Trumpův mírový plán pro Gazu kolabuje. Netanjahu jej nepodepsal

Podle původního návrhu, který měl navázat na říjnovou dohodu, mělo dojít k postupnému stažení izraelských sil a odevzdání zbraní ze strany Hamásu. Izraelští představitelé však trvají na tom, že armáda neustoupí ze svých pozic, dokud militantní hnutí zcela neodevzdá svůj zbrojní arsenál a nezlikviduje podzemní tunely.

Benjamin Netanjahu ve svém prvním veřejném vyjádření k záležitosti potvrdil, že Washingtonu odeslali vlastní připomínky k předloženému návrhu. Zdůraznil, že Izrael sice zkoumá možnosti, jak dosáhnout demilitarizace Pásma Gazy, ale předložený dokument nebyl jejich dílem a neshodli se na jeho znění.

Podle dřívějších ujednání se měla izraelská armáda stáhnout za takzvanou žlutou linii a postupně vyklidit pozice. V současnosti však Izrael kontroluje zhruba dvě třetiny území a trvá na tom, že jakékoliv plné stažení vojsk proběhne až ve chvíli, kdy bude odzbrojení zcela dokončeno.

Hamás naproti tomu odmítá samotný pojem odzbrojení, ačkoliv dříve deklaroval ochotu uložit zbraně pod dohledem palestinské správy podpořené Spojenými státy. Podmínkou hnutí však zůstává, že Izrael musí nejprve zastavit veškeré útoky a kompletně stáhnout své jednotky.

Neshody panují především ohledně časového sledu jednotlivých kroků, protože obě strany požadují, aby jako první ustoupil protivník. Izraelští ministři vyjadřují vůči ochotě Hamásu složit zbraně hlubokou skepsi a bezpečnostní kabinet trvá na maximální obezřetnosti.

Situaci na politické scéně navíc ovlivňuje blížící se říjnový termín voleb v Izraeli. Premiér Netanjahu se v nich bude muset opírat o podporu pravicových koaličních partnerů, kteří jsou vůči jakýmkoliv ústupkům v mírovém procesu velice rezervovaní.

Zatímco diplomaté a vyslanci se snaží nalézt kompromisní řešení pro správu enklávy a přechod k civilní vládě, obyvatelé v samotné Gaze zůstávají vůči vyhlídkám na trvalý mír skeptičtí. Zničehonic se tak ukazuje, že cesta ke stabilizaci regionu bude ještě velmi složitá.