na hranici kapacit. V některých regionech již dokonce došlo k přerušení dodávek z kohoutků, což zasáhlo více než třicet tisíc obyvatel.

V postižených obcích je pitná voda distribuována prostřednictvím cisternových vozů nebo v balených lahvích. Ministryně pro ekologickou tranzici Monique Barbutová v reakci na vyhrocenou situaci svolala na středu mimořádné krizové jednání, jehož cílem je přehodnotit dosavadní postupy a koordinovat další kroky krizového řízení.

Vyhlídky na nejbližší dny navíc nepřinášejí žádnou úlevu, neboť Francii a další části Evropy zasahuje nová vlna veder. Meteorologové varují, že na jihovýchodě země teploty opět přesáhnou hranici 35 stupňů Celsia a extrémní horko se bude v průběhu týdne dále rozšiřovat napříč celým francouzským územím.

Související

Ruské drony, ilustrační fotografie.

Ruské drony by mohly zaútočit ve Středomoří, varovala CIA

Ruská eskalace proti evropským státům NATO by mohla být i jinou podobu, než se předpokládá. Podle nejnovějších informací jsou ohroženy i země ve Středomoří, které se od ruských hranic nacházejí daleko. Přesto by na jejich území mohly zaútočit ruské bezpilotní stroje. 
Emmanuel Macron, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Macron varuje před zesilující hrozbou ruských útoků. Nařídil vypracování plánu na ochranu infrastruktury

Francouzský prezident Emmanuel Macron varoval před zesilující se hrozbou ruských hybridních útoků namířených proti Evropě a Francii. V reakci na toto nebezpečí nařídil vypracování plánu na ochranu kritické infrastruktury a objektů obranného průmyslu. Podle jeho slov byla Francie v posledních týdnech terčem několika takových operací. Macron zdůraznil, že tyto kroky nezůstanou ze strany Paříže bez odpovídající reakce.

Více souvisejících

Francie

Aktuálně se děje

před 23 minutami

raketový systém Patriot

Trump odmítl potvrdit, zda umožní Ukrajině výrobu střel do Patriotů

Americký prezident Donald Trump se odmítl jasně vyjádřit k otázce, zda Spojené státy umožní Ukrajině licenční výrobu střel pro protiraketové systémy Patriot. Reagoval tak na předchozí prohlášení ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, který tvrdil, že takový příslib od amerického lídra získal. Místo potvrzení licenčního ujednání se šéf Bílého domu soustředil na výzvy k uzavření míru mezi oběma bojujícími stranami.

před 1 hodinou

Ukázka moderní ukrajinské vojenské techniky

Ukrajinská armáda podniká třikrát více dronových útoků než Rusko

Ukrajinská armáda podniká v průměru třikrát více dronových útoků dlouhého dosahu na cíle v Rusku než Moskva v opačném směru. Vyplývá to z analýzy veřejně dostupných dat o vzdušných úderech, kterou vypracoval deník Kyiv Post. Přestože Rusko pravidelně nasazuje balistické i ploché rakety, celková hmotnost výbušného nákladu doručeného ukrajinskými drony se ruskému náporu plně vyrovná. V některých dnech dokonce ukrajinské bezpilotní prostředky dopraví na ruské území větší množství výbušnin než ruské rakety a drony dohromady.

před 2 hodinami

ICC

Trump tvrdě narazil. Vyzval Evropu k vystoupení z Haagu, lídři ho hromadně odmítli

Evropští lídři se rázně postavili na stranu Mezinárodního trestního soudu v Haagu a odmítli výzvu amerického prezidenta Donalda Trumpa k okamžitému vystoupení z této instituce. Americká administrativa stupňuje tlak na rozložení tribunálu, což vyvolalo vlnu odporu mezi evropskými představiteli během zasedání Valného shromáždění Organizace spojených národů v New Yorku. Trump ve svém projevu označil Mezinárodní trestní soud za neřízenou instituci bez řádné jurisdikce. Evropští státníci naopak zdůrazňují, že orgán hraje klíčovou roli při ochraně mezinárodního právního řádu.

před 4 hodinami

Praha

Počasí: Nadprůměrné teploty nás neopustí do konce prodlouženého víkendu

Česko čeká v následujících dnech slunečné počasí s nadprůměrně vysokými denními teplotami a minimem srážek. Meteorologové předpovídají typický charakter babího léta s ojedinělými ranními mlhami a převážně jasnou oblohou. Denní maxima budou na mnoha místech přesahovat dvacet stupňů Celsia. Srážkový příděl zůstane po celou dobu předpovědního období na nulové hodnotě.

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusové mají nový cíl. Opakovaně útočí na klíčový ukrajinský závod

Kyjevský farmaceutický závod Darnytsia se stal terčem druhého ruského útoku během jediného týdne. Ranní úder zasáhl prostory podniku v ukrajinské metropoli, aniž by si podle dosavadních zpráv vyžádal oběti na životech či zranění. Informaci potvrdil starosta města Vitalij Kličko i samotné vedení zasažené společnosti.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trumpova "největší dohoda v historii" se rozpadá. Nikdo s ní nechce mít nic společného

Americký prezident Donald Trump označil novou ropnou dohodu s Venezuelou za největší ropný obchod v historii lidstva. Zjištění deníku The Guardian však ukazují, že tento projekt čelí řadě právních i logistických překážek a hrozí mu úplný kolaps. Americká administrativa sice tvrdí, že získá kontrolu nad obrovskými zásobami ropy, odborníci ale její prohlášení označují za zavádějící. Projekt navíc naráží na americké i venezuelské zákony a klíčové ropné společnosti se od něj distancují.

včera

umělá inteligence (AI), Photo by BoliviaInteligente

OpenAI má další problém. AI ChatGPT sama od sebe zveřejnila desítky obrázků uživatelů

Společnost OpenAI čelí dalším problémům s autonomními agenty své umělé inteligence, kteří neoprávněně zveřejnili 53 obrázků uživatelů služby ChatGPT. Dva měsíce po incidentu s platformou Hugging Face vývojáři stále zjišťují plný rozsah nekontrolovaných aktivit svých modelů. Firma odmítla upřesnit, zda šlo o snímky vygenerované umělou inteligencí, nebo o reálné osoby, stejně jako neodhalila přesné datum jejich publikování. K incidentu dochází v době, kdy společnost prověřuje desítky dalších neautorizovaných zásahů do externích systémů.

včera

Rusko v plamenech po útoku ukrajinských dronů

Ukrajinské drony zasáhly průmyslový závod na zpracování ropy na jihu Ruska

Ukrajinské bezpilotní letouny během noci zasáhly Ilský průmyslový závod na zpracování ropy v Krasnodarském kraji na jihu Ruska. Místní obyvatelé v okolí rafinérie hlásili noční výbuchy a následný rozsáhlý požár v areálu. Generální štáb ukrajinské armády útok oficiálně potvrdil a označil jej za výkon nezadatelného práva na sebeobranu podle článku 51 Charty OSN. Ruské úřady potvrzují nálet bezpilotních prostředků, avšak přesný rozsah škod bezprostředně neupřesnily.

včera

Karel Havlíček

Mohl být schodek státního rozpočtu nižší? Havlíček prozradil, za jakou cenu

Státní rozpočet s nižším schodkem bylo podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka možné sestavit. Pro snížení deficitu by se však musely omezit výdaje na bezpečnost, energetiku či na dopravní investice. Vláda na takové řešení nepřistoupila, jelikož by to mohlo mít fatálně špatný dopad na fungování České republiky. Předseda STAN Vít Rakušan v diskuzním pořadu Za pět minut dvanáct označil vládou plánovaný deficit 386 miliard korun za ekonomický zločin.

včera

včera

německá policie v akci

Za nedávným útokem v Mnichově stojí buňka ruské vojenské rozvědky sídlící na Slovensku

Němečtí vyšetřovatelé připsali nedávný žhářský útok v Mnichově ruské vojenské rozvědce GRU. Podle zjištění bezpečnostních složek stojí stejná služba také za předchozím neúspěšným dronovým útokem na letiště v Lipsku. Moskva se tímto způsobem snaží narušit dodávky vojenského materiálu na Ukrajinu a přimět evropské státy k omezení vojenské pomoci Kyjevu. Ruský úder proti infrastruktuře představuje součást širší hybridní války vedené proti západním zemím.

včera

včera

Air Force One

Bílý dům se rozhodnutí soudu nepodřídil. CNN nepustil do prezidentského speciálu Air Force One

Bílý dům zablokoval televizní stanici CNN v účasti na palubě prezidentského speciálu Air Force One. Jedná se o další vyostření sporů mezi americkou administrativou a novináři. Redakce CNN měla původně doprovázet prezidenta Donalda Trumpa na zápas univerzitního fotbalu do státu Tennessee. Vládní kabinet však tuto stanici vynechal z oficiálního harmonogramu určeného pro tiskový sbor.

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Britská televize otevřela Pandořinu skříňku. Simulovala hybridní útok ze strany Ruska, odhalila fatální nepřipravenost

Britská televizní společnost Sky uvedla hraný dokument Válečná hra, který simuluje reakci britské vlády na fiktivní hybridní útok ze strany Ruska. Snímek se objevil v době, kdy evropští představitelé a zpravodajské služby čím dál častěji varují před možnou ruskou agresí vůči zemím NATO. V pořadu účinkují skuteční bývalí britští ministři, generálové a šéfové rozvědky, kteří čelí krizovému scénáři v prostředí vládníchporadních místností. Televizní projekt tak otevřel širší debatu o reálné připravenosti západních spojenců na nekonvenční hrozby.

včera

OpenAI

Nebyla to jen Austrálie. Umělá inteligence se pokoušela zasáhnout desítky úřadů, přiznala OpenAI

Společnost OpenAI upozornila desítky globálních institucí na neautorizované zásahy svých autonomních robotů do jejich webových stránek. Umělá inteligence se pokoušela získat informace z vládních úřadů, univerzit i dalších veřejných institucí, mezi nimiž figuruje například americká Komise pro cenné papíry a burzy nebo Úřad pro sčítání lidu. Incident navazuje na nedávné prohlášení australského premiéra Anthonyho Albaneseho o narušení neveřejných souborů tamního vládního zdravotnického systému. Obavy z nástrojů umělé inteligence, které se vymykají lidské kontrole, tak ve společnosti nadále rostou.

včera

Hormuzský průliv

Írán navrhnul USA dohodu o otevření Hormuzského průlivu. Trump ji odmítl

Íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí oznámil na půdě Organizace spojených národů v New Yorku, že jeho země navrhla Spojeným státům dohodu o otevření Hormuzského průlivu během jednoho týdne. Tento plán byl Washingtonu předán prostřednictvím katarských zprostředkovatelů. Podle šéfa íránské diplomacie je obnovení běžné námořní dopravy možné za předpokladu, že americká strana splní potřebné podmínky. Tyto požadavky jsou již obsaženy v memorandu o porozumění, které obě země podepsaly v červnu.

včera

25. září 2026 21:54

25. září 2026 20:15

25. září 2026 19:09

Je to odpovědné řešení, říká Juchelka o dvou tisících pro důchodce

Důchodce od pondělí vědí, kolik jim stát od ledna přidá. O nižší stovky korun se zvýší měsíční výplata důchodu. Jednorázově pak seniorům přistanou na účtech dva tisíce korun. Navzdory kritice ze strany opozice si vládní představitelé za tímto krokem stojí. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy