Ostře sledované volby v Arménii skončily. Voliči rozhodli o směřování své země

Ústřední volební komise, která zveřejňovala údaje o účasti v tříhodinových intervalech, oznámila, že do 17:00 odvolilo 1 224 957 občanů, což představovalo 48,92 procenta všech oprávněných voličů. Konečná čísla o celkové volební účasti budou oznámena ve 21:00 a samotné předběžné výsledky se začnou objevovat na internetu kolem půlnoci.

Volební klání se účastnilo celkem 18 politických subjektů, mezi nimiž bylo 16 samostatných politických stran a 2 stranické koalice. Hlasování v zemi probíhá na základě proporcionálního systému, kdy voliči vybírají výhradně z podaných stranických kandidátek. Pro vstup do parlamentu musí jednotlivé strany překonat čtyřprocentní hranici, zatímco pro koaliční bloky je stanoven práh ve výši 8 procent.

Při konečném výpočtu procentuálních zisků se přitom bere v úvahu pouze součet platných hlasů odevzdaných pro jednotlivé politické síly a případné nepřesnosti, takže neplatné či záměrně znehodnocené lístky se do celkového výsledku nezapočítávají. Celkový počet registrovaných oprávněných voličů se v zemi pohyboval okolo dvou a půl milionu.

Samotný průběh volebního dne doprovázela moderní technická opatření. Pro elektronickou registraci voličů bylo nasazeno na čtyři tisíce technických zařízení a v 1 758 volebních místnostech, které obsluhovaly více než tři stovky voličů, byly nainstalovány kamery zajišťující přímý přenos.

Z celkového počtu stanovišť bylo 612 uzpůsobeno pro osoby s omezenou schopností pohybu. Na hladký průběh voleb dohlíželo 13 domácích a 8 mezinárodních znaleckých misí, které doplnili zástupci 14 volebních orgánů a pracovníci 35 diplomatických a konzulárních úřadů působících v Arménii. Zpravodajské pokrytí přímo na místě zajišťovalo 71 domácích médií a přibližně 180 zástupců zahraničních redakcí.

Arménie byla po většinu své postsovětské éry nejbližším spojencem Moskvy v regionu Jižního Kavkazu, hostila ruské vojáky, nakupovala tamní zbraně a integrovala se do struktur ovládaných Kremlem. Vzájemné vztahy se však začaly postupně hroutit po nástupu současného premiéra Nikola Pašinjana, jehož strana Občanská smlouva se dostala k moci po lidové revoluci.

Pašinjanova snaha o přeorientování země směrem k Evropě představuje nejvýraznější geopolitický obrat od vyhlášení nezávislosti, a dnešní hlasování tak je zásadním testem této nové politiky. Moskva si uvědomuje, že nad zemí ztrácí kontrolu, a snažila se tamní vedení donutit k jasné volbě ve prospěch Ruska, na které je arménské hospodářství se svými čtyřiceti procenty celkového exportu stále kriticky závislé.

Ruský prezident Vladimir Putin nedávno varoval, že pokud bude Arménie pokračovat ve svých integračních snahách směrem k Evropské unii, může čelit tvrdému ukrajinskému scénáři. Místopředseda ruské bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv navíc nevybíravě naznačil, že by Pašinjan mohl skončit podobně jako bolševický vůdce Lev Trockij, kterého nechal Josif Stalin zavraždit horolezeckým čakanem.

Vztahy mezi oběma státy utrpěly fatální ránu poté, co sousední Ázerbájdžán ovládl sporný region Náhorní Karabach, což vedlo k exodu více než sta tisíc etnických Arménů. Moskva tehdy i přes existující obranné spojenectví a přítomnost vlastních mírových sil zůstala zcela stranou, což Arménce donutilo pozastavit své členství ve vojenské Alianci v čele s Ruskem.

Další vlnu nevole v Moskvě vyvolalo rozhodnutí Jerevanu uspořádat summit Evropského politického společenství, kterého se osobně zúčastnil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Vedle dlouhodobějších snah o přiblížení k evropským strukturám navíc Pašinjan úspěšně navázal hlubší kontakty s Washingtonem.

Americký prezident Donald Trump vyjádřil arménskému premiérovi veřejnou podporu, přičemž viceprezident JD Vance a ministr zahraničí Marco Rubio zemi dokonce navštívili, což pro Jerevan znamenalo bezprecedentní úroveň americké politické i ekonomické pozornosti. Pro Kreml přichází tato kavkazská ztráta v mimořádně citlivou chvíli, kdy se po čtyřech letech vleklé války na Ukrajině snaží s vypětím všech sil udržet svůj vliv v bývalém sovětském prostoru.