Kurti obvinil Západ z appeasementu vůči Srbsku. Bojí se sblížení Srbska s Ruskem, tvrdí

V rozhovoru pro agenturu Reuters v Bruselu Kurti řekl, že Evropská unie selhává ve své roli rozhodčího při realizaci dohody, kterou sama vyjednala a jejímž cílem je normalizace vztahů mezi Kosovem a Srbskem.

Od začátku ruské invaze na Ukrajinu se Srbsko snaží balancovat mezi tradičně úzkými vztahy s Moskvou a vazbami na Západ, který je pro Bělehrad klíčovým zdrojem investic.

Srbsko se nepřipojilo k západním sankcím proti Rusku, ani invazi neodsoudilo. Přestože srbská vláda tvrdí, že Ukrajině nedodává žádnou munici, ukrajinské ozbrojené síly srbskou munici využívají.

Představitelé EU a USA obviňují Kurtiho, že neudělal dost pro naplnění dohody z Ohridu mezi Kosovem a Srbskem z března 2023. Kurti tato obvinění odmítá a tvrdí, že Západ přehlíží porušování dohody ze strany Srbska.

„Chci, aby Brusel hrál roli rozhodčího, který zasáhne vždy, když dojde k porušení dohody,“ řekl Kurti. „Za poslední dva roky jsme viděli, že kdykoliv Bělehrad dohodu porušil, Brusel nereagoval,“ dodal.

„Ústupky vůči Srbsku, více než dva roky od začátku ruské agrese na Ukrajině, nejsou efektivní. Někdo by měl říct, že už toho bylo dost,“ prohlásil Kurti.

Kosovo, jehož obyvatelstvo tvoří převážně etničtí Albánci, vyhlásilo nezávislost na Srbsku v roce 2008. Bělehrad, s diplomatickou podporou Ruska, stále odmítá uznat Kosovo jako nezávislý stát.

Kurti také uvedl, že někteří přední západní diplomaté a činitelé, kteří se zabývají otázkou Srbska, projevují vůči Kremlu „přílišnou opatrnost, ne-li strach“.

Evropská diplomatická služba, která pomohla vyjednat dohodu z Ohridu, zatím na žádost o vyjádření nereagovala, informuje Reuters.