Americká armáda stáhne z Evropy až polovinu vojáků

V současné době mají Spojené státy v evropských zemích nasazeno přibližně osmdesát tisíc vojenských pracovníků. Případná redukce stavů by nejvíce zasáhla státy, které v současnosti hostí největší americké základny. Mezi hlavní zasažené země by patřily Německo, Itálie a Španělsko. Žádné definitivní rozhodnutí však v této záležitosti zatím nepadlo a jednání stále pokračují.

Přezkum vojenské přítomnosti v Evropě naplánoval Pentagon na období šesti měsíců. Generál Alexus Grynkewich, který velí americkým silám v Evropě a zároveň působí jako vrchní velitel sil NATO, předkládá prvotní analýzu ministru obrany Petu Hegsethovi. Hodnocení popisuje různé varianty týkající se leteckých, námořních i pozemních sil. Součástí návrhů je také možné přemístění části jednotek směrem k východnímu křídlu Severoatlantické aliance.

Konečné doporučení má ministr obrany obdržet předtím, než bude celý plán předložen prezidentu Donaldovi Trumpovi. Administrativa amerického prezidenta dlouhodobě prosazuje myšlenku, aby evropské státy převzaly větší odpovědnost za vlastní konvenční obranu. Spojené státy chtějí tímto krokem uvolnit své vojenské zdroje a zaměřit se na jiné klíčové oblasti světa. Tlak na Evropu tak zapadá do širší strategie stávající americké vlády.

Chystané plány na stažení vojsk vyvolávají značné obavy mezi evropskými vládami i řadou amerických zákonodárců. Spojenci varují, že rychlé snížení počtu amerických vojáků by mohlo negativně ovlivnit schopnost NATO odstrašit případnou ruskou agresi. Zmenšení americké přítomnosti by podle nich mohlo oslabit celkovou bezpečnostní architekturu na kontinentu. Evropští představitelé proto požadují pečlivé zvážení všech rizik.

Během přípravy přezkumu se navíc projevily názorové rozdíly mezi ministerstvem obrany a ministerstvem zahraničí Spojených států. Ministr zahraničí Marco Rubio musel zasáhnout ve chvíli, kdy se Pentagon chystal informovat ministry obrany aliančních zemí o možném rozsáhlém stažení jednotek. Američtí senátoři následně vyzvali Rubia, aby zajistil plné zapojení diplomacie do rozhodování o budoucí vojenské přítomnosti. Zahraniční politika Washingtonu tak čelí vnitřním debatám o dalším postupu.