Írán navrhnul USA dohodu o otevření Hormuzského průlivu. Trump ji odmítl

Americký představitel pro BBC potvrdil, že mezi oběma stranami probíhají prostřednictvím zprostředkovatelů pozitivní jednání, která se týkají také jaderných otázek. Deník Wall Street Journal však s odkazem na americké činitele uvedl, že prezident Donald Trump tento íránský návrh odmítl. Trump je podle těchto zdrojů v soukromí skeptický vůči tomu, že by Teherán splnil jeho požadavky. Zároveň svým spolupracovníkům sdělil, že považuje obnovení bombardovací kampaně za pravděpodobné.

 Vojenský konflikt se naplno rozhořel 28. února, kdy Spojené státy a Izrael podnikly letecké údery na íránské území. Teherán následně reagoval útoky na Izrael, americké základny a arabské spojence USA v Perském zálivu a zároveň zablokoval Hormuzský průliv. Před vypuknutím bojů protékalo tímto strategickým průlivem zhruba dvacet procent světové ropy a zkapalněného zemního plynu. Uzavření klíčové námořní cesty vyvolalo prudké výkyvy cen energií na globálních trzích.

Vzniklá krize zvyšuje tlak na prezidenta Trumpa, aby našel způsob, jak konflikt ukončit, a to zejména s ohledem na nadcházející listopadové kongresové volby. Araghčí zdůraznil, že pokud budou splněny požadované podmínky, normální námořní provoz může být obnoven do sedmi dnů od přijetí plánu. Kroky, které má Washington podniknout, nejsou podle něj nové a plně vycházejí z již dříve podepsaného memoranda. Zástupce Spojených států však poznamenal, že USA mají nad průlivem silnou kontrolu, a proto na uzavření dohody nespěchají.

Íránský prezident Masúd Pezeškiján v rozhovoru pro stanici CBS News uvedl, že proces příměří začne přesně v den, kdy s ním americká strana vysloví souhlas. Pezeškiján připomněl, že rámcová dohoda již byla schválena v rámci memoranda podepsaného v Pákistánu. Pokud Washington přistoupí na tento postup, situace se podle něj vrátí do stavu před vypuknutím vojenského konfliktu. Prezident rovněž prohlásil, že Teherán je nyní ochoten umožnit vstup inspektorům Organizace spojených národů pro jadernou energii.

Pezeškiján odmítl tvrzení, že se Írán snaží vyvinout jadernou zbraň, a označil tyto obavy za neopodstatněné. V případě zájmu o inspekce je podle něj možné dosáhnout konkrétních ujednání přímo v rámci probíhajících vyjednávání. Čtrnáctibodové memorandum z 18. června mělo původně zajistit zastavení bojů na všech frontách a částečně zprůchodnit Hormuzský průliv. Obsahovalo rovněž závazek, že Írán nebude usilovat o jaderné zbraně, a počítalo se zrušením americké námořní blokády i sankcí.

Červnová dohoda však brzy ztroskotala, když obě strany obnovily vzájemné vojenské údery. Írán začal útočit na plavidla, která se pokusila proplout průlivem bez jeho výslovného povolení. Americké síly naopak zasáhly íránské pozice v úžině i tankery u íránského pobřeží a udržují blokádu tamních přístavů. Tato opatření způsobují íránské ekonomice rozsáhlé škody, přičemž denní provoz v průlivu výrazně poklesl.

Situaci v regionu dále komplikují jemenští Hútíové, kteří jsou spojenci Íránu a stupňují své útoky v oblasti Rudého moře. Jejich cílem je narušit export saúdskoarabské ropy protékající přes úžinu Báb al-Mandab. Povstalci během nedávné ofenzívy ovládli strategické úseky pobřeží včetně přístavu Mukchá. V reakci na raketové a bezpilotní útoky požádal saúdskoarabský korunní princ Muhammad bin Salmán amerického prezidenta o vojenskou podporu.

Donald Trump během svého vystoupení na Valném shromáždění OSN prohlásil, že dohoda s Íránem by mohla vzniknout hned po listopadových volbách. Ve svém projevu se však vyjádřil velmi ostrým tónem a zmínil možnost úplného zničení Íránské islámské republiky. Trump uvedl, že se rozhoduje mezi dohodou umožňující obnovu země a tvrdým vojenským zásahem.

Šéf íránské diplomacie na tato slova reagoval prohlášením, že Teherán neakceptuje žádný nátlak, hrozby ani zastrašování. Araghčí zdůraznil, že trvalý mír nelze budovat na hrozbách zničení. Íránský ministr v této souvislosti zopakoval, že se jeho země pod tlakem nevzdá svých suverénních práv.