Írán převáží uran v kontejnerech z Česka. Trump chce vyslat vojáky, aby jej zabavili

Podle analýz listu New York Times by se americké jednotky vyslané do regionu mohly zaměřit na jaderné zařízení v Isfahánu, kde je pravděpodobně uložena většina citlivého materiálu. Kromě tohoto úkolu se spekuluje i o možném obsazení ropného terminálu na ostrově Kharg nebo ochraně strategického Hormuzského průlivu. Trump již dříve naznačil, že uvažuje o zničení jaderného materiálu, který má být ukryt hluboko v horském komplexu.

Satelitní snímky společnosti Airbus Pléiades z 9. června 2025 poskytují dosud nejjasnější důkaz o pohybu jaderného materiálu v Íránu. Fotografie zachycují velký nákladní vůz s 18 modrými kontejnery před jižním vjezdem do podzemního tunelového komplexu v Isfahánu. Odborníci se domnívají, že Írán mohl do tohoto zabezpečeného objektu převézt až 540 kilogramů vysoce obohaceného uranu těsně před loňskými červnovými nálety USA a Izraele.

Vizuální analýza konvoje podle webu Bulletin of the Atomic Scientists naznačuje, že kontejnery typu VPVR/M, vyráběné v České republice společností ŠKODA JS, jsou určeny právě pro přepravu radioaktivních materiálů. Tyto robustní obaly jsou navrženy tak, aby vydržely extrémní teploty i fyzické nárazy. Írán mohl tyto technologie získat přes Rusko, které je běžně využívá k přepravě vysoce obohaceného paliva z výzkumných reaktorů.

Skutečnost, že nákladní vůz směřoval do tunelu, který je považován za odolný i proti nejsilnějším americkým bombám ničícím bunkry, naznačuje snahu Teheránu ukrýt své nejcennější suroviny. Pokud by se potvrdilo, že v kontejnerech byl fluorid uranový obohacený na 60 %, znamenalo by to, že Írán do Isfahánu přesunul prakticky veškeré své zásoby z ostatních zařízení. To by vysvětlovalo, proč v troskách vybombardovaných areálů v Natanzu a Fordow nebyl nalezen žádný jaderný materiál.

Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) opakovaně vyjádřila znepokojení nad tím, že nemá do podzemních prostor v Isfahánu přístup. Šéf agentury Rafael Grossi potvrdil, že Írán v této lokalitě pravděpodobně skladuje přes 200 kilogramů uranu obohaceného na 60 %. Od loňského června, kdy Teherán oznámil existenci nového obohacovacího provozu v tomto tunelovém komplexu, však inspektoři nebyli vpuštěni dovnitř.

Techničtí experti varují, že v Isfahánu by mohly být v provozu pokročilé centrifugy, které jsou schopny během pouhých deseti dnů přeměnit stávající zásoby na materiál vhodný pro výrobu atomové bomby. Riziko je o to vyšší, že vstupy do tunelů byly podle satelitních snímků z února 2026 zasypány zeminou a zabetonovány, aby byly chráněny před nálety. To znemožňuje jakékoli dálkové pozorování aktivit uvnitř.

Ačkoli Írán nedávno prostřednictvím ministra zahraničí Araghčího nabídl „zředění“ obohaceného uranu výměnou za zrušení sankcí, Washington jednání přerušil. Místo diplomatického řešení se nyní administrativa soustředí na vojenské plánování. Přítomnost veškerého citlivého materiálu na jediném, byť silně opevněném místě, sice snižuje nejistotu při plánování, ale zároveň činí z případné mise operaci s extrémně vysokými sázkami.

Americké ministerstvo obrany pokračuje v posilování vojenské přítomnosti v regionu, přestože se objevují signály, že Trumpova vláda by mohla hledat cestu, jak válku ukončit. Případná operace na extrakci uranu by byla logistickou noční můrou, vyžadující nejen dobytí podzemního komplexu, ale i bezpečnou přepravu vysoce nebezpečného materiálu nepřátelským územím zpět.