Recep Tayyip Erdogan

Recep Tayyip Erdoğan je turecký politik, který se stal 12. prezidentem Turecké republiky. Narodil se 26. února 1954 v Istanbulu do rodiny nižšího úředníka. Erdoğan vystudoval ekonomii a politické vědy na Marmarské univerzitě v Istanbulu.

Erdoğanova politická kariéra začala v 80. letech, kdy se stal aktivním členem politické strany Refah (Pohyb pro spravedlnost), která se zaměřovala na islamistické hodnoty a sociální spravedlnost. V roce 1994 byl zvolen starostou Istanbulu, což mu poskytlo širší platformu pro prosazování svých politických a hospodářských plánů.

V roce 2001 byla Refah strana zakázána soudem a Erdoğan spolu s několika dalšími členy založil Stranu spravedlnosti a rozvoje (AKP). Strana získala v roce 2002 velký úspěch ve volbách a Erdoğan se stal předsedou vlády. Během svého působení jako premiér se mu podařilo posílit tureckou ekonomiku, snížit inflaci a zavést řadu reforem.

V roce 2014 Erdoğan kandidoval na prezidenta a stal se prvním přímým zvoleným prezidentem v Turecku. Jeho prezidentské období bylo poznamenáno kontroverzemi a polarizací společnosti. Erdoğan prosazoval konzervativní a národně orientovanou politiku, která měla za cíl posílit vliv prezidenta a omezit moc parlamentu.

Během Erdoğanova prezidentství se Turecko potýkalo s řadou výzev, včetně politické nestability, terorismu, konfliktů v sousedních zemích a napětí s Evropskou unií. Erdoğanova vláda čelila také kritice v oblasti lidských práv a svobody projevu.

V průběhu svého působení se Erdoğan stal jedním z nejvlivnějších a nejkontroverznějších politiků v Turecku i ve světě. Jeho politická kariéra byla charakterizována silným osobnostním stylem vedení a snahou o posílení svého vlivu na tureckou politiku a společnost.

Erdoğanovo vládnutí vedlo k hluboké politické polarizaci v turecké společnosti. Jeho přívrženci ho vnímají jako silného vůdce, který posiluje tureckou identitu a bojuje proti korupci a vlivu armády. Naopak, jeho kritici tvrdí, že využívá své moci k potlačování opozice a zavádění autokratických prvků.

Během Erdoğanova prezidentství došlo k nárůstu omezení svobody projevu a tisku v Turecku. Mnoho novinářů, aktivistů a opozičních politiků bylo zatčeno nebo stíháno za kritiku vlády. Tato situace vyvolala obavy o stav demokracie a respektování lidských práv v zemi.

Erdoğanova politická agenda je často spojována s islámským nacionalismem a snahou o posílení muslimské identity v Turecku. To vyvolává obavy o sekulární charakter státu a rovnost všech občanů bez ohledu na náboženskou příslušnost. I jeho zahraniční politika, zejména v oblasti Blízkého východu, vyvolává kontroverze. Jeho podpora syrských rebelů, zapojení do konfliktu v Sýrii a operace proti Kurdům v severní Sýrii vyvolávají otázky o destabilizaci regionu a lidských právech.

Kritici rovněž tvrdí, že Erdoğan ovlivňuje soudní systém s cílem potlačit politické disidenty a opozici. Dochází k rozsáhlému zatýkání soudců a soudních úředníků, což snižuje nezávislost soudnictví a důvěru ve spravedlivý soudní proces.

Související články:

Tureckému prezidentovi vadí výzdoba OSN, která mu připomíná „barvy LGBT“

Erdogan naznačil, že by Turecko mohlo přestat usilovat o členství v EU

Turecko se může vydat jinou cestou než Evropská unie. Podle tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana se sedmadvacetičlenný blok snaží oslabit vztahy s Ankarou. 

"Summit, který sleduje celý svět." Putin se sešel s Erdoganem, na obnovení vývozu obilí se nedohodli

Ruský prezident Vladimir Putin se setkal v pondělí v černomořském letovisku Soči s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem. Jedním z hlavních témat této schůzky bylo projednání možnosti obnovení dohody o vývozu ukrajinského obilí přes Černé moře, a také situace na Ukrajině, kterou Rusko před rokem a půl vojensky napadlo. Jednání trvalo tři hodiny, po nichž prezident Putin zdůraznil, že Moskva je připravena vrátit se k dohodě o vývozu obilí, avšak až po splnění ruských požadavků.

Jak zmírnit potravinovou krizi? Erdogan je další v řadě, kdo chce Putina přesvědčit o návratu k obilné dohodě

Ruský prezident Vladimir Putin v pondělí přijme svůj turecký protějšek Recepa Tayyipa Erdogana, který se ho pokusí přesvědčit, aby se Kreml vrátil k mezinárodní dohodě o vývozu obilí z Ukrajiny. V den setkání přitom Rusko provedlo vzdušný útok na ukrajinský přístav Izmajil na Dunaji, který je důležitý pro vývoz obilí. Obilná dohoda přitom hraje důležitou roli v řešení globální potravinové krize, dosud se ale Putina nepodařilo přesvědčit k jejímu obnovení.

Erdogan a Putin se dnes setkají. Jednat budou o obilné dohodě, zatímco Rusové ostřelují ukrajinské přístavy

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan se v pondělí v Soči setká se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. Jde o první návštěvu lídra NATO na území Ruska od začátku jeho invaze proti Ukrajině. Lídři podle všeho budou jednat o obnovení černomořské obilné dohody, na jejímž vzniku se Ankara podílela. 

Erdogan tvrdí, že Švédsko nemá zcela jisté schválení vstupu do NATO

Během návratu z cesty do Maďarska zdůraznil turecký prezident Recep Tayyip Erdogan, že Švédsko nemá zcela jisté schválení svého vstupu do Severoatlantické aliance (NATO). Prohlášení učinil kvůli nedávným incidentům, kdy došlo ve švédské metropoli Stockholm k pálení koránů na protestních akcích. 

Orbán a Erdogan řešili rozšíření NATO. Švédsko musí ještě vytrvat

Maďarský premiér Viktor Orbán a turecký prezident Recep Tayyip Erdogan se v neděli sešli v zemi prvně jmenovaného politika. Lídři jednali o spolupráci obou zemí, zásadním tématem pak byla otázka vstupu Švédska do Severoatlantické aliance. 

Erdogan chce zachránit obilnou dohodu. Sejde se s Putinem

Ruský prezident Vladimir Putin navštíví Turecko na konci srpna. Informoval o tom turecký server Hürriyet. Ankara se snaží obnovit černomořskou obilnou dohodu, kterou Ruská federace v polovině července jednostranně přerušila.

Erdogan a Putin po telefonu řešili pokračování obilné dohody i možné osobní setkání

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan ve středu telefonoval s ruským protějškem Vladimirem Putinem. Ankara se nadále snaží přesvědčit Moskvu k pokračování černomořské obilné dohody. Ve hře je možné osobní setkání lídrů obou zemí. 

Konec obilné dohody není podle Erdogana definitivní. Putin by se prý dal přesvědčit

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan vyjádřil naději, že bude schopen přesvědčit Moskvu, aby se vrátila k dohodám týkajícím se přepravy zemědělských komodit přes Černé moře. Agentura Reuters informuje, že Erdogan věří, že západní země by se měly také snažit vyjít vstříc ruským požadavkům. Důvodem, proč Moskva odmítla prodloužení černomořských dohod, je údajně nedostatečné naplnění části týkající se exportu ruských potravin a hnojiv.

Obilná dohoda visí nad propastí. Erdogan tvrdí, že se s Putinem dohodl

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dnes oznámil, že se se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem shoduje na prodloužení černomořské obilné dohody. Kreml však následně uvedl, že Rusko nevydalo žádné oficiální prohlášení ohledně dohody, která umožňuje vývoz ukrajinských zemědělských produktů z přístavů v Černém moři.

Válka na Ukrajině: Rusové se zlobí na Erdogana za vstřícnost ke Kyjevu, útočí na základnu obilné dohody

Ruské jednotky v úterý podnikly další sérií úderů bezpilotními letouny Šahíd 131 a 136 íránské výroby v několika částech válkou zmítané země. Ukrajinská protiofenzíva mezitím pokračuje zejména v okolí Bachmutu a v Záporožské oblasti. Rusové provedli dílčí protiútoky v Luhanské oblasti. 

Švédsko v NATO za stíhačky Turecku? Erdogan to popírá, oznámení obchodu ale přišlo v příhodný čas

Poté, co turecký prezident Recep Tayyip Erdogan souhlasil s přístupem Švédska do Severoatlantické aliance, Američané udělali svůj tah. Chtějí turecké armádě poskytnout nové stíhačky F-16. Ačkoliv turecká strana zdůrazňuje, že tento prodej nemá nic společného s ratifikací švédského vstupu, okolnosti naznačují něco jiného. 

Komentář

Erdogan se zbavil možné role mírotvůrce. Zelenského cesta ukázala, co každý viděl

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj během své zahraniční cesty z minulého týdne navštívil postupně Bulharsko, Českou republiku, Slovensko a Turecko. Proč si ale vybral pro svou cestu po Evropě právě tyto země, když ještě začátkem tohoto roku navštívil ty nejsilnější evropské spojence – Francii, Německo a Polsko?

Erdogan couvnul a vyzve turecký parlament k ratifikaci. Švédsko je na přímé cestě do NATO

Severoatlantická aliance může velice brzy zažít historickou změnu. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan souhlasil, že už nebude vzdorovat vůči vstupu Švédska a předloží svému parlamentu ratifikaci co nejdříve. Novinářům to na tiskové konferenci ve Vilniusu řekl v pondělí večer generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, píše Politico. 

Nová Erdoganova podmínka švédského členství v NATO: Turecko na cestě do EU

Ankara přišla s novou podmínkou pro schválení švédské žádosti o členství v Severoatlantické alianci. Teď už tureckému prezidentovi nejde pouze o přístup Stockholmu ke kurdským skupinám, které Ankara považuje za teroristické organizace, nýbrž ve hře je vstup samotného Turecka do EU. 

Erdogan si volal s Bidenem, dohodli se na jednání během summitu NATO

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan si před blížícím se summitem NATO v litevském Vilniusu volal s americkým protějškem Joem Bidenem. Lídři členských zemí mají na setkání řešit otázku členství Ukrajiny, s jejímž lídrem Volodymyrem Zelenským jednal Erdogan v pátek. 

Erdogan: Ukrajina si zaslouží stát se členem NATO

Ukrajina si podle tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana zaslouží stát se členem NATO. Erdogan to řekl večer po jednání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským.

Zelenskyj přijel na klíčové jednání o obilné dohodě s tureckým lídrem Erdoganem

Třetí zemi během jediného dne navštěvuje v pátek ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po Česku a Slovensku zamířil do Turecka, což bylo ostatně s předstihem avizováno některými médii. Hlavním tématem jednání s tureckým protějškem Recepem Tayyipem Erdoganem zřejmě bude černomořská obilná dohoda.

Dohoda o členství Švédska v NATO je na dosah, tvrdí Stoltenberg

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg ve čtvrtek uvedl, že je dohoda o ratifikaci vstupu Švédska na dosah. Stalo se tak po jeho setkání se zástupci Švédska, Turecka a Finska v bruselském sídle Aliance, píše server Euronews.