Nové detaily Trumpova odjezdu z Turecka: Na stole byl původně jiný plán, v kontejneru na jídlo nejel sám

Prvotní zpravodajské informace o potenciálním atentátu předala americké Ústřední zpravodajské službě izraelská vláda. Vedení CIA i někteří další američtí činitelé však k těmto zprávám přistupovali skepticky a zpochybňovali jak důvěryhodnost samotných dat, tak schopnost Íránu podobnou operaci přímo v Turecku provést. Vzhledem ke zvýšenému napětí v regionu panovalo podezření, že by informace mohly sloužit k ovlivnění amerického rozhodování. Nicméně v kombinaci s předchozími incidenty vyvolalo toto varování v americkém týmu vysoký stupeň pohotovosti.

Sám prezident Trump dorazil na závěrečnou tiskovou konferenci summitu s dvouhodinovým zpožděním. Ačkoliv oficiálně označil setkání lídrů za velký úspěch, v rozhovorech s novináři i světovými lídry opakovaně zmínil rizika spojená se svou funkcí a poznamenal, že práce prezidenta je velmi nebezpečná. Bezprostředně po skončení tiskové konference opustila prezidentská kolona vládní komplex a zamířila k letišti v Ankaře, kde již probíhala koordinovaná bezpečnostní operace.

Přípravu bezpečného odjezdu hlavy státu dostala na starosti úzká skupina vysoce postavených činitelů, v jejímž čele stál předseda sboru náčelníků štábů generál Dan Caine spolu se zástupci Tajné služby. Ti po celý den vyhodnocovali měnící se rizika a udržovali prezidenta v obraze mezi jeho jednáními s ostatními státníky. Vzhledem k plánovanému večernímu odletu neměli operativci dostatek času na zdlouhavé plánování a museli jednat bezprostředně.

Samotné bezpečnostní opatření na letišti i v celém hlavním městě bylo na mimořádně vysoké úrovni. Turecké orgány nasadily desítky tisíc policistů a příslušníků bezpečnostních sil, na ulicích přibyly dočasné kamerové systémy a letiště bylo chráněno několika kordony. Přestože turecké ani americké orgány následně nezadržely žádné podezřelé osoby a nenašly ani fyzické důkazy o přítomnosti protiletadlových střel, Tajná služba vyhodnotila situaci jako dostatečně vážnou pro nasazení neobvyklých krycích manévrů.

Mezi bezpečnostními experty se podle CNN původně zvažovala varianta předčasného a utajeného odletu z Turecka hned po prvních zprávách o možné hrozbě. Tento plán byl však zamítnut a Donald Trump dodržel svůj oficiální program, který zahrnoval i bilaterální schůzky s prezidenty Ukrajiny a Sýrie. V soukromých rozhovorech se zástupci NATO přitom sám připustil, že si je vědom přítomnosti svého jména na seznamu terčů íránských složek.

Součástí plánu na bezpečné opuštění země byla i mystifikace veřejnosti ohledně použitého leteckého speciálu. Prezident původně do Turecka přiletěl nově upraveným letounem Boeing 747, který obdržel jako dar od Kataru a na který byl velmi hrdý. Vzhledem k vysoké rozpoznatelnosti tohoto stroje i standardního světle modrého prezidentského speciálu však bezpečnostní složky rozhodly, že prezident nesmí odletět ani jedním z nich.

Aby Donald Trump předešel spekulacím, proč k návratu nepoužije svůj propagovaný nový letoun, zveřejnil na sociálních sítích vysvětlení. Uvedl v něm, že nový stroj posílá na základnu v Británii k prohlídce tamním jednotkám a sám se vrátí starším modelem Air Force One. Ve skutečnosti však šlo o promyšlenou zástěrku, která měla odvést pozornost od reálného plánu Tajné služby.

Po příjezdu na letiště Donald Trump standardně nastoupil na palubu velkého Air Force One hlavními dveřmi. Místo vstupu do prezidentské kabiny však okamžitě prošel letadlem k protilehlému východu. Tam byl přistaven bílý zásobovací vůz letecké jídelny, který americké složky pro tuto operaci předem zabavily a vyprázdnily, aniž by tureckému personálu sdělily přesný účel jeho využití.

Do skříňové nástavby gastronomického vozidla se spolu s prezidentem ukrylo několik nejbližších spolupracovníků, mezi nimiž byli poradci Natalie Harpová, Walt Nauta, Dan Scavino a příslušníci Tajné služby. Vůz následně přejel přes rozjezdovou plochu k menšímu vojenskému letounu C-32A. Cesta trvala necelé tři minuty, přičemž v kabině řidiče seděl agent v obleku, aby dohlížel na bezproblémový přesun.

Na palubě menšího stroje C-32A se k prezidentovi připojil také ministr obrany Pete Hegseth a letadlo následně zamířilo na britskou základnu Mildenhall. Na palubě původního velkého speciálu naopak zůstala většina oficiální delegace, včetně ministra zahraničí Marca Rubia, ministra financí Scotta Bessenta či hlavního poradce Stephena Millera. Většina personálu i novinářů v původním letadle netušila, že prezident s nimi na palubě není, a všichni byli instrukcemi vyzváni k ponechání zatažených okenních rolet.

Krycí manévry a využívání návnad patří ke standardním postupům ochrany amerických prezidentů při cestách do rizikových oblastí. V tomto případě byly do vzduchu vyslány stíhací letouny k doprovodu obou prezidentských strojů opouštějících Turecko, což potvrdilo, že bezpečnostní složky přistupovaly k potenciálnímu riziku s maximální vážností podél celého koridoru.