Jak Ukrajinci přichází o bydlení? Pokud odejdou z okupovaných oblastí, Rusové jim dům zabaví

Tento proces se opírá o novou legislativu podepsanou Vladimirem Putinem, která se týká anektovaných regionů Doněcké, Luhanské, Chersonské a Záporožské oblasti. Moskvou dosazené úřady označují nemovitosti uprchlých obyvatel jako „opuštěné“ či „potenciálně opuštěné“.

Vlastníci nemovitostí přitom o konfiskaci obvykle nejsou nijak osobně informováni a musí složitě pátrat v online registrech. Jediným způsobem, jak mohou lidé své vlastnictví zachránit, je osobní návrat do okupované oblasti, který vyžaduje přijetí ruského občanství a riskantní bezpečnostní prověrku.

Zabavený majetek pak úřady předávají držitelům ruských pasů nebo jej využívají pro ubytování vojenského personálu, soudců a státních úředníků. Mezi příklady zneužití patří i evangelický kostel v Melitopolu, který byl přeměněn na pobočku ruského ministerstva kultury.

Podle odborníků na mezinárodní vztahy a demografii jde o záměrnou strategii proměny sociální a politické struktury regionů. Cílem Moskvy je provést hlubokou demografickou inženýrskou změnu, která by případnou budoucí reintegraci území pod ukrajinskou správu co nejvíce ztížila.

Ruská ambasáda v Londýně tato obvinění odmítla s tím, že pravidla mají pouze nastavit pořádek v nakládání s majetkem neidentifikovaných vlastníků. Současně tvrdí, že zákon pamatuje na případné finanční kompenzace pro původní majitele, pokud by se v budoucnu přihlásili.

Mnoho vysídlených Ukrajinců se však obává, že své domovy ztratili nadobro a že v důsledku probíhajícího konfliktu již nebudou mít kam se vrátit. Vlastní vládní kompenzační programy na Ukrajině jsou navíc vlivem obrovského rozsahu škod a milionů uprchlíků velmi pomalé a nedostatečné.

Příběhy lidí, jako byl evangelický pastor Ihor Ivashchuk nebo obyvatelé zasaženého Mariupolu, ukazují na hluboké lidské tragédie spojené s touto praxí. Jejich celoživotní úsilí a domovy byly vymazány administrativními rozhodnutími okupační moci.

Zatímco Moskva prezentuje opatření jako pomoc lidem zasaženým válkou, kritici poukazují na protiprávní vyvlastňování majetku. Zabavování domů tak nadále prohlubuje krizi milionů lidí rozptýlených po Ukrajině i celé Evropě.