Vládnoucí strana kosovského premiéra Albina Kurtiho směřuje k vítězství v nedělních parlamentních volbách, avšak podle předběžných průzkumů se jí nepodaří získat parlamentní většinu. Podle BBC by strana Vetevendosje (Sebeurčení) měla získat 42 % hlasů, což by se promítlo do 47 křesel ve 120členném parlamentu.
Za vládní stranou se umístila opoziční Demokratická strana Kosova (PDK) s 21 % hlasů, následovaná Demokratickým svazem Kosova (LDK) s 20 % a Aliancí pro budoucnost Kosova (AAK) se ziskem 6 %.
Kurti se dostal k moci v roce 2021, kdy jeho strana získala přes 50 % hlasů a sestavila koaliční vládu s těsnou parlamentní většinou. Jeho popularitu posílily snahy o posílení vládní kontroly nad severní částí Kosova, kde žije převážně srbská menšina. Tento postup však vyvolal napětí s klíčovými spojenci Kosova, zejména Evropskou unií a Spojenými státy. Opoziční strany volají po smířlivějším přístupu a kritizují vládní politiku v oblasti hospodářství.
Demokratický svaz Kosova (LDK), strana středo-pravicového zaměření, stavěl svou kampaň na snaze o vstup Kosova do NATO a na zlepšení vztahů se Spojenými státy. PDK, taktéž středo-pravicová strana, má své kořeny v bývalé Kosovské osvobozenecké armádě (KLA).
„Jsme hrdí na naši kampaň i na samotný průběh volebního dne. Očekáváme výsledky, ale už nyní máme důvod k optimismu,“ uvedla místopředsedkyně PDK Vlora Citaku.
Podle kosovské ústavy musí být deset parlamentních křesel vyhrazeno srbské menšině, která však odmítá spolupracovat s Kurtiho stranou. Dalších deset míst patří zástupcům dalších menšin, kteří v minulosti s Vetevendosje často spolupracovali.
Kurti již dříve uvedl, že nehodlá spolupracovat s žádnou z opozičních stran, což může komplikovat sestavení vlády.
Kosovo jednostranně vyhlásilo nezávislost na Srbsku v únoru 2008 po letech napětí mezi srbským a převážně albánským obyvatelstvem. Nezávislost Kosova uznaly Spojené státy i většina významných států Evropské unie, avšak Srbsko ji s podporou Ruska nadále odmítá. Většina srbské menšiny v Kosovu nezávislost rovněž neuznává, což komplikuje politickou situaci v zemi.
Související
Bývalý kosovský prezident Hashim Thaçi je válečný zločinec. Haag ho poslal na 25 let do vězení
Den D pro Kosovo se blíží. Voliči v neděli určí směřování země, exprezidentka důrazně varuje
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Trump je buď užitečný idiot, nebo cíleně oslabuje Evropu, prohlásil kandidát na francouzského prezidenta
před 2 hodinami
Kdo to platil a kolik to stálo? Pavel poskytl detaily o své dovolené v Maroku i letu k volbám
před 2 hodinami
Vlak u Eurotunnelu smetl autobus. 19 lidí se zrnailo
před 3 hodinami
Trump označil obnovené ukrajinské útoky na ruské ropné rafinerie za ostudné. K ruským útokům na Ukrajinu mlčí
před 5 hodinami
Počasí: Příští týden nás čeká nadprůměrné teplo, teploty porostou až k 18 stupňům
včera
CNN: Ukrajina je na suchu. Zásoby střel pro americké systémy Patriot definitivně došly
včera
FT: Evropští lídři vyzvou Zelenského, aby mírnil svou kritiku Trumpa
včera
Trump ustoupil kritice. Poprava se živě vysílat nebude
včera
Je to ještě legitimní cíl? Ukrajinské útoky na datová centra v Rusku znepokojují odborníky
včera
Politico: Po pádu Orbána se Fico stává nejvýznamnějším spojencem Putina v EU
včera
Nádor, který měl v plicích papež Lev, je zhoubný, potvrdili lékaři. Rekonvalescence může trvat déle, než se čekalo
včera
Zelenskyj prohlásil, že se cítí zrazen Trumpem
včera
Bílý dům zareagoval na kritiku, postavil se za novou tiskovou mluvčí
Aktualizováno včera
Konec vysílače Liblice B. Nejvyšší stavba v Česku šla k zemi
včera
Desítky amerických generálů vyzvaly americkou vládu k okamžitému zrušení plánu na živé vysílání popravy
včera
Proč je Starlink pro Ukrajinu tak důležitý?
včera
V Černém moři hoří chemický tanker, možná jej zasáhly ruské drony
včera
Babiš: Návrhy k novým zdrojům rozpočtu EU jsou pro Česko nepřijatelné
včera
USA zvažují, že proti Íránu nasadí "matku všech bomb"
včera
Za omezením Starlinku na Ukrajině může stát Trumpova vláda, naznačil Musk
Americký podnikatel Elon Musk naznačil, že za novými omezeními rychlosti a používání satelitní sítě Starlink, která využívají ukrajinská vojenská zařízení, může stát přímo vláda Spojených států. Služba Starlink přitom hraje klíčovou roli v ukrajinské obraně, neboť pomáhá Kyjevu navádět drony na ruské cíle a chránit vlastní vzdušný prostor. Omezení rychlosti na sto mil za hodinu však nedávno narušila probíhající bojové mise ukrajinských ozbrojených sil.
Zdroj: Libor Novák