Americká armáda (U.S. ARMY)

Prezident Trump

Trump nařídil armádě spustit jaderné testy. Poprvé od roku 1992

Americký prezident Donald Trump oznámil, že nařídil přípravu k obnovení testování jaderných zbraní Spojených států. Svůj záměr zveřejnil na sociální síti Truth Social těsně před setkáním s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem v Jižní Koreji. Oznámení přišlo jen několik dní poté, co Trump ostře kritizoval ruské testy nových jaderných nosičů a varoval, že Spojené státy nemohou zůstat pozadu.
Čínská armáda, ilustrační fotografie. Analýza

Čína buduje novou „velkou zeď“. Blíží se okamžik rozhodnutí mezi Washingtonem a Pekingem

Napětí v západním Pacifiku znovu narůstá, tentokrát nejen na diplomatické frontě, ale i v hlubinách oceánu. Čína zrychluje modernizaci své ponorkové flotily, zatímco Spojené státy, zmítané společensko-politickými turbulencemi a novým izolacionistickým impulsem v Bílém domě, hledají způsob, jak udržet vojenskou i politickou převahu v regionu, který se stává epicentrem globálního mocenského střetu.
Americká armáda, ilustrační fotografie Analýza

Svět stojí na prahu nové války. Už teď je ale jasné, že nebude mít vítěze

Spojené státy stupňují námořní operace v Karibiku, které prezentují jako součást „obrany proti pašování drog“, zatímco Caracas varuje před hrozbou agrese. Série útoků na plavidla spojená s venezuelskými kartely vyvolala pochybnosti o jejich legálnosti i skutečných motivech Washingtonu. Zatímco Bílý dům mluví o sebeobraně, region vnímá americké akce jako krok k možné intervenci. Venezuela mezitím mobilizuje armádu, civilní milice i propagandu, a oblast se nebezpečně přibližuje prahu ozbrojeného střetu.
U.S. ARMY, ilustrační fotografie

Na příměří v Pásmu Gazy dohlédnou stovky amerických vojáků

Americká armáda se chystá zřídit koordinační centrum v Izraeli, které má sloužit k podpoře stabilizačních snah v Pásmu Gazy. Jak uvedl americký představitel, Velitelství Spojených států pro Blízký východ (CENTCOM) zakládá Centrum pro civilně-vojenskou koordinaci (CMCC) v Izraeli s cílem podpořit stabilizaci Gazy po oznámení dohody o příměří mezi Hamasem a Izraelem z 8. října. Zároveň bylo sděleno, že USA neplánují vyslat do Gazy žádný vojenský personál.
Alexander Stubb

Finsko tlačí na USA, aby v Evropě ponechaly klíčové vojenské vybavení na ochranu před Ruskem

Finský prezident Alexander Stubb ve čtvrtek řekl pro deník Politico, že Pentagon by měl ponechat klíčové vojenské vybavení v Evropě. Je to nezbytné pro odstrašení Ruska, a to i navzdory tomu, že se Washington připravuje na snížení počtu vojáků rozmístěných na kontinentu. Stubb hovořil ve finské rezidenci v New Yorku a uvedl, že ho „příliš neznepokojuje“ výsledek probíhající revize amerických strategických aktiv po celém světě. 
Pentagon Analýza

Zásoby americké munice a výzbroje se tenčí. Válka s Čínou nebo Ruskem přitom bude vyžadovat vysoké náklady

Pentagon čelí vážné krizi. Zásoby munice a výzbroje se kvůli dlouhodobé podpoře Ukrajiny, Izraele a operacím v Rudém moři nebo Íránu tenčí, zatímco americký zbrojní průmysl nestíhá doplňovat ztráty. Z rozpočtu 850 miliard dolarů jde jen zlomek na nové zbraně a modernizace výroby je pomalá. USA tak omezují vývoz na Ukrajinu, což zvyšuje tlak na evropské spojence. Simulace války s Čínou mezitím ukazují, že bez dostatečných zásob by Washington riskoval vleklý konflikt s nepředvídatelnými důsledky – nemluvě o válce mezi NATO a Ruskem.
Bezpilotní bojový letoun MQ-9 Reaper

Pentagon uspořádá Top Gun. Na školení sebevražedných útoků s drony dohlédnou Ukrajinci

Americké ministerstvo obrany se podle Defense One chystá uspořádat speciální výcvikové školení přezdívané „Top Gun“, zaměřené na útočné drony řízené z pohledu první osoby. Tyto bezpilotní letouny, které se v současnosti osvědčují v ukrajinské obraně proti ruským silám, budou předmětem intenzivního výcviku na Camp Atterbury v Indianě. Cílem této iniciativy je dosáhnout „americké dominance v oblasti dronů“.
Americká armáda, ilustrační fotografie.

Dánsko nemělo jinou možnost. Parlament posvětil obrannou dohodu s USA

I přes napětí ohledně Grónska a otázky o jeho suverenitě dánský parlament většinou 94 hlasů schválil obrannou dohodu s USA. Proti bylo pouze 11 poslanců. Dohoda umožňuje americké armádě vstup na dánské území kdykoli a z jakéhokoli důvodu, navzdory tomu, že americký prezident Donald Trump opakovaně vyvolal otřesy v Dánsku, když znovu připustil možnost invaze a obsazení částečně autonomního Grónska ze „zahraničně - bezpečnostních“ důvodů.
Donald Trump

Zaútočíme znova, varoval Trump íránského ajatolláha

Americký prezident Donald Trump v pátek varoval Teherán, když prohlásil, že by rozhodně uvažoval o dalším útoku na Írán, pokud by se přiblížil schopnostem vytvořit jadernou zbraň. Trump trvá na tom, že americká letadla zásadně poškodila íránská jaderná zařízení. 
Írán, ilustrační foto

Írán je připraven na tvrdý úder i za cenu sebezničení. Hrozí nevratná eskalace

Američtí představitelé varují, že případné zaminování Hormuzského průlivu Íránem by mohlo paralyzovat lodní dopravu a ohrozit tisíce amerických vojáků v regionu. Teherán hrozí tímto krokem, pokud se USA zapojí do izraelských útoků. Zablokování klíčové trasy pro ropu a plyn by vyvolalo prudké globální otřesy. Podle expertů je Írán schopen stále způsobit velice rozsáhlé škody, a to i za cenu vlastního zničení.
Prezident Trump

Trump je pod tlakem. Americká intervence v Íránu by vážně ohrozila celý region – opět

Rostoucí tlak izraelských spojenců přibližuje amerického prezidenta Donalda Trumpa k rozhodnutí udeřit na íránský jaderný program. Americká operace by ale nemusela vést k vítězství, nýbrž ke zhroucení íránského režimu – a tím i k hluboké destabilizaci regionu. Hrozil by kolaps státu, občanská válka, boj o jaderné technologie i masová migrace. Zasáhnout může být lákavé, ustát důsledky mnohem méně.
U.S. ARMY, ilustrační fotografie

Gardistům ani vojákům se do LA nechce. Trump nás zneužívá, nechceme jít proti svým lidem, říkají

Příslušníci Národní gardy Kalifornie a jednotek námořní pěchoty Spojených států nasazení do ulic Los Angeles po dnech protestů proti administrativě Donalda Trumpa se necítí ve své roli dobře. Podle advokačních skupin pro vojenské rodiny mají vojáci pocit, že jsou zneužíváni jako pěšáci v politické hře, do které se nechtějí zapojovat, a jejich mise je podle nich zbytečná.

Aktuálně se děje

včera

Jejich Veličenstva jsou vyfocena v Trůnním sále v Buckinghamském paláci.

Karel III. má 77. narozeniny. Krátce po zásadním rozhodnutí o bratrovi

Velká Británie je jako monarchie zemí některých zvláštních zvyků a dnešek je toho důkazem. Na den přesně před 77 lety se narodil současný král Karel III., ale jeho narozeniny už se letos slavily. Až dlouho po oslavě musel panovník učinit jedno zcela zásadní personální rozhodnutí. 

včera

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Dálniční známky v lednu zdraží. Možná naposledy, naznačují strany příští vlády

Je to jen několik dní, co ministerstvo dopravy oznámilo ceny dálničních známek pro příští rok. Potvrdilo tak, že se kvůli rozšíření dálniční sítě a růstu spotřebitelských cen opět zvýší. Možná to bude naposledy. Podle dostupných informací totiž v řadách koalice ANO, SPD a Motoristů panuje shoda na zrušení valorizace u dálničních kuponů. 

včera

včera

Francie, Paříž, ilustrační foto

Deset let od masakru v Bataclanu: Jak teroristické útoky změnily Francii?

Bezprostředně po teroristických útocích v Paříži, ke kterým došlo 13. listopadu 2015, vyhlásila francouzská vláda celostátní výjimečný stav. Tento stav poskytl úřadům rozsáhlé pravomoci k boji proti terorismu, a to na úkor některých občanských svobod. Deset let poté se část těchto výjimečných právních pravomocí stala součástí běžného zákona a byla zavedena ještě rozsáhlejší opatření pro sledování občanů.

včera

Uprchlíci, ilustrační foto

Británie se chystá na revoluci. Chce napodobit tvrdý dánský azylový model, jak ale ve skutečnosti vypadá?

Dánsko se snaží omezit počet žadatelů o azyl především udělováním pouze krátkodobého statusu, což je často citováno jako nejúčinnější opatření zavedené za poslední desetiletí. Před rokem 2015 měli uprchlíci v Dánsku původně povolen pobyt na pět až sedm let, po kterých se jejich povolení k pobytu automaticky stalo trvalým. Pravidla se dramaticky změnila před deseti lety, kdy do Evropy dorazil více než milion lidí prchajících před konflikty, převážně ze Sýrie, Afghánistánu, Iráku a Eritrey.

včera

včera

Bundeswehr, ilustrační fotografie

"Nežijeme v době míru." Německo chce vytvořit nejsilnější armádu v Evropě, 18leté pošle na prohlídku

Německá koaliční vláda se po měsících politických sporů dohodla na novém plánu vojenské služby, jehož cílem je navýšit počet vojáků. Nový model nařídí všem 18letým mužům vyplnit dotazník o jejich vhodnosti ke službě a od roku 2027 také podstoupit lékařskou prohlídku. Toto rozhodnutí přichází v době, kdy se Berlín snaží vytvořit nejsilnější konvenční armádu v Evropě. Šéf největší německé zbrojovky Rheinmetall, Armin Papperger, vyjádřil přesvědčení, že by tohoto cíle mohlo být dosaženo během pěti let. Očekává se, že zákonodárci budou o plánu hlasovat do konce roku 2025.

včera

Kim Čong-Un

Sok-jol chtěl vyprovokovat Kim Čong-una. Měl posílat drony do Pchjongjangu

Jihokorejská prokuratura tvrdí, že tajné lety dronů z Jižní Koreje do samého srdce Pchjongjangu byly součástí plánu bývalého prezidenta Jun Sok-jola na vyprovokování severokorejského vůdce Kim Čong-una. Cílem mělo být vytvoření situace, která by ospravedlnila šokující vyhlášení stanného práva z loňského prosince. Prokurátoři v pondělí zveřejnili nové důkazy, které údajně potvrzují dřívější tvrzení Severní Koreje, že Jižní Korea v říjnu loňského roku vyslala drony k shození protirežimních letáků.

včera

Dron Šáhid-136 ve službách agresora - Ruské armády.

Rusko po vzoru Ukrajiny zakládá vlastní Síly bezpilotních systémů

Rusko, inspirované úspěchem Ukrajiny, vytvořilo novou složku svých ozbrojených sil, která se má výhradně zaměřit na bezpilotní systémy (UAS). Tímto krokem Rusko následuje Ukrajinu, která svou vlastní jednotku bezpilotních systémů (USF) zřídila již v září 2024. V současné válce se bezpilotní letouny staly klíčovou vojenskou součástí na frontových liniích. Rusko tento měsíc oznámilo, že zformovalo Síly bezpilotních systémů pro dohled nad svou doktrínou a operacemi s drony.

včera

FSB (ruská kontrarozvědka)

Ruská tajná služba tvrdí, že zmařila ukrajinský pokus o atentát na vysoce postaveného úředníka

Ruská Federální bezpečnostní služba (FSB) oznámila, že se jí podařilo zabránit pokusu Ukrajiny o atentát na vysoce postaveného kremelského úředníka, ke kterému mělo dojít na území Ruska během jeho návštěvy hřbitova. Toto tvrzení přišlo v době, kdy obyvatelé Kyjeva zažili další těžkou noc pod smrtícími ruskými vzdušnými útoky, při nichž podle ukrajinských představitelů zahynuli nejméně čtyři lidé. FSB ve svém pátečním prohlášení uvedla, že se ukrajinské speciální služby pokoušely zaútočit na nejmenovaného, ale jako „jednoho z nejvýše postavených činitelů ruského státu“ popsaného úředníka. K útoku mělo dojít, když dotyčný navštěvoval hroby svých příbuzných na hřbitově nedaleko Moskvy.

včera

Maduro, Nicolas

Maduro se svého postu nevzdá. Američanům poslal jasný vzkaz

Venezuelský prezident Nicolás Maduro exkluzivně pro CNN v Caracasu během čtvrtečního shromáždění vyzval obyvatele Spojených států, aby se spojili s Venezuelou pro mír v Amerikách. Jeho prohlášení přichází v době zvýšeného napětí se Spojenými státy, které do Karibiku vyslaly válečné lodě, oficiálně zaměřené na plavidla údajně zapojená do obchodu s drogami z Venezuely. Caracas však tvrdí, že skutečným cílem Washingtonu je vynucená změna režimu.

včera

včera

BBC Studios in Northern Ireland, Belfast, Northern Ireland. Credit: K. Mitch Hodge

BBC se omluvila Trumpovi, odškodné platit odmítá

BBC se omluvila Donaldu Trumpovi, prezidentovi Spojených států, za způsob, jakým byl upraven jeho projev z 6. ledna 2021 v rámci pořadu Panorama. Televizní stanice však striktně odmítla požadavek na zaplacení odškodného. Společnost uznala, že úprava videa v pořadu vyvolala mylný dojem, že Trump přímo vybízel k násilnému jednání. Z tohoto důvodu se rozhodla, že už pořad, který byl vysílán v roce 2024, nebude znovu odvysílán.

včera

13. listopadu 2025 21:59

13. listopadu 2025 21:09

Kyjev

Ukrajina do EU patří. Na její problémy ale ani Unie nemusí stačit

Slib, že Ukrajina „patří do Evropy“, se dnes ukazuje jako možná unáhlený a příliš velkorysý. Summit ve Lvově sice potvrzuje politickou podporu Kyjevu, zároveň ale odhaluje tvrdou realitu: vstup země uprostřed války by zatížil obranný systém EU, rozpočet i institucionální stabilitu. Riziko kolapsu zemědělské politiky, přetrvávající korupce, organizovaný zločin a slabá sociální struktura vyvolávají zásadní pochybnosti, zda je Unie schopna integrovat stát takové velikosti a nároků. Evropě tak nezbývá než přiznat, že závazek učiněný v návalu solidarity může přesahovat její současné možnosti.

13. listopadu 2025 20:48

COP30

COP30: Pokud budeme pokračovat v těžbě uhlovodíků, lidstvo se samo vyhubí

Mezinárodní skupina aktivistů shromážděná v Belému, dějišti klimatického summitu COP30, vydala naléhavou výzvu k uzavření Smlouvy o postupném vyřazení fosilních paliv. Aktivisté naléhají na brazilské předsednictví, aby podnítilo země k ukončení éry uhlí, ropy a plynu, která je hlavní příčinou klimatické krize.

13. listopadu 2025 19:30

Německo odmítlo brannou povinnost, sází na dobrovolníky a finanční motivaci

Německá vláda po intenzivní debatě rozhodla, že neobnoví všeobecnou brannou povinnost, a místo toho se rozhodla pro dobrovolný model s výraznými pobídkami. Cílem tohoto plánu je doplnit vyčerpané ozbrojené síly tváří v tvář rostoucí hrozbě ze strany Ruska.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy