Zelenskyj má další problém. Nikomu se k Trumpovi nechce

Výměna velvyslance se stala jedním z hlavních spouštěčů širší reorganizace ukrajinské vlády. Zelenskyj původně plánoval nabídnout tento úřad dosavadní premiérce Julii Svyrydenkové, ta však pozici odmítla.

Roli hrají obavy vysoce postavených ukrajinských politiků z toho, zda by v reakci na nepredikovatelnou politiku Bílého domu disponovali dostatečnou důvěrou a přímým přístupem k prezidentovi, bez nichž je řádný výkon funkce téměř nemožný. To značně zužuje výběr na úzký okruh Zelenského nejbližších spolupracovníků, v němž ovšem vhodný kandidát chybí.

Problémy s obsazením postu ve Washingtonu jsou součástí hlubší vládní krize na Ukrajině. Přestavba kabinetu vyvolala vlnu veřejné i politické kritiky, zejména po červencovém odvolání oblíbeného ministra obrany Mychajla Fedorova, které vedlo k protestům v ulicích.

Průzkumy veřejného mínění ukazují, že více než 55 procent Ukrajinců považuje aktuální směrování země za nesprávné, přičemž opozice kritizuje nepřehlednost a netransparentnost personálních změn vládního týmu.

Uvolněné místo ambasadora přichází pro Ukrajinu v mimořádně kritickém období. Spojené státy představují zásadního partnera pro udržení ukrajinského válečného úsilí a nový velvyslanec bude muset vyjednávat s Trumpovou administrativou, jejíž postoje k vojenské pomoci se často mění.

Kyjev se snaží přesvědčit Washington například k poskytnutí licence na výrobu systémů protivzdušné obrany Patriot, což je klíčové vzhledem k očekávaným zimním útokům na energetickou infrastrukturu a klesajícím dodávkám raket od západních spojenců.

Vzhledem ke složité situaci a blížícím se průběžným volbám v USA někteří ukrajinští poslanci předpokládají, že Zelenskyj jmenuje nového velvyslance až po dokončení amerického volebního klání. Do té doby však ukrajinské diplomacii ve Washingtonu hrozí absence silného hlasu v momentě, kdy se rozhoduje o klíčových otázkách vojenské podpory, sdílení zpravodajských informací i o případných podmínkách mírotvorných jednání.