Vládnoucí proevropská strana v Arménii zvítězila v parlamentních volbách, čímž potvrdila jednoznačný odklon této jihokavkazské země od jejího tradičního spojence, Ruska. Konečné výsledky ukázaly, že strana Občanská smlouva premiéra Nikola Pašinjana si zajistila těsnou většinu v zákonodárném sboru. Naopak opoziční aliance Silná Arménie, vedená rusko-arménským miliardářem Samvelem Karapetjanem, získala ve volbách pětadvacet procent poslaneckých mandátů.
Tento volební výsledek, který v Bruselu vyvolal vlnu nadšení a v Moskvě naopak značné znepokojení, výrazně posiluje pozici staronového premiéra. Pašinjan tak může snáze pokračovat ve svém hlavním a politicky mimořádně citlivém cíli, kterým je podpis mírové dohody s dlouholetým protivníkem Ázerbájdžánem a normalizace vztahů s Tureckem. Premiér bezprostředně po sčítání hlasů prohlásil, že občané Arménie hlasovali pro mír, regionální prosperitu a spolupráci, a vyjádřil naději v pozitivní reakci ze strany sousedních států.
Nikol Pašinjan, bývalý novinář, který se dostal k moci během sametové revoluce v roce 2018 se slibem rozbití tamního oligarchického systému, postavil svou kampaň na myšlence trvalého míru. Tvrdí, že ukončení desítky let trvajících konfliktů se sousedy odemkne zemi nové ekonomické příležitosti a sníží její dosavadní fatální závislost na Moskvě. Zároveň však dodal, že Arménie bude sice nadále prohlubovat vztahy se Západem, ale prozatím si ponechá své členství v Rusko-euroasijské hospodářské unii.
K úspěchu v klíčovém hlasování Pašinjanovi okamžitě poblahopřáli přední evropští lídři. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová označila jeho triumf za jasný důkaz demokratického směřování Arménie, která se podle ní neustále přibližuje k Evropě, a přislíbila zemi plnou unijní podporu. Podpory se arménskému premiérovi dostalo také od amerického prezidenta Donalda Trumpa, který ho označil za skvělého přítele a vůdce, přičemž Spojené státy hrají v mírových rozhovorech mezi Jerevanem a Baku stále významnější roli.
Tyto parlamentní volby byly pro zemi první celonárodní zkouškou od traumatické ztráty Náhorního Karabachu v roce 2023, kdy Ázerbájdžán bleskovou ofenzivou ukončil více než tři desetiletí trvající arménskou kontrolu nad tímto územím. Domácí opozice se snažila tuto porážku vykreslit jako fatální selhání samotného premiéra a obviňovala ho z kapitulace a odevzdání historických arménských území nepříteli. Pašinjan však dokázal celou věc politicky obrátit ve svůj prospěch.
Premiér voličům argumentoval tím, že upínání se na Karabach drželo Arménii v pasti nekonečného válečného stavu a naprostého podruží Ruska, takže uzavření této bolestivé kapitoly vnímal jako nezbytný výchozí bod pro bezpečnější budoucnost. Přes volební úspěch však Pašinjan nedosáhl na ústavní většinu potřebnou k vyhlášení referenda o změně ústavy. Ta stále obsahuje pasáže, v nichž Ázerbájdžán spatřuje územní nároky na Karabach, což je přitom klíčová podmínka pro uzavření finálního míru.
Pašinjanův prozápadní kurz dostal Jerevan do otevřeného střetu s Kremlem, který arménskou politiku a ekonomiku ovládal po celá desetiletí. Mnoho Arménů však vůči Rusku pocítilo hluboké rozčarování poté, co jim tamní mírové jednotky nepřišly na pomoc během ázerbájdžánského útoku. Tento kolaps důvěry vyústil v to, že Pašinjan pozastavil účast Arménie v Organizaci Smlouvy o kolektivní bezpečnosti sdružující postsovětské státy, což znamenalo největší roztržku s Moskvou od získání nezávislosti.
Ruský prezident Vladimir Putin v reakci na to varoval, že Arménie směřuje na stejnou trajektorii jako Ukrajina, přestože Jerevan zatím o členství v Evropské unii formálně nepožádal. Arménští představitelé a analytici navíc obvinili Moskvu, že se pokusila volby zmanipulovat masivní dezinformační kampaní a organizovaným svážením arménských občanů žijících v Rusku zpět do vlasti, aby hlasovali proti vládní straně. Rusko navíc v posledních týdnech zavedlo tvrdá obchodní omezení na dovoz arménského zboží včetně ovoce a koňaku.
Vzhledem k obrovské ekonomické závislosti Arménie na levném ruském plynu a trhu musel Pašinjan po svém vítězství slíbit vyváženou zahraniční politiku a prohlásil, že odmítá volbu stylem buď Západ, nebo Rusko. Vládní straně v kampani výrazně pomohl silný hospodářský růst, který země zaznamenala po masivním přílivu ruských podnikatelů a kapitálu po invazi na Ukrajinu. Tyto finanční prostředky premiér investoval do rozvoje arménských regionů, kde má jeho hnutí dlouhodobě nejsilnější voličské zázemí.
Nezávislí pozorovatelé a kritici však zároveň poukazují na premiérův stále autokratičtější styl vládnutí a personalizaci politické moci. Předvolební období provázelo zatýkání opozičních představitelů, včetně členů Karapetjanovy strany, kvůli obviněním z kupování hlasů či finančních podvodů. Samotný lídr opozice Samvel Karapetjan byl zadržen v červnu za údajné výzvy k uchvácení moci a celou kampaň musel vést z domácího vězení, přičemž Pašinjan po volbách avizoval úplné zničení tohoto kriminálně-oligarchického systému.
Zatímco opozice premiérovi vyčítá také jeho agresivní výpady vůči uprchlíkům z Karabachu, které během kampaně obvinil z útěku před bojem, Evropská unie tyto přešlapy ignoruje. Brusel dává otevřeně najevo spokojenost s odklonem Arménie od Moskvy a oznámil první finanční balíček ve výši padesáti milionů eur, který má zemi pomoci odolat ruskému ekonomickému tlaku. Mnoho voličů nakonec podpořilo Pašinjana pouze jako menší zlo, jelikož proruská opozice zůstává v očích veřejnosti zcela zdiskreditovaná.
Související
Arménci dali Rusku košem. Ve volbách jasně vyhrává strana premiéra Pašinjana, ukazují odhady i první výsledky
Ostře sledované volby v Arménii skončily. Voliči rozhodli o směřování své země
Aktuálně se děje
před 23 minutami
Lavrov: Rusko považuje vojenskou aktivitu NATO v Arktidě za přímou hrozbu
před 1 hodinou
Vrchní soud potvrdil podmínku a peněžitý trest pro Janu Nagyovou v kauze Čapí hnízdo
před 1 hodinou
Babišova vláda zvyšuje zadlužení Česka. Schillerová představila druhý nejvyšší schodek rozpočtu v historii
před 2 hodinami
Kreml odmítl možnost mírového summitu mezi Putinem, Trumpem a Zelenským
před 3 hodinami
USA zaútočily na íránská odpalovací zařízení, Teherán poslal rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku
před 4 hodinami
Google v mapách přejmenoval Ontarijské jezero na Americké jezero. Nový název uvidí jen v USA
před 4 hodinami
Katastrofa v Nepálu má přes 900 mrtvých. Počet pohřešovaných hrozivě narůstá
před 6 hodinami
Počasí: Nový týden začne přeháňkami, mohou se objevit i bouřky
včera
Ruský soud vyhodil z voleb stranu bojující proti válce na Ukrajině
včera
Proč Islanďané odmítli vstup do EU? Na vině jsou ryby i mladí
včera
Hrdina povodní v Nepálu: Ředitel zachránil život 900 studentů
včera
U pobřeží Kypru se převrátila loď s 267 lidmi na palubě, počet mrtvých narůstá
včera
Babiš rovná vztahy s Hradem. Obnoví schůzky s Pavlem
včera
ČT představila novou nedělní debatu. Řešil se propad preferencí ANO i neefektivní zadlužování Česka
včera
Politico: Rusko plánuje novou pozemní ofenzívu na Kyjev
včera
Plzeň už má náhradu za Hyského. Viktoriány nově povede Radoslav Kováč
včera
Únik dokumentů z Trumpova úřadu měl dokázat americkou cenzuru. Odhalil něco úplně jiného
včera
Island v referendum odmítl návrh na obnovení přístupových rozhovorů s EU
včera
NASA posílá do vesmíru zbrusu nový teleskop. Je tisíckrát rychlejší než Hubbleův
včera
Nyní a navždy. Kanada umístila na břeh Ontarijského jezera velkou ceduli s nápisem
Premiér kanadské provincie Ontario Doug Ford odhalil na pobřeží velkou ceduli s nápisem, který zdůrazňuje, že se jedná o Ontarijské jezero nyní a navždy. Tento krok představuje pocle BBC reakci na počínání amerického prezidenta Donalda Trumpa. Hlava Spojených států totiž podepsala exekutivní příkaz, kterým se snaží tuto sdílenou vodní plochu přejmenovat na Americké jezero. Kanadští představitelé však podobný jednostranný postup sousední země odmítají respektovat a neplánují se jím řídit.
Zdroj: Libor Novák