Tureckem otřásají masivní demonstrace. Úřady se po zatčení Erdoganova rivala snaží blokovat sociální sítě

„Nikdy se neskloním,“ napsal Imamoglu na sociální síť X krátce předtím, než byl poslán do vazby, píše BBC.

Prezident Recep Tayyip Erdogan mezitím obvinil opoziční Republikánskou lidovou stranu (CHP), jejímž je Imamoglu členem, že se snaží „narušit mír a polarizovat společnost“. Protesty v ulicích tureckých měst jsou sice většinou poklidné, ale opakovaně dochází ke střetům demonstrantů s pořádkovou policií. Ta proti protestujícím nasadila slzný plyn i vodní děla.

Dnes se po celém Turecku konaly primární volby opoziční CHP, do kterých se zapojilo více než 1,5 milionu členů strany. Cílem hlasování bylo demonstrovat podporu pro zadrženého starostu Istanbulu a ukázat odpor veřejnosti vůči jeho zatčení. Strana dokonce vyzvala i nečleny, aby přišli hlasovat a podpořili Imamoglua jako jasného opozičního lídra.

Z vězení v Silivri Imamoglu prostřednictvím svých právníků vzkázal, že ho obrovská účast voličů potěšila. „Dnes hlasovaly miliony Turků, kteří trpí pod útlakem vlády, kvůli zničené ekonomice, neschopnosti vládních představitelů a bezpráví,“ uvedl ve svém prohlášení.

Recep Tayyip Erdogan je u moci již více než 20 let a v průběhu své vlády zásadně změnil politické směřování Turecka. Nejprve působil jako premiér od roku 2003 do 2014, než se stal prezidentem – tehdy v převážně ceremoniální roli. Po referendu v roce 2017 však získal rozsáhlé pravomoci, které mu umožňují například vyhlašovat výjimečný stav, jmenovat vysoké státní úředníky nebo zasahovat do soudního systému.

Jeho příznivci mu připisují zásluhy na hospodářském růstu a zlepšení životní úrovně v prvních letech jeho vlády. Kritici však varují před jeho autoritářskými praktikami, potlačováním svobody slova a zásahy do soudnictví.

Sociální síť X (dříve Twitter) mezitím oznámila, že čelí tlakům ze strany tureckých úřadů. Podle oficiálního vyjádření společnosti se Ankara snaží zablokovat více než 700 účtů novinářů, politiků, studentů a mediálních organizací.

„Věříme, že tento krok turecké vlády je nejen nezákonný, ale také brání milionům tureckých uživatelů ve svobodném přístupu k informacím a politické diskuzi v jejich zemi,“ uvedl provozovatel X s tím, že se hodlá proti nařízení bránit u soudu.

Před posledními tureckými prezidentskými volbami v roce 2023 varovala organizace Human Rights Watch, že sociálním platformám, které odmítnou cenzurní požadavky turecké vlády, hrozí vysoké pokuty nebo omezení rychlosti připojení, což by je v zemi učinilo prakticky nepoužitelnými.