Vládnoucí strana kosovského premiéra Albina Kurtiho směřuje k vítězství v nedělních parlamentních volbách, avšak podle předběžných průzkumů se jí nepodaří získat parlamentní většinu. Podle BBC by strana Vetevendosje (Sebeurčení) měla získat 42 % hlasů, což by se promítlo do 47 křesel ve 120členném parlamentu.
Za vládní stranou se umístila opoziční Demokratická strana Kosova (PDK) s 21 % hlasů, následovaná Demokratickým svazem Kosova (LDK) s 20 % a Aliancí pro budoucnost Kosova (AAK) se ziskem 6 %.
Kurti se dostal k moci v roce 2021, kdy jeho strana získala přes 50 % hlasů a sestavila koaliční vládu s těsnou parlamentní většinou. Jeho popularitu posílily snahy o posílení vládní kontroly nad severní částí Kosova, kde žije převážně srbská menšina. Tento postup však vyvolal napětí s klíčovými spojenci Kosova, zejména Evropskou unií a Spojenými státy. Opoziční strany volají po smířlivějším přístupu a kritizují vládní politiku v oblasti hospodářství.
Demokratický svaz Kosova (LDK), strana středo-pravicového zaměření, stavěl svou kampaň na snaze o vstup Kosova do NATO a na zlepšení vztahů se Spojenými státy. PDK, taktéž středo-pravicová strana, má své kořeny v bývalé Kosovské osvobozenecké armádě (KLA).
„Jsme hrdí na naši kampaň i na samotný průběh volebního dne. Očekáváme výsledky, ale už nyní máme důvod k optimismu,“ uvedla místopředsedkyně PDK Vlora Citaku.
Podle kosovské ústavy musí být deset parlamentních křesel vyhrazeno srbské menšině, která však odmítá spolupracovat s Kurtiho stranou. Dalších deset míst patří zástupcům dalších menšin, kteří v minulosti s Vetevendosje často spolupracovali.
Kurti již dříve uvedl, že nehodlá spolupracovat s žádnou z opozičních stran, což může komplikovat sestavení vlády.
Kosovo jednostranně vyhlásilo nezávislost na Srbsku v únoru 2008 po letech napětí mezi srbským a převážně albánským obyvatelstvem. Nezávislost Kosova uznaly Spojené státy i většina významných států Evropské unie, avšak Srbsko ji s podporou Ruska nadále odmítá. Většina srbské menšiny v Kosovu nezávislost rovněž neuznává, což komplikuje politickou situaci v zemi.
Související
Den D pro Kosovo se blíží. Voliči v neděli určí směřování země, exprezidentka důrazně varuje
Kurti obvinil Západ z appeasementu vůči Srbsku. Bojí se sblížení Srbska s Ruskem, tvrdí
Aktuálně se děje
před 52 minutami
Stíhačka NATO sestřelila dron nad Rumunskem, zřejmě byl ruský
před 2 hodinami
Netanjahuovo odmítnutí nevadí. Hamás zahájil jednání o mírovém plánu pro Pásmo Gazy
před 3 hodinami
Vraťte se do reality, vzkázal Írán Trumpovi po slovech o ovládnutí Hormuzského průlivu
před 4 hodinami
Ukrajina podnikla jeden z největších letošních útoků na Rusko
před 5 hodinami
Další země svádí boj s plameny. Belgii zasáhl největší požár v moderní historii země
před 7 hodinami
Rusko buduje vlastní variantu Starlinku. Rychleji, než se předpokládalo
před 8 hodinami
Flamingo v akci: Ukrajina poprvé udeřila v ruském vnitrozemí střelami vlastní výroby
před 9 hodinami
Počasí příští týden: Po krátkém ochlazení se vrátí tropy
včera
Maďarsko začalo potápět lodě na Dunaji, aby udrželo v chodu jedinou jadernou elektrárnu
včera
Vývoj umělé inteligence vstupuje do nové fáze. Lidé začínají vytvářet své digitální dvojníky
včera
Zákaz sociálních sítí pro děti ve Francii neprošel. Nejvyšší soud zákon zrušil
včera
Po silném zemětřesení zasáhlo Indonésii 230 dalších otřesů. Počet mrtvých roste
včera
Ukrajina dokončuje vývoj první balistické rakety. Bude sloužit jako základ evropského protiruského štítu
včera
Ruská armáda utrpěla v červenci jedny z nejvyšších ztrát od začátku invaze, Ukrajina hlásí úspěšnou protiofenzívu
včera
Španělsko a Maroko se bojí další migrační vlny. Výrazně posilují bezpečnost na hranicích
včera
Rusko vydalo zatykač na Conora Kennedyho, syna ministra zdravotnictví USA
včera
Chorvatsko pohltily rozsáhlé lesní požáry
včera
Pět let od návratu Tálibánu k moci: Afghánistán se hroutí, lidem hrozí hladomor
včera
Indonésii zasáhlo silné zemětřesení, nejméně pět mrtvých
včera
Trump: V nejbližší době prohlásím Hormuzský průliv za území Spojených států
Americký prezident Donald Trump pohrozil, že v nejbližší době prohlásí Hormuzský průliv za území Spojených států amerických. K tomuto prohlášení došlo v době, kdy se jeho administrativa potýká s komplikovaným ukončením válečného konfliktu s Íránem. Zda myslel šéf Bílého domu svá slova zcela vážně a zda představují nový oficiální směr americké zahraniční politiky, však v tuto chvíli zůstává nejasné.
Zdroj: Libor Novák