Trump neplánuje stáhnout 50 tisíc vojáků z Blízkého východu. Válku v Íránu srovnal s Vietnamem

Šéf Bílého domu srovnal počet obětí v tomto tříměsíčním íránském tažení s válkou ve Vietnamu, kde Američané ztratili přes osmapadesát tisíc vojáků. V nynějším konfliktu podle něj zahynulo třináct amerických příslušníků služeb, což je sice podle Trumpa stále příliš mnoho, ale zároveň méně, než kdokoli předpokládal. Mezi těmito oběťmi je šest vojáků z březnového íránského útoku na kuvajtský přístav Šuajba, jeden mrtvý po útoku na leteckou základnu v Saúdské Arábii a šest členů posádky tankovacího letadla, které se zřítilo v západním Iráku.

Trump se v rozhovoru věnoval také novému íránskému nejvyššímu vůdci Motžatbovi Chámeneímu, který ve funkci vystřídal svého otce Alího Chámeneího zabitého na začátku války při izraelském útoku. Prezident popsal nového vůdce jako racionálnějšího, velmi chytrého a mladšího než jeho předchůdce. Poznamenal také, že je Chámeneí poměrně těžce zraněn a od začátku konfliktu se neobjevil na veřejnosti. Trump dodal, že v jeho přístupu spatřuje jistou statečnost, protože i přes vážná zranění jedná o vztazích se Spojenými státy, a nevyloučil, že zná místo jeho současného pobytu.

Pokud se Washingtonu podaří s Teheránem uzavřít dohodu, jsou Spojené státy připraveny spolupracovat s Íránem na vyhledání a zničení jeho vysoce obohaceného uranu za použití amerického vybavení přímo na místě nebo mimo něj. V případě, že k dohodě nedojde, pohrozil Trump velmi tvrdým vojenským zásahem, který íránské síly paralyzuje natolik, že Američané materiál zajistí sami a bezpečně. Sledování íránských aktivit podle něj zajišťují vesmírné síly pomocí pokročilých satelitních kamer s technologií schopnou přečíst jméno na jmenovce na oděvu.

Obě strany jsou podle amerického prezidenta velmi blízko k podpisu mírové smlouvy a Íránci již ustoupili v tom, že nebudou vyvíjet jaderné zbraně. Trump však prosazuje přísnější formulaci, která Teheránu explicitně zakáže atomové zbraně nejen vyvíjet, ale také kupovat či jakkoli jinak získávat. Íránská strana proti tomuto požadavku původně mírně protestovala, ale nakonec jej podle Trumpa akceptovala. Nové vedení země je podle něj do vyjednávání zapojené, a ačkoli s novým nejvyšším vůdcem nemluvil přímo, je osobnímu jednání otevřený.

Dosažení rychlého míru je však podle Trumpa komplikované, protože Íránci jsou silní a hrdí a proces vyžaduje úplné otočení jejich dosavadního sedmačtyřicetiletého politického kurzu. Odpovědnost za íránský jaderný program připsal svým předchůdcům a kritizoval administrativu Baracka Obamy za původní dohodu, která uvolnila zmrazené íránské finance. Trump zdůraznil, že jakákoli nová dohoda nepřinese Íránu okamžité uvolnění aktiv, k tomu dojde teprve tehdy, až se začne chovat zodpovědně. Svého rozhodnutí neodstoupit od staré dohody dříve nelituje, protože Íránci tehdy nebyli na novou smlouvu připraveni.

Podle Trumpa americká armáda íránské síly totálně zničila a Teheránu zbývá zhruba jednadvacet až dvaadvacet procent předválečných zásob raket a několik dronů. Náklady na udržení amerických vojáků v regionu jsou podle něj minimální, zatímco íránská ekonomika je zcela zničená a situace je pro tamní režim neudržitelná. Současný konflikt sice kvůli uzavření Hormuzského průlivu zvýšil ceny benzínu a hnojiv pro americké spotřebitele a farmáře, Trump to však označil za nutné rozhodnutí s cílem zbavit nebezpečné lidi jaderných zbraní. Po definitivním ukončení války slibuje pokles cen ropy a výraznou úlevu pro americké hospodářství.