Na Blízkém východě vzniká druhé NATO. Saudská Arábie, Turecko a Pákistán uzavřely významnou dohodu

K podpisu dohody došlo v posvátném městě Mekka za účasti saúdskoarabského korunního princ Muhammada bin Salmána, tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdoğana a pákistánského premiéra Šahbáze Šarífa.

Tento krok přichází v době, kdy se Saúdská Arábie potýká s rostoucím napětím v důsledku šířícího se konfliktu s Íránem a čelí hrozbám z mnoha různých směrů. Rijád se v současnosti připravuje na možné koordinované útoky ze strany íránských spojenců a militantních skupin v regionu.

Zároveň Írán v reakci na uzavřený pakt varoval, že smlouva na papíře nedokáže Saúdské Arábii zajistit stoprocentní bezpečnost a nevyřeší její dlouhodobé strategické problémy. Teherán tak reagoval na vznikající sunnitskou vojenskou alianci, která výrazně mění dosavadní mocenské uspořádání.

Na napjatou situaci reagují také globální trhy s ropou, které pozorně sledují vývoj kolem strategického Hormuzského průlivu. Ceny ropy zůstávají nestabilní v důsledku obav z možného omezení námořní dopravy a nových íránských legislativních kroků vůči nepřátelským plavidlům.

Íránští zákonodárci mezitím připravují návrh zákona, který by mohl omezit nebo zcela zakázat proplouvání lodí spojených s Izraelem a dalšími státy považovanými za nepřátelské. Návrh počítá také s přísnými finančními postihy a poplatky za zajištění bezpečné plavby vodní cestou.

Paralelně s tím probíhají jednání mezi Íránem a Ománem o provizorním uspořádání komerční lodní dopravy přes Hormuzský průliv. Plán počítá s dočasným využitím severních a jižních tras před tím, než bude provoz plně převeden do jediné centrální koridorové trasy.

Na jemenské frontě mezitím došlo k dalšímu ostrému eskalování násilí v důsledku aktivit hútijských povstalců. Při nedávných útocích v pohraničních oblastech Saúdské Arábie a v Jemenu utrpěly desítky osob zranění či přišly o život, což vyvolalo silnou vlnu mezinárodního odsudku.

Jemenská vláda a regionální partneři varují před hrozbou obnovení rozsáhlé občanské války a humanitární krize. Hútijové totiž navzdory mezinárodním snahám o příměří nadále podnikají útoky pomocí bezpilotních letounů a balistických raket na vojenské i civilní cíle.

Vznik nové obranné aliance tak odráží snahu klíčových regionálních mocností zajistit si vlastní bezpečnost v situaci, kdy slábne spoléhání na tradiční záruky ze strany Spojených států. Tři vojensky nejsilnější muslimské státy se rozhodly spojit síly proti rostoucím hrozbám.

Budoucí vývoj v regionu bude do značné míry záviset na tom, jak na novou situaci zareaguje Teherán a zda se podaří udržet pod kontrolou probíhající ozbrojené střety. Uzavřený pakt každopádně posouvá dynamiku blízkovýchodního konfliktu do nové roviny.