Den D pro Kosovo se blíží. Voliči v neděli určí směřování země, exprezidentka důrazně varuje

V rozhovoru pro server Politico ostře zkritizovala úřadujícího premiéra Albina Kurtiho, jehož opětovné zvolení podle ní může ohrozit celou trajektorii země a zcela odcizit evropské i americké spojence. Osmani stála v čele státu od roku 2021 do letošního dubna, kdy parlament nedokázal zvolit jejího nástupce, což vyvolalo ústavní krizi a vedlo k vypsání nynějšího hlasování. Podle exprezidentky nesmí být budoucnost Kosova brána jako rukojmí politického ega, a proto vyzvala voliče k volbě lídra schopného činit rozhodnutí, která zemi nezvratně ukotví v euroatlantických strukturách.

Kosovo se potýká s mezinárodním uznáním od jednostranného vyhlášení nezávislosti na Srbsku v roce 2008. Zatímco Spojené státy a země G7 suverenitu uznávají, státy Evropské unie jako Řecko, Španělsko, Rumunsko a Slovensko nikoliv, což komplikuje integrační snahy, které Kurti podle Osmani svou politikou ještě zhoršil. Vztahy s Bruselem a Washingtonem byly během jeho funkčního období velmi bouřlivé, zejména poté, co v roce 2023 dosadil etnické albánské starosty do obcí s převážně srbskou většinou na severu země. Západní představitelé tehdy obvinili kosovskou vládu z rozdmýchávání etnického napětí a Evropská unie následně uvalila na zemi sankce doprovázené pozastavením hospodářské pomoci, které Brusel zrušil až po uspořádání loňských místních voleb.

Kurtiho vztahy s Washingtonem vykazovaly v minulosti rovněž značné výkyvy. V roce 2020 obvinil tehdejší administrativu Donalda Trumpa ze snahy svrhnout jeho vládu s cílem zajistit dohodu o výměně území se Srbskem. V poslední době však premiér zvolil smířlivější tón a stal se jedním z mála světových lídrů, kteří otevřeně zatleskali americké invazi do Venezuely a zatčení tamního prezidenta Nicoláse Madura. Vjosa Osmani přesto argumentuje, že Kurtiho kontroverzní kroky a prohlášení podkopaly pozici Kosova na světové scéně, protože namísto budování důvěry dělal pravý opak. Bývalá prezidentka má k opozici vůči premiérovi i osobní důvody, neboť Kurti letos odmítl podpořit její znovuzvolení a prosazoval kandidáty své vlastní levicově populistické strany Sebeurčení (Vetëvendosje).

Nedělní parlamentní volby, které jsou již třetími za poslední rok a čtvrt, podle analytiků složitou domácí politickou situaci pravděpodobně nevyřeší. Předpovědi naznačují, že vládní strana Sebeurčení opět získá nejvíce křesel a Kurti zůstane premiérem, avšak volba nového prezidenta zůstává nejasná, protože žádná strana nedisponuje potřebnou dvoutřetinovou většinou. Osmani v těchto volbách kandiduje do parlamentu, ale netají se ambicí vrátit se do prezidentského úřadu. Obvinila Kurtiho ze snahy ovládnout všechny instituce a dosadit hlavu státu, která bude v zahraničí mlčet a doma bude zcela omezena. Sama se vyslovila pro to, aby se Washington zapojil do dialogu s Bělehradem mnohem příměji, a dodala, že budoucnost Kosova je neoddělitelná od spojenectví s USA, přičemž země musí začít jednat se sebevědomím suverénního státu.