Recep Tayyip Erdogan

Recep Tayyip Erdoğan je turecký politik, který se stal 12. prezidentem Turecké republiky. Narodil se 26. února 1954 v Istanbulu do rodiny nižšího úředníka. Erdoğan vystudoval ekonomii a politické vědy na Marmarské univerzitě v Istanbulu.

Erdoğanova politická kariéra začala v 80. letech, kdy se stal aktivním členem politické strany Refah (Pohyb pro spravedlnost), která se zaměřovala na islamistické hodnoty a sociální spravedlnost. V roce 1994 byl zvolen starostou Istanbulu, což mu poskytlo širší platformu pro prosazování svých politických a hospodářských plánů.

V roce 2001 byla Refah strana zakázána soudem a Erdoğan spolu s několika dalšími členy založil Stranu spravedlnosti a rozvoje (AKP). Strana získala v roce 2002 velký úspěch ve volbách a Erdoğan se stal předsedou vlády. Během svého působení jako premiér se mu podařilo posílit tureckou ekonomiku, snížit inflaci a zavést řadu reforem.

V roce 2014 Erdoğan kandidoval na prezidenta a stal se prvním přímým zvoleným prezidentem v Turecku. Jeho prezidentské období bylo poznamenáno kontroverzemi a polarizací společnosti. Erdoğan prosazoval konzervativní a národně orientovanou politiku, která měla za cíl posílit vliv prezidenta a omezit moc parlamentu.

Během Erdoğanova prezidentství se Turecko potýkalo s řadou výzev, včetně politické nestability, terorismu, konfliktů v sousedních zemích a napětí s Evropskou unií. Erdoğanova vláda čelila také kritice v oblasti lidských práv a svobody projevu.

V průběhu svého působení se Erdoğan stal jedním z nejvlivnějších a nejkontroverznějších politiků v Turecku i ve světě. Jeho politická kariéra byla charakterizována silným osobnostním stylem vedení a snahou o posílení svého vlivu na tureckou politiku a společnost.

Erdoğanovo vládnutí vedlo k hluboké politické polarizaci v turecké společnosti. Jeho přívrženci ho vnímají jako silného vůdce, který posiluje tureckou identitu a bojuje proti korupci a vlivu armády. Naopak, jeho kritici tvrdí, že využívá své moci k potlačování opozice a zavádění autokratických prvků.

Během Erdoğanova prezidentství došlo k nárůstu omezení svobody projevu a tisku v Turecku. Mnoho novinářů, aktivistů a opozičních politiků bylo zatčeno nebo stíháno za kritiku vlády. Tato situace vyvolala obavy o stav demokracie a respektování lidských práv v zemi.

Erdoğanova politická agenda je často spojována s islámským nacionalismem a snahou o posílení muslimské identity v Turecku. To vyvolává obavy o sekulární charakter státu a rovnost všech občanů bez ohledu na náboženskou příslušnost. I jeho zahraniční politika, zejména v oblasti Blízkého východu, vyvolává kontroverze. Jeho podpora syrských rebelů, zapojení do konfliktu v Sýrii a operace proti Kurdům v severní Sýrii vyvolávají otázky o destabilizaci regionu a lidských právech.

Kritici rovněž tvrdí, že Erdoğan ovlivňuje soudní systém s cílem potlačit politické disidenty a opozici. Dochází k rozsáhlému zatýkání soudců a soudních úředníků, což snižuje nezávislost soudnictví a důvěru ve spravedlivý soudní proces.

Související články:

Tureckem otřásají masivní demonstrace. Úřady se po zatčení Erdoganova rivala snaží blokovat sociální sítě

Zelenskyj a Ergodan žádají po nočních útocích Ruska příměří ve vzduchu a na moři

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj reagoval na noční ruské útoky, kdy uvedl, že „první kroky k opravdovému míru musí zahrnovat donucení jediného zdroje této války, Ruska, zastavit útoky proti životu“. Zelenskyj rovněž znovu podpořil výzvu k omezenému příměří v oblastech vzduchu a moře, jak původně navrhl francouzský prezident Emmanuel Macron.

Komentář

Rusku uštědřil porážku v Sýrii „nečekaný“ soupeř. Na úkor Moskvy sílí vliv jiné země

Pád režimu Bašára Asada přišel zdánlivě nečekaně a přináší s sebou zásadní geopolitické důsledky. Turecko, které dlouho čekalo na tento okamžik, nyní převzalo otěže v regionu, zatímco ruský vliv dramaticky slábne. Ankara upevňuje svou pozici prostřednictvím tvrdé moci, zatímco Moskva čelí problémům na Ukrajině a v Sýrii. Tento vývoj může přetvořit globální mocenskou rovnováhu.

Pádem Aleppa to nekončí. Erdogan rozehrál v Sýrii nebezpečnou hru, o hlavu Asada mu ale nejde

Turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan se aktuálně pouští do riskantní geopolitické hry v Sýrii, která by mohla mít dalekosáhlé důsledky pro celý region. Pád Aleppa, který ovládla koalice vedená islamistickou skupinou Hayat Tahrir al-Šám (HTS), znovu rozdmýchal dlouhotrvající syrskou občanskou válku a výrazně oslabil syrského prezidenta Bašára Asada i jeho klíčové spojence – Írán a Rusko.

Putin v izolaci. Důkazem jsou přání k dnešním narozeninám ruského vůdce

Déle než dva roky trvající ruská agrese na sousední Ukrajině se projevuje i na oslavách narozenin prezidenta Vladimira Putina, všiml si magazín Politico. Putinovi, který v pondělí slaví 72. narozeniny, přišlo výrazně méně přání než v minulosti. 

Erdogan: Izraelské útoky na Hizballáh budou pokračovat, dokud bude Západ mlčet

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan ve čtvrtek prohlásil, že izraelské útoky na libanonské hnutí Hizballáh budou pokračovat, dokud bude Západ mlčet. V rozhovoru pro média v New Yorku vyjádřil naději, že nový americký prezident přispěje ke zlepšení vztahů mezi Ankarou a Washingtonem. Zdůraznil také, že případné zapojení Turecka do organizací BRICS a ASEAN není náhradou za jeho členství v NATO. 

V Pásmu Gazy neumírají jen děti, ale celá OSN, varuje Erdogan

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v úterý prohlásil, že hodnoty OSN a Západu „umírají v Pásmu Gazy,“ zatímco konflikt pokračuje. Vyzval k vytvoření „aliance lidskosti“ s cílem zastavit Izrael, informuje server Economic Times.

Turecko se odklání od Západu? Chce prohlubovat vztahy s Východem

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan ve středu na fóru v Ankaře prohlásil, že Turecko bude nadále rozvíjet vztahy s Východem, a to i přesto, že v zahraniční politice zůstává orientováno na Západ. Zdůraznil, že svět už není "černobílý" a Ankara nemusí spolupracovat pouze s jednou stranou.  

Pohár trpělivosti přetekl. Erdogan chce kvůli Izraeli mimořádný summit

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan vyzval Organizaci islámské spolupráce (OIC) k uspořádání mimořádného summitu, který by se zabýval válkou v Pásmu Gazy a útoky Izraele na Jeruzalém. 

Erdogan vyzval muslimské země, aby se spojily proti Izraeli

Muslimské země by měly vytvořit alianci proti „rostoucí hrozbě expanze“ Izraele, uvedl v sobotu turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. O jeho výrocích informovala agentura Reuters.

"Perverzní propaganda." Erdogan vyzval papeže Františka, aby odsoudil zahájení olympiády

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan vyzval papeže Františka, aby odsoudil "perverzní propagandu", která se podle něj šířila během zahajovacího ceremoniálu letních olympijských her v Paříži minulý týden.

Erdogan dal klukovi facku a pak až peníze. Turci jsou pobouřeni chováním „sultána“

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan je kontroverzní osobou především ve světě, tentokrát ale čelí kritice i na domácí scéně. Terčem se stal poté, co dal malému klukovi políček za to, že mu nepolíbil ruku. 

"Můžeme zasáhnout stejně jako v Náhorním Karabachu." Erdogan pohrozil Izraeli útokem

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v neděli pohrozil Izraeli vojenskou akcí. "Tak jako jsme zasáhli v Náhorním Karabachu a Libyi, můžeme zasáhnout i zde," prohlásil Erdogan na akci své vládnoucí Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP) ve městě Rize na pobřeží Černého moře. Uvedl to server Times of Israel.

Rusko chce zlepšit vztahy mezi Tureckem a Sýrií. Erdogan se s Asadem mohou setkat v Moskvě

Rusko by rádo vidělo zlepšení vztahů mezi Tureckem a Sýrií, uvedl v úterý mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Tato reakce přišla po zprávách tureckých novin o možném setkání tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana se syrským prezidentem Bašárem Asadem v Moskvě.

Erdogan je připraven vybudovat na Kypru leteckou základnu

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v neděli uvedl, že jeho země je připravena vybudovat leteckou základnu na Kypru v případě, že to bude "nezbytné".  

Před 50 lety začala invaze Turecka na Kypr. Christodulides chce sjednocení, podle Erdogana to není možné

Národnostně smíšený Kypr získal nezávislost na Spojeném království v roce 1960. O 14 let později však došlo k rozdělení tohoto ostrova ležícího ve východním Středomoří poté, co se na něm vylodili v červenci 1974 vojáci v reakci na převrat, který uskutečnili stoupenci sjednocení ostrova s ​​Řeckem. Od začátku turecké invaze na Kypr uplyne v sobotu 20. července 50 let.

Erdogan se bouří: Spolupráce NATO a Izraele nebude

NATO nemůže pokračovat ve spolupráci s izraelskou vládou, prohlásil v pátek turecký prezident Recep Tayyip Erdogan, jak uvedla agentura Reuters.

Erdogan je znepokojen děním ve světě. Varuje před střetem mezi Ruskem a NATO

Jakákoli možnost přímé konfrontace mezi Ruskem a NATO je znepokojivá, uvedl dnes turecký prezident Recep Tayyip Erdogan podle serveru Barrons.

Turci chtěli být mírotvůrci. Jenže proti sobě obrátili Putina i spojence z NATO

Turecko je členem Severoatlantické aliance od roku 1952, nikdy ale nehrálo tak důležitou roli jako dnes. „Flexibilní“ přístup Ankary se stal terčem kritiky nejen ze strany jejích spojenců z NATO, nyní hrozí závažný rozkol i v turecko-ruských vztazích. 

Kreml odmítl Erdogana. Zprostředkotavelem míru na Ukrajině nebude, prohlásil Peskov

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan nemůže být prostředníkem v mírových rozhovorech mezi Ruskem a Ukrajinou, uvedl ve středu mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Uvedla to agentura TASS.