Izraelský premiér Benjamin Netanjahu obvykle preferuje diplomatické kličkování a ponechávání si zadních dvířek pro případ nečekaných zvratů. Tentokrát však zvolil neobvykle přímočarý přístup a během nedělního zasedání vlády zcela jednoznačně odmítl patnáctibodový americký plán pro Pásmo Gazy.
Své odmítnutí dokonce v projevu zopakoval, čímž riskoval otevřený konflikt s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Ten přitom nedávno s velkou pompou oznamoval, že jeho Rada míru s Hamasem dojednala historickou dohodu o úplném odzbrojení výměnou za izraelský odsun.
Zatímco vysoký představitel pro Gazu Nikolay Mladenov se snažil na izraelských televizních obrazovkách vysvětlit, že odzbrojení a stahování vojsk mělo probíhat postupně a pod přísnou kontrolou, izraelský premiér byl nekompromisní. Prohlásil, že izraelská armáda se stáhnout nehodlá, dokud nedojde ke skutečnému a kompletnímu odevzdání všech zbraní Hamasu.
Hnutí Hamas na Netanjahuova slova zareagovalo poměrně zdrženlivě a uvedlo, že nadále trvá na své dřívější dohodě, přičemž vyzvalo mezinárodní prostředníky k tlaku na Izrael. Mezi mnoha pozorovateli však panuje hluboká skepse ohledně toho, zda militantní skupina vůbec někdy hodlá své zbraně dobrovolně odevzdat.
Otevřená konfrontace s Bílým domem vyvolala otázku, proč zkušený stratég Netanjahu zvolil takto radikální a veřejný krok místo tiché diplomacie. Odpověď se skrývá především v blížících se izraelských všeobecných volbách, které proběhnou za necelých dvanáct týdnů a v nichž premiér čelí vážným politickým potížím.
Netanjahu musí tradičně myslet na sestavení budoucí koalice a silná kritika jeho dosavadního postupu ze strany krajně pravicových partnerů ho donutila jednat. Ministři z jeho vlastního spektra ho ostře napadli za údajnou slabost a schvalování pilotních projektů mezinárodní stabilizační síly.
Snaha zalíbit se radikální pravici by však sama o sobě nestačila, jelikož převážná většina izraelské veřejnosti vnímá americký tlak na omezení vojenských operací v Gaze velmi kriticky. Opozice by jen těžko hledala voliče s argumentem, že spoléhání na mezinárodní plány dokáže stoprocentně zabránit opakování masakrů z října 2023.
Trump, který v USA nutně potřebuje zahraničněpolitický úspěch před podzimními volbami do Kongresu, nyní čelí složitému rozhodnutí, jak na izraelský vzdor zareagovat. Zda se americká administrativa pokusí přitvrdit, nebo zvolí vyčkávací taktiku, ukážou až nejbližší dny.
Zatímco vysocí představitelé obou spřátelených zemí nadále vedou zákulisní rozhovory a snaží se hledat styčné body, pro dva miliony obyvatel Pásma Gazy se na zoufalé situaci nic nemění. O jejich dalším osudu se totiž rozhoduje bez nich a v atmosféře hluboké nedůvěry.
Související
Už to není Palestina ani Írán. Netanjahu vytáhl krátce před volbami nového úhlavního nepřítele
USA tlačí na Netanjahua, aby nestavěl překážky mírovému plánu pro Pásmo Gazy
Aktuálně se děje
před 46 minutami
Rusko několik let tajně pomáhá Íránu s vývojem nadzvukových střel
před 1 hodinou
Rusko přechází od hrozeb k činům. Co hrozí Británii po vlně nejnovějších výhrůžek?
před 2 hodinami
Tusk: Požár v továrně na výrobu dronů byl žhářstvím, za útokem zřejmě stojí Rusko
před 3 hodinami
Izrael usiluje o podporu Trumpa pro plán na vysídlení Palestinců z Pásma Gazy
před 3 hodinami
Počasí, jaké planeta tisíc let nezažila. OSN varuje před příchodem jevu El Niño
před 5 hodinami
Počasí přinese do Česka příští týden tropy, pak se výrazně ochladí
včera
Katastrofa v Nepálu má už 1200 mrtvých. Lidé vyhrabávají příbuzné holýma rukama
včera
Kallasová odmítla návrhy Francie a Německa na rozsáhlou reformu evropské diplomacie
včera
Trump chce přejmenovat Hormuzský průliv na Trumpův průliv
včera
EU a NATO kvůli rostoucím hybridním útokům na evropském území zvýší tlak na Rusko
včera
Policie zahájila exhumaci ostatků někdejšího ministra zahraničí Jana Masaryka
včera
Po devíti měsících na pevnině. Pět tisíc námořníků z letadlové lodi USS Abraham Lincoln dorazilo do Thajska
včera
Babiš označil incidenty v Německu za velmi vážné. Macinka si předvolá ruskou velvyslankyni
včera
Obvinění Ruska z dronového útoku je velká chyba, prohlásil Putin. Medveděv Berlínu hrozí odvetou
včera
Politico: Česko a některé další státy EU poskytnou miliardy na centra pro AI
včera
Mladík podezřelý z vraždy Charlieho Kirka může dostat trest smrti
včera
Počty mrtvých rostou, nikdo ale netuší, kdo vlastně zemřel. V Nepálu začal velký sběr DNA
včera
Německo obvinilo Rusko ze spáchání dronového útoku na letišti v Lipsku
včera
Dohoda USA s Venezuelou? Trump ji označil za největší v historii, podle expertů je otřesná
včera
Ruská armáda zahájila novou fázi útoků na Ukrajinu
Ruské síly zahájily novou fázi útoků na Ukrajinu, přičemž se úmyslně zaměřují na tamní železniční síť. Při masivním bombardování Kyjeva a okolního regionu zasáhla balistická raketa depo lokomotiv, kde zahynulo šest zaměstnanců státní společnosti Ukrzaliznytsia. Útoky v oblasti si celkem vyžádaly nejméně dvanáct lidských životů a tucet zraněných, mezi nimiž jsou i tři děti. Vlnu vzdušných úderů zahájila Moskva těsně před začátkem nového školního roku.
Zdroj: Libor Novák