Když Alpy vydaly mumii. Před 35 lety byl nalezen Ötzi

Bylo 19. září roku 1991, když pár německých turistů spatřil nedaleko cesty v Alpách na hranicích Rakouska s Itálií mrtvolu. Mysleli si, že je to nějaký horolezec, kterému se stalo neštěstí, a tak kontaktovali horskou službu. Následující dny probíhalo vyzvedávání ostatků, které byly zamrzlé ve vrstvě ledu. Zemřelý u sebe měl nějaké předměty, ty se rovněž sebraly a vše putovalo na soudní lékařství k ohledání. Soudnímu lékaři se mumifikované tělo zdálo být velmi staré, a tak si zavolal na pomoc archeologa. Ten po zkoumání ostatků a předmětů konstatoval, že budou staré asi čtyři tisíce let! Až mnohem později se zjistilo, že se jedná o vůbec nejstarší mumii člověka nalezenou na území Evropy.

Mumie byla mimořádně dobře zachovalá díky tomu, že dlouho ležela v ledu. Jednalo se tak o mimořádný archeologický nález, který se na mnoho let stal předmětem zájmu odborníků z celé řady oborů i zemí světa. Prováděla se antropologická zkoumání, rentgenová vyšetření i nejrůznější chemické analýzy. Archeology zajímaly také předměty, které měl muž, jemuž se brzy po nálezu začalo říkat Ötzi (dle místa objevení, tedy Ötztalských Alp), u sebe. Jednalo se o kamenné či měděné nástroje: konkrétně o sekerku, šípy a dýku. Zajímavá a unikátní je skutečnost, že ledová krusta výborně zakonzervovala na tisíce let nejenom kamenné a kovové části předmětů, ale také ty dřevěné, tedy násady nástrojů. Tento nález tak dokázal upřesnit představy o tom, jak přesně vypadaly nástroje používané v pravěku a jaké dřevo bylo na jejich výrobu potřeba. Někteří odborníci se pak pokusili dle originálů vyrobit repliky a zkoušeli je používat. Tomuto oboru se říká experimentální archeologie.

Kromě nástrojů se dochoval také oděv a obuv, což rovněž nebývá u pravěkých nálezů běžné. Ötzi byl oblečen v úzkých dlouhých nohavicích z kůží a kožešin. Nohavice nebyly v oblasti rozkroku spojené, proto měl i bederní roušku. Zachoval se i jeho dlouhý plášť, kabát a opasek. Ten byl zhotoven velice důmyslným způsobem, protože měl jakousi kapsu, v níž se nacházely drobné kamenné a kostěné nástroje. Obutý byl Ötzi v širokých botách z medvědí a jelení kůže a vystlaných slámou, která poskytovala tepelnou izolaci. Repliku Ötziho bot pak vyrobil český odborník.

Velká pozornost byla věnována tělesným pozůstatkům. Díky moderním metodám se je podařilo přesně datovat. Víme tak, že Ötziho život skončil někdy mezi lety 3239 až 3105 př. n. l., a to ve věku kolem 45 let. Nebyl moc vysoký, měřil maximálně 165 centimetrů. Jeho hmotnost se za života pohybovala okolo 50 kilogramů. I po tisících letech se zachoval obsah jeho žaludku, a tak se podařilo zjistit, co Ötzi jedl jako poslední jídlo před smrtí. Bylo to maso kozorožce a jelena či bylinný chléb.

Zdravotní stav Ötziho před smrtí nebyl zrovna dobrý. Chrup měl poškozený zubním kazem a paradontózou. Jeho organismus nedokázal strávit laktózu a pravděpodobně měl problémy se srdcem. Měl také velmi slabé kosti, což bylo způsobeno jejich nadměrným zatěžováním a nedostatečnou výživou. Kvůli tomu zřejmě trpěl bolestmi, od nichž si pokoušel ulevovat poněkud zvláštním způsobem, a to tetováním. Vědci totiž odhalili na jeho těle více než 60 vytetovaných čar, a to vždy v oblasti kosti, která byla poškozena, a tedy způsobovala bolest. Tetování vyhotovené popelem mohli lidé v pravěku využívat jako léčebný prostředek podobný akupunktuře. Tato metoda se ovšem objevila ve staré Číně až o nějakých dva tisíce let později, co Ötzi zemřel! Léčitelství lidí žijících v pravěké Evropě tak zřejmě bylo rovněž na vysoké úrovni. Zároveň je dnes Ötzi tou nejstarší mumií na světě se zachovalým tetováním na těle.

A na co Ötzi zemřel? První teorií vědců bylo podchlazení jako příčina úmrtí pravěkého muže v Alpách. Ta se později vyvrátila, když se přišlo na to, že měl v rameni hrot šípu. Ten mu zřejmě způsobil smrtelnou ránu, z níž vykrvácel. Před smrtí utrpěl i zranění hlavy nebo rukou a hrudníku, a tak je pravděpodobná domněnka, že byl někým smrtelně napaden. Proč a kdo ho zabil, to ovšem zůstane navždy nezodpovězenou otázkou.