Trump vyměnil Kanadu za Bělorusko. Lukašenko přiznal, že jeho požadavky naplnit nedokáže

Americký prezident Donald Trump přitom ve stejný den na sociální síti Truth Social oznámil, že Spojené státy pracují na rozsáhlé dohodě o nákupu běloruského draslíku. Důvodem tohoto kroku má být výrazně nižší cena ve srovnání s dodávkami z Kanady. Trump dodal, že by to znamenalo velmi dobrou zprávu pro americké zemědělce a farmáře. Tento postup přichází v době, kdy se mezi Washingtonem a Ottawou stupňuje obchodní spor.

Kanada je v současnosti největším světovým producentem draslíku. Podle údajů americké geologické služby činí její roční produkce patnáct milionů metrických tun. Bělorusko naproti tomu vyprodukuje přibližně šest milionů metrických tun za rok. Tato částka jen nepatrně převyšuje celkový roční objem amerického dovozu, který se pohybuje kolem 5,6 milionu metrických tun.

Spojené státy dříve uvalily sankce na běloruská hnojiva v reakci na násilné potlačení celostátních protestů po zfalšovaných volbách. Tyto omezující kroky však byly na jaře zrušeny. Běloruský prezident nedávno novinářům sdělil, že jeho země poprvé od zavedení restrikcí dodala draslík do Spojených států amerických. Nyní však zdůrazňuje, že velké objemy nelze zajistit kvůli vyčerpání volných kapacit. Není přitom zřejmé, kolik hnojiva již Bělorusko skutečně prodalo nebo odeslalo.

Alexandr Lukašenko si rovněž klade podmínku týkající se běloruských státních prostředků v zámoří. Požaduje, aby Washington nejprve odblokoval peníze, které zůstaly zmrazené v bance Citibank. Jedná se o částku ve výši třiačtyřiceti až čtyřiačtyřiceti milionů dolarů. Tyto finance byly zmrazeny v reakci na to, že Bělorusko poskytlo podporu ruské válce proti Ukrajině. Během nedávných jednání v Minsku americký zvláštní vyslanec John Cole potvrdil, že Spojené státy jsou připraveny tyto prostředky uvolnit.

Otázkou zůstává také samotná přeprava zmíněného hnojiva k americkým odběratelům. Spojené státy v minulosti požádaly Ukrajinu, aby otevřela své území pro tranzit běloruského draslíku určeného na export. Americká strana tento požadavek vysvětlovala čistě svými hospodářskými zájmy. Ukrajinští představitelé však tento návrh odmítli a tranzit běloruského zboží přes své území nepovolili.