Arménci dali Rusku košem. Ve volbách jasně vyhrává strana premiéra Pašinjana, ukazují odhady i první výsledky

V arménských parlamentních volbách přesvědčivě vede vládnoucí strana Občanská smlouva současného premiéra Nikola Pašinjana. Podle prvních odhadů výsledků zveřejněných bezprostředně po uzavření volebních místností získalo premiérovo uskupení 56,7 procenta hlasů. Hlavní opoziční blok Silné Arménie vedený rusko-arménským oligarchou Samvelem Karapetjanem výrazně zaostal, když podle těchto prognóz obdržel pouhých 17,5 procenta hlasů. Oficiální předběžné výsledky plánuje Ústřední volební komise zveřejnit v pondělí.

Volební klání provázela mimořádně vysoká účast voličů, která dosáhla téměř 59 procent, což je nejvyšší číslo za poslední tři parlamentní volby v zemi. Podle předsedy Ústřední volební komise Vahagna Hovakimjana se hlasování zúčastnilo více než 1,47 milionu občanů z celkového počtu zhruba 2,5 milionu oprávněných voličů. Nejvyšší zájem projevili lidé v provincii Sjunik, kde účast přesáhla 66 procent, zatímco v hlavním městě Jerevanu přišlo k urnám přes 58 procent voličů. O přízeň občanů v celkem 2 005 volebních okrscích soupeřilo 18 politických subjektů, z toho 16 stran a dvě koalice.

Tyto volby představovaly pro Arménii zásadní politický milník a v podstatě referendum o dalším směřování země. Šlo totiž o první celostátní hlasování od roku 2023, kdy Arménie po vojenské operaci sousedního Ázerbájdžánu definitivně ztratila kontrolu nad sporným regionem Náhorní Karabach. Samotný premiér Pašinjan po odevzdání svého hlasu v Jerevanu prohlásil, že budoucnost státu vidí v posilování nezávislosti, demokracie a právního státu. Zdůraznil přitom pokračování demokratických reforem, ve kterých je hlavním partnerem země Evropská unie.

Předvolební kampaň i samotný den hlasování se odehrávaly pod tíhou obav z rozsáhlého ruského vměšování do vnitřních záležitostí Arménie. Arménské úřady již v sobotu oznámily, že v rámci vyšetřování masivního systému kupování voličských hlasů zatkly více než 40 osob. Tento nelegální řetězec byl podle vyšetřovatelů napojen právě na opoziční alianci Silné Arménie. Mezi zatčenými se ocitlo také šest vysoce postavených členů politické strany oligarchy Samvela Karapetjana.

Vůdce opozice Karapetjan, který strávil poslední měsíce v domácím vězení kvůli obvinění z veřejných výzev k uchvácení moci, tato obvinění odmítá jako politicky motivovaná. V neděli byl v doprovodu policie eskortován do volební místnosti, kde novinářům sdělil, že zatýkání členů jeho týmu smýšlení arménských voličů nezmění. Vyjádřil přesvědčení, že lidé si vyberou správně a země získá legitimní vládu. Následně byl strážci zákona odvezen zpět do svého sídla.

Obavy z ruských snah o ovlivnění voleb zesílily po zprávách, že Moskva plánovala zorganizovat příjezd desítek tisíc v Rusku žijících Arménů, kteří měli svými hlasy oslabit současného prozápadního premiéra. Vztahy mezi Jerevanem a Moskvou totiž prudce ochladly po ruské invazi na Ukrajinu a zejména po nečinnosti ruských mírových sil během ázerbájdžánské ofenzívy v Náhorním Karabachu. Pašinjan tehdy otevřeně prohlásil, že Rusko ve své misi selhalo, a začal zemi orientovat na užší spolupráci se Západem.

Arménie pod Pašinjanovým vedením v roce 2024 pozastavila své členství ve vojenské alianci s Ruskem a deklarovala otevřený zájem o budoucí vstup do Evropské unie, což vyvolalo ostrou nevoli Kremlu. V této nové geopolitické situaci získal arménský premiér významnou zahraniční podporu ze Spojených států, když ho v květnu veřejně podpořil americký prezident Donald Trump. Přestože Arménie nadále zůstává součástí jednotného hospodářského trhu s Ruskem, podpora Moskvy mezi arménskou veřejností kvůli karabašskému traumatu klesla na minimum.

Kromě klasického hlasování v zemi již Ústřední volební komise stihla oficiálně schválit a zveřejnit výsledky elektronického hlasování. Tento způsob volby je v arménském systému vyhrazen výhradně pro členy diplomatického sboru působící v zahraničí a jejich rodinné příslušníky. Možnosti hlasovat na dálku využilo 410 ze zhruba pěti set registrovaných diplomatů. Výsledky z této specifické skupiny voličů jen potvrdily celkový trend, když vládní Občanská smlouva získala drtivou většinu 330 hlasů, zatímco opoziční bloky obdržely pouze jednotky hlasů.

Celý volební proces na místě podléhal přísné kontrole ze strany nezávislých pozorovatelů i médií. Na průběh voleb dohlíželo 13 domácích a osm mezinárodních pozorovatelských misí, které sledovaly případné nesrovnalosti přímo ve volebních místnostech. O zpravodajství z klíčového hlasování se staralo více než sedmdesát akreditovaných mediálních domů. Volební místnosti se po dvanáctihodinovém maratonu uzavřely úderem osmé hodiny večerní.

Související

Nikol Pašinjan, arménský premiér

EU slaví, Rusko zuří. V Arménii zvítězila ve volbách vládnoucí proevropská strana

Vládnoucí proevropská strana v Arménii zvítězila v parlamentních volbách, čímž potvrdila jednoznačný odklon této jihokavkazské země od jejího tradičního spojence, Ruska. Konečné výsledky ukázaly, že strana Občanská smlouva premiéra Nikola Pašinjana si zajistila těsnou většinu v zákonodárném sboru. Naopak opoziční aliance Silná Arménie, vedená rusko-arménským miliardářem Samvelem Karapetjanem, získala ve volbách pětadvacet procent poslaneckých mandátů.

Více souvisejících

arménie Nikol Pašinjan

Aktuálně se děje

včera

Ilustrační foto

WHO: Vedra nejsou jednorázový, ale trvalý problém. Za čtyři roky zabila jen v Evropě 200 tisíc lidí

Evropský kontinent v současnosti čelí mimořádně intenzivní vlně veder, která si podle odhadů odborníků vyžádá stovky až tisíce lidských životů. Ačkoliv od katastrofálního léta roku 2003 uplynula již více než dvě desetiletí, úmrtnost spojená s vysokými teplotami zůstává alarmující. Přestože celková bilance bude známa až za několik týdnů, španělští výzkumníci již přisuzují horku přes dvě stě deseti obětí během několika dnů. Tragické zprávy o úmrtích v důsledku přehřátí organismu přicházejí také z Francie, což potvrzuje selhávání ochrany zranitelných skupin.

včera

Alexandr Lukašenko

Lukašenko čelí rostoucímu tlaku ze strany Putina. Do války s Ukrajinou se mu ani trochu nechce

Běloruský lídr Alexandr Lukašenko čelí narůstajícímu tlaku ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina, který usiluje o hlubší zapojení jeho země do konfliktu na Ukrajině. Podle Institutu pro studium války se Kreml snaží získat běloruské území pro rozsáhlejší vojenské operace. Moskva chce z Běloruska masivně vypouštět útočné drony a vytvořit novou nátlakovou frontu na západě. Tímto krokem by přinutila ukrajinské velení k přesunu jednotek z donbaské fronty k Bělorusku.

včera

včera

včera

Požár

Kanada hasí požáry i nový skandál. Domorodé kmeny údajně nikdo nevaroval, evakuovat se musely samy

Rychle se šířící lesní požáry v Kanadě zcela zničily dvě komunity Prvních národů v provincii Ontario. Členové těchto komunit uvádějí, že byli nuceni evakuovat se vlastními silami bez jakékoli pomoci ze strany vlády a bez oficiálních krizových výstrah. Celkově už úřady nařídily evakuaci pro třináct osad v Ontariu, přičemž většinu z nich tvoří právě domorodé komunity.

včera

včera

Ed Miliband

Novým britským ministrem zahraničí je zastánce ochrany klimatu. Bílý dům se bouří, Londýnu poslal varování

Jmenování Eda Milibanda novým britským ministrem zahraničí vyvolalo ostrou reakci ve Bílém domě. Nově nastoupený ministerský předseda Andy Burnham provedl při svém příchodu do úřadu změny ve vládě, v rámci nichž nahradil spojence svého předchůdce Keira Starmera a do jedné z nejvýznamnějších funkcí posadil právě bývalého lídra Labouristické strany a zastánce ochrany klimatu a čistých nulových emisí.

včera

včera

Dovoz a vývoz zboží

Trump uvalil na Kanadu padesátiprocentní cla

Americký prezident Donald Trump zavedl padesátiprocentní cla na širokou škálu zboží dováženého z Kanady. Tímto krokem reaguje na podle něj nerovné zacházení, kterému ze strany sousední země čelí americké automobily, mléčné výrobky a alkohol.

včera

včera

včera

Bojový letoun F-16 (U.S. AirForce), photo by Chandler Cruttenden

USA provedly desátou vlnu útoků na Írán v řadě

Americká armáda zahájila další sérii úderů proti Íránu, jejichž cílem je výrazně oslabit jeho schopnosti útočit na plavidla v Hormuzském průlivu. Jedná se již o desátou noc útoků v řadě, které přicházejí poté, co americký prezident Donald Trump přísahal, že Írán potrestá za smrt amerických vojáků. Trump již dříve prohlásil, že Írán byl předchozí noc zasažen velmi tvrdě na počest tří nedávno zabitých amerických vojáků, z nichž dva padli v Jordánsku a jeden v Íráku.

včera

20. července 2026 21:57

Houby, ilustrační foto

Češi jako sběrači. Ministerstvo odhalilo, kolik hub či borůvek si lidé vzali domů

Každá česká domácnost, jejíž členové vyrážejí na sběr, si loni v průměru odnesla z lesa 6,2 kilogramu hub, 2,6 kilogramu borůvek a něco přes 1 kilogram malin. Houbařsky byl rok 2025 spíše podprůměrný. Vyplývá to z šetření Ministerstva zemědělství (MZe), který vyhodnotila Fakulta lesnická a dřevařská České zemědělské univerzity (ČZU).

20. července 2026 21:01

Princ Harry v dokumentární sérii Heart of Invictus.

Princ Harry prozradil, jak si připomíná zesnulou maminku

Nikomu asi není třeba vysvětlovat, čím synem je princ Harry. Je to už téměř třicet let, co ještě jako nezletilý přišel o jednoho z rodičů. Princeznu Dianu si její mladší syn uchovává ve vzpomínkách. A také v receptech, jak vyšlo najevo. 

20. července 2026 19:04

20. července 2026 17:39

20. července 2026 16:53

důchody

Vláda schválila zásadní změnu v důchodech. Polepší si pracující i starší senioři

Vláda schválila změny v důchodovém systému a poslala příslušnou novelu zákona o důchodovém pojištění do Poslanecké sněmovny. O rozhodnutí kabinetu informoval na sociální síti X ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka. Nová úprava má za cíl ocenit seniorskou pracovní aktivitu, lépe podpořit lidi ve vysokém věku a zjednodušit fungování celého systému, přičemž plánované změny ve valorizacích prozatím schváleny nebyly.

20. července 2026 15:43

Vláda ČR

Vláda schválila zákaz mobilů ve školách. Žáci ho nesmí mít o přestávkách ani v družině

Vláda na svém pondělním jednání jednomyšleně podpořila poslanecký návrh premiéra Andreje Babiše a ministra školství Roberta Plagy, který usiluje o plošný zákaz používání mobilních telefonů a dalších elektronických komunikačních zařízení. Omezení se má týkat mateřských škol, základních škol a také nižších stupňů víceletých gymnázií. Podle ministra školství se kabinet k této zákonné úpravě rozhodl na základě vyhodnocení dat ze škol, z nichž vyplynulo, že dosavadní dobrovolný přístup nepřinesl dostatečné výsledky.

20. července 2026 14:30

Vládě se nelíbí rozhodnutí soudu, který poslal Pavla do Ankary. Chce vyřadit Šámala z jednání o kompetenční žalobě

Vláda schválila návrh na zamítnutí kompetenční žaloby, kterou k Ústavnímu soudu podal prezident Petr Pavel. Dokument připravený ministrem spravedlnosti Jeronýmem Tejcem zároveň obsahuje požadavek na vyloučení soudce zpravodaje Pavla Šámala z dalšího projednávání celého případu. Vládní kabinet jej totiž viní ze soudního aktivismu v souvislosti s jeho nedávným rozhodnutím o předběžném opatření.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy