New York Times podává žalobu na Pentagon a Hegsetha

Deník The New York Times podává žalobu na Ministerstvo obrany USA kvůli novým, přísným omezením přístupu pro novináře, která Pentagon zavedl. Žaloba míří na Ministerstvo obrany, ministra Peta Hegsetha a hlavního mluvčího Pentagonu, Seana Parnella, a má za cíl zrušení říjnové politiky. Kvůli těmto restrikcím museli reportéři akreditovaní v Pentagonu odevzdat své novinářské průkazy.

Podle mluvčího Times Charlieho Stadtlandera je nová politika pokusem vlády o kontrolu nad zpravodajstvím, které se jí nelíbí. Tím ovšem porušuje práva svobodného tisku na získávání informací, zaručená Prvním a Pátým dodatkem Ústavy USA. Times hodlají svá práva razantně bránit, podobně jako to dělaly proti předchozím administrativám, které se bránily kontrole. Právníci deníku požadují prohlášení, že je nová politika neústavní, a soudní zákaz jejího vymáhání. Očekává se, že Hegseth a jeho spolupracovníci se budou bránit stejnými argumenty národní bezpečnosti, které provázely zavedení říjnových restrikcí.

Odvětví médií a kritici však Hegsethovu skutečnou motivaci spatřují v záměru bránit nezávislému zpravodajství a kontrole Trumpovy administrativy.

Zatímco veteránští novináři odevzdali své průkazy a pokračují ve zpravodajství o Pentagonu zvenčí, Hegseth přivítal desítky pro-Trumpovských influencerů a tvůrců obsahu. Ti nová omezení bez problému přijali a komunikační tým ministra obrany je označil za "nové tiskové oddělení Pentagonu", i přes jejich obecný nedostatek zkušeností se zpravodajstvím o armádě. Mluvčí Parnell tvrdí, že původní novináři se "sami deportovali" a "nebudou postrádáni". Tiskový tajemník Pentagonu Kingsley Wilson, který neuspořádal jediný briefing před kamerou, když byli v budově akreditovaní novináři, s radostí vedl setkání s "novým" tiskovým oddělením.

Pete Hegseth, který si říká spíše ministr války, čelí v současné době hned několika skandálům, které by za normálních politických okolností ukončily jeho kariéru. Prezident Donald Trump však za ním pevně stojí.

Nová zpráva vládního kontrolního orgánu zjistila, že Hegseth riskoval kompromitaci citlivých vojenských informací a ohrožení amerických vojáků. V březnu tohoto roku sdílel vysoce citlivé plány útoku na povstalce Hútíů v Jemenu prostřednictvím chatovací aplikace Signal. Bílý dům sice tvrdí, že neunikly žádné utajované informace, ale generální inspektor poukázal na porušení bezpečnostního protokolu.

Sílí také kontroverze ohledně druhého útoku na údajnou loď s pašeráky drog 2. září, který prý usmrtil přeživší členy posádky. Někteří demokraté tvrdí, že by se mohlo jednat o válečný zločin. Hegseth tvrdí, že o druhém úderu nevěděl, ale plně podporuje admirála Franka "Mitche" Bradleyho, který ho údajně nařídil.
 
Přestože tyto skandály vytváří nové problémy pro prezidenta, jehož popularita klesá, Trump za Hegsethem stojí. Bývalý moderátor Fox News je vnímán jako čistá esence Trumpovy povahy – outsider, který chce rozbít status quo, a který v zákonech a pravidlech boje vidí překážky pro uplatnění americké síly. Prezident je odhodlán očistit Pentagon od "hlubokého státu" a Hegseth, který propustil vojenské právníky a nejvyšší důstojníky, kteří nebyli dostatečně loajální Trumpovi, je pro něj cenným aktivum. Prezidentova mluvčí Karoline Leavitt potvrdila: "Prezident Trump stojí za ministrem Hegsethem."

Důvěru prezidenta však nesdílí Kapitol. Republikánští senátoři se vyjadřují opatrně, zatímco demokraté, jako například senátor Mark Kelly, požadují Hegsethovu rezignaci. Senátor Kelly, bývalý námořní pilot a astronaut, odkázal na skandál se Signálem slovy: "Pete Hegseth měl být dávno propuštěn." Kritici upozorňují na Hegsethovu hyper-partajní povahu, nedostatek zkušeností s vedením státní správy na vysoké úrovni a jeho pohrdání pravidly vedení války a Ženevskými konvencemi, což z něj podle nich činí nevhodnou osobu pro vedení Pentagonu.

Související

Fotbal, ilustrační fotografie.

Kauza, jakou fotbal nepamatuje. Spor mezi novináři a trojicí klubů je u konce

Na přelomu srpna a září letošního roku došlo k bezprecedentní situaci v rámci tuzemského fotbalu, kdy hned trojice českých profesionálních klubů (Slavia, Plzeň a Ostrava) sáhla k odebrání akreditací novinářům Deníku Sport na jejich domácí zápasy, protože kluby nesouhlasily s několika články vydanými v těchto novinách. Nyní se tento spor podařilo vyřešit i prostřednictvím Etické komise Klubu sportovních novinářů (KNS), kteří by se rádi zasadili o nová akreditační pravidla.
Fotbal, ilustrační fotografie. Glosa

Slávisticko-plzeňsko-ostravská nebezpečná hra s ohněm. Snad se z ní nestane precedens

Od vypuknutí této kauzy už uběhl více než týden, ale je důležité, aby nezapadla, jelikož v sázce je toho hodně. Jako fotbaloví fanoušci jsme toho v českém fotbale zažili hodně. Tedy alespoň jsme si to mysleli, když vypukla kauza odposlechů s Ivanem Horníkem. Nebo když jsme zažili téměř neomezenou moc bývalého svazového místopředsedy a černokněžníka Romana Berbra nad rozhodčími. Nyní, 36 let po sametové revoluci, však přichází trojice špičkových českých klubů s dosud nevídanou věcí v tuzemském fotbale – odebraním akreditace novinářům z deníku Sport na domácí zápasy těchto klubů, tedy Slavie, Plzně a Ostravy.

Více souvisejících

novináři Pete Hegseth

Aktuálně se děje

před 14 minutami

ANO si na sněmu volí vedení. (24.1.2026)

Babiš na sněmu nastínil plán ANO pro prezidentskou volbu. Překvapil omluvou

Nejsilnější politické uskupení v Česku si v sobotu zvolí vedení. Na pražském Chodově se totiž koná sněm hnutí ANO, delegáti by měli v nejvyšší stranické funkci potvrdit premiéra Andreje Babiše. Předseda vlády v dopoledním projevu naznačil postup pro prezidentské volby v roce 2028. Překvapil také omluvou občanům. 

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Petr Pavel

Pavel připustil, že bude uvažovat o další prezidentské kandidatuře

Prezident Petr Pavel naznačil, že bude znovu kandidovat do funkce prezidenta. Navázal by tak na své předchůdce Václava Havla, Václava Klause a Miloše Zemana, protože všichni působili na Pražském hradě po dobu dvou funkčních období. Příští prezidentské volby se uskuteční přesně za dva roky v lednu 2028.  

před 5 hodinami

Zimní počasí v Praze

Počasí příští týden: Silné mrazy skončí, místo toho se vrátí sníh

Počasí v příštím týdnu přinese typický zimní mix deště, sněhu a teplot pohybujících se kolem bodu mrazu. Zatímco pondělí odstartuje ve znamení srážek na většině území, v dalších dnech se dočkáme přechodného uklidnění, než se ve středu večer opět přihlásí o slovo sněžení a déšť.

včera

Kancelář Ivana Bartoše

Na kancelář Ivana Bartoše zaútočil sekerou neznámý útočník

Bývalý předseda Pirátů Ivan Bartoš se stal terčem násilného útoku. Neznámý pachatel v pátek večer zaútočil sekerou na výlohu jeho poslanecké kanceláře v Kutné Hoře. Na místě činu útočník navíc zanechal vzkaz, jehož obsah politik blíže nespecifikoval. Incident se obešel bez zranění, jelikož se v prostorách v danou dobu nikdo nenacházel, a celou záležitost již převzala k vyšetřování policie.

včera

Eva Taterová

Íránci režim kritizují za neschopnost ochránit obyvatelstvo. Celá situace se může změnit v krvavou lázeň, varuje Taterová

Expertka na Blízký východ Eva Taterová z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz promluvila o současných protivládních protestech v Íránu, které režim krvavě potlačuje, za což jsou cenou tisíce mrtvých civilistů. „Obecně u mnohých více a více sílí kritika, že režim místo aby se staral o potřeby svých lidí, investuje své prostředky raději do podpory různých teroristických skupin a bojů o regionální dominanci, přičemž ani v jednom případě to stejně nevede k vítězství,“ vysvětlila.

včera

Jednotky ICE

Trump opět posunul hranice. Nová pravomoc agentů ICE děsí veřejnost, kdykoli mohou přijít ke komukoli domů

Nová směrnice amerického imigračního úřadu ICE, která umožňuje agentům vstupovat do soukromých obydlí bez soudního příkazu, vyvolala mezi ústavními právníky a experty na lidská práva vlnu zděšení. Podle odborníků oslovených stanicí CNN se administrativa Donalda Trumpa tímto krokem pokouší obejít čtvrtý dodatek americké ústavy, který již po staletí chrání občany před nezákonnými domovními prohlídkami.

včera

Donbas

K dosažení míru zbývá vyřešit zásadní bod. Proč je Donbas pro Rusko i Ukrajinu tak důležitý?

V Abú Zabí se v těchto dnech odehrává historicky první trilaterální setkání delegací Ukrajiny, Ruska a Spojených států od zahájení plnohodnotné ruské invaze. Přestože se všechny strany shodují, že k dosažení míru zbývá vyřešit jediný zásadní bod, pohled na něj zůstává diametrálně odlišný. Oním bodem sváru je Donbas, region na východě Ukrajiny, který se stal hlavním symbolem Putinových územních ambicí a mocenského střetu mezi Východem a Západem.

včera

Sídlo BIS

Policie zadržela Číňana podezřelého ze špionáže. Měl sbírat informace k vydírání politiků

BIS společně s policií ukončila dvouletou sledovací operaci, jejímž výsledkem je zadržení čínského občana Jang I-minga. Ten v Praze oficiálně působil jako zpravodaj čínského stranického deníku Kuang-ming ž’-pao, ve skutečnosti je však podezřelý ze špionáže pro totalitní režim. Podle vyšetřovatelů se novinář nesoustředil pouze na běžnou žurnalistiku, ale aktivně sbíral citlivé informace o českých politicích, které mohly sloužit k jejich následnému vydírání.

včera

Kyjev

Situace se zhoršuje. Proud vypadává na většině Ukrajiny, s kritickou situací se potýkají firmy i domácnosti

Energetická situace na Ukrajině se v posledních hodinách dramaticky zhoršila. Státní operátor Ukrenergo varoval, že po vlně ruských náletů z noci na dnešek muselo několik klíčových elektráren přejít do režimu havarijních oprav. Většina regionů země se nyní potýká s nucenými výpadky proudu, které nahradily dříve plánované harmonogramy, což kriticky dopadá na fungování domácností i průmyslu.

včera

Policie ČR

Ve škole se střílí, nahlásil učitel policii. Chtěl vyzkoušet, jaká bude reakce

Pražští policisté dnes v odpoledních hodinách zažili nečekaný výjezd na Žižkov. Původní hlášení o střelbě, které se podle webu idnes.cz mělo týkat budovy soukromého gymnázia a základní školy FOSTRA v Roháčově ulici, vyvolalo okamžitou mobilizaci všech dostupných prvosledových hlídek v okolí. Do akce se zapojily desítky policistů i zdravotnický inspektor, přičemž policie okolí školy i přilehlé ulice preventivně uzavřela.

včera

včera

USS Abraham Lincoln

K Íránu míří armáda amerických válečných lodí, oznámil Trump

Americký prezident Donald Trump oznámil, že směrem k Íránu míří „armáda“ amerických válečných lodí. Toto prohlášení, které zaznělo na palubě prezidentského speciálu Air Force One při návratu ze summitu v Davosu, přichází v době extrémního napětí vyvolaného brutálním potlačením protivládních protestů v Íránu a obavami z obnovení tamního jaderného programu.

včera

Obyvatelé Kyjeva se před invazí ruské armády schovali do krytů

Miliony Ukrajinců čelí bezprostřední hrozbě umrznutí. Evropa obratem posílá stovky generátorů

Diplomaté z Ukrajiny, Ruska a Spojených států po měsících vyjednávání konečně zúžili seznam sporných bodů na ten nejpodstatnější: status Donbasu. Prezident Volodymyr Zelenskyj i poradce Kremlu Jurij Ušakov shodně potvrdili, že právě budoucnost tohoto východoukrajinského regionu je pro jakýkoliv posun v mírových rozhovorech naprosto zásadní. Moskva v současnosti ovládá přibližně devadesát procent jeho území, kromě okupovaného Krymu a částí dalších pěti ukrajinských oblastí.

včera

Grónsko

Jak uspokojit Trumpa? Stačila mu 70 let stará dohoda

Oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa o dosažení „rámcové dohody“ ohledně Grónska vyvolalo v mezinárodních kruzích vlnu otázek. Zatímco Trump mluví o historickém úspěchu a „věčném“ ujednání, bližší pohled na dostupné informace naznačuje, že podstata této dohody není zdaleka tak revoluční, jak ji Bílý dům prezentuje. Většina klíčových bodů totiž nápadně připomíná bezpečnostní smlouvu s Dánskem, která platí již od roku 1951.

včera

včera

"Odporné. Zvedá se mi z toho žaludek." Trump vyvolal v Británii výroky o Afghánistánu politickou bouři

Britský politický svět a komunita veteránů se ostře ohradili proti výrokům Donalda Trumpa, který zpochybnil nasazení spojeneckých vojsk NATO v Afghánistánu. Americký prezident v rozhovoru pro stanici Fox News prohlásil, že zatímco americké jednotky bojovaly, spojenci se „drželi trochu v ústraní, mimo první linii“. Tato slova vyvolala bouři nevole u britských zákonodárců, z nichž mnozí v Afghánistánu sami sloužili nebo tam ztratili své blízké.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy