FT: Když se Ukrajina vzdá Doněcké a Luhanské oblasti, Putin zmrazí válku

Na setkání s Donaldem Trumpem na Aljašce požadoval ruský prezident Vladimir Putin, aby se Ukrajina vzdala Doněcké a Luhanské oblasti. Podle čtyř zdrojů obeznámených s průběhem jednání Putin nabídl, že v případě splnění tohoto požadavku by mohlo dojít ke zmrazení zbytku frontové linie, uvedl server Financial Times.

Trump pak tyto požadavky sdělil ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému a evropským lídrům během sobotního telefonátu. Během hovoru je vyzval, aby upustili od snahy o dojednání příměří a místo toho se soustředili na mírovou dohodu.

Přistoupení na Putinův návrh by znamenalo, že Moskva získá plnou kontrolu nad územím, které částečně okupuje již více než deset let. Ruské jednotky v těchto oblastech postupují nejrychleji od loňského listopadu.

Výměnou za Doněck a Luhansk nabídl Putin zmrazení fronty v jižních regionech Cherson a Záporoží, kde jeho síly okupují velké části území. Zároveň slíbil, že nezahájí nové útoky. Putin dal ale jasně najevo, že neustoupil od svých hlavních požadavků, kterými chce „vyřešit základní příčiny“ konfliktu. Tyto požadavky by v podstatě znamenaly konec ukrajinské státnosti a revizi expanze NATO na východ.

Bývalý vysoký představitel Kremlu uvedl, že Putin je připraven ke kompromisům ohledně území, ale pouze pokud budou splněny jeho základní požadavky. Ruské síly v současné době ovládají asi 70 % Doněcké oblasti, ale západní část, která je klíčová pro ukrajinskou obranu, zůstává pod kontrolou Kyjeva. V Luhanské oblasti je pod kontrolou Ruska téměř celé území.

Zdroje blízké Volodymyru Zelenskému naznačují, že by se ukrajinský prezident nevzdal Doněcku, ale byl by otevřený diskusím o územních otázkách na nadcházejícím setkání s Trumpem ve Washingtonu. Zelenskyj by také uvítal třístranné setkání s Trumpem a Putinem.

Zdá se, že Putinovy územní požadavky se od dubna zpřísnily. Tehdy Trumpovu vyslanci Stevu Witkoffovi řekl, že Rusko by mohlo zmrazit celou frontovou linii, pokud by byly splněny jeho „základní příčiny“.

Bílý dům odmítl komentovat obsah Trumpových jednání s Putinem. Rovněž mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov na žádost o komentář nereagoval. Trump přitom před setkáním hrozil Putinovi vážnými důsledky, pokud nedojde k dohodě o příměří. Nakonec ale ze summitu odešel s prázdnou a evropským lídrům tlumočil Putinovy požadavky na územní ústupky.

V sobotu na sociálních sítích Trump vyzval evropské lídry, aby upustili od snahy o příměří s Putinem, a Zelenskému poradil, aby s Ruskem „uzavřel dohodu“. „Všichni se shodli na tom, že nejlepší způsob, jak ukončit strašlivou válku, je jít přímo k mírové dohodě, která ukončí válku, a nikoliv k pouhé dohodě o příměří, která často nevydrží,“ napsal na síti Truth Social.

Kreml uvedl, že se Putin a Trump na Aljašce o třístranné schůzce se Zelenským nebavili. Ruské požadavky a Trumpova neochota trvat na příměří pravděpodobně vyvolají hluboké obavy mezi evropskými lídry, kteří byli znepokojeni již před schůzkou, když Trump naznačoval možnost územních výměn.

Putin, na kterého byl vydán zatykač kvůli válečným zločinům, dostal během tříhodinového setkání s Trumpem příležitost vymanit se z mezinárodní izolace. Trump ho na Aljašce přivítal na červeném koberci a vtipkoval s ním, což bylo pro Putina velkým plus.

Během Trumpova sobotního telefonátu s evropskými lídry mu francouzský prezident Emmanuel Macron řekl, že Putinovi se nedá věřit. Připomněl mu zkušenost s minskou dohodou o příměří, kterou Putin před deseti lety nikdy neimplementoval.

„Putin hraje dlouhou hru a nebude dodržovat sliby,“ řekl jeden z evropských diplomatů obeznámených s hovorem. „Trump spěchá s uzavřením dohody, ale Putin mnohem méně.“ Podle diplomata je vyjednávání o širší mírové dohodě bez příměří sice „chvályhodný cíl, ale velmi obtížný a riskantní“.

Takzvaná „Koalice ochotných“, skupina zemí, které se zavázaly pomoci prosadit bezpečnostní záruky pro Ukrajinu po uzavření míru, se sejde v neděli. Koalici tvoří evropské země jako Francie, Spojené království a Německo, ale také Kanada a Japonsko. 

Související

raketový systém Patriot z USA

Vlivná členka MAGA se odjela na Ukrajinu přesvědčit, jak vypadá válka. Okamžitě pošlete Patrioty, píše Trumpovi

Vlivná americká konzervativní komentátorka a výrazná stoupenkyně hnutí MAGA Laura Loomerová vyzvala Spojené státy, aby Ukrajině neprodleně poskytly další protiraketové systémy Patriot. K tomuto zásadnímu obratu ve svém dosavadním postoji dospěla přímo v Kyjevě, kde na vlastní kůži zažila několik dní intenzivního ruského ostřelování a byla nucena opakovaně vyhledat úkryt před balistickými raketami.

Více souvisejících

Donald Trump Vladimír Putin válka na Ukrajině

Aktuálně se děje

včera

včera

Jürgen Klopp

Německou reprezentaci přebírá Klopp, v Itálii zkrachovala jednání s Guardiolou

Německý fotbalový národní tým byl jedním z těch, kterým se nedávný světový šampionát nevydařil, neboť jako jeden z favoritů skončil překvapivě už v šestnáctifinále, kde nestačil na Paraguay. Právě po tomto konci skončil v roli trenéra Julian Nagelsmann a prakticky od té doby se jako o jediném možném kandidátovi na uvolněný post hovořilo o Jürgenu Kloppovi. Nakonec se tento bývalý trenér Dortmundu či Liverpoolu a muž, který měl naposledy na starost akademii klubů sítě Red Bull, vrací na trenérský post a rovnou na takto exponovaný.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

raketový systém Patriot z USA

Vlivná členka MAGA se odjela na Ukrajinu přesvědčit, jak vypadá válka. Okamžitě pošlete Patrioty, píše Trumpovi

Vlivná americká konzervativní komentátorka a výrazná stoupenkyně hnutí MAGA Laura Loomerová vyzvala Spojené státy, aby Ukrajině neprodleně poskytly další protiraketové systémy Patriot. K tomuto zásadnímu obratu ve svém dosavadním postoji dospěla přímo v Kyjevě, kde na vlastní kůži zažila několik dní intenzivního ruského ostřelování a byla nucena opakovaně vyhledat úkryt před balistickými raketami.

včera

včera

Nemocnice, ilustrační foto

Ženevské úmluvy v úpadku? Od Ukrajiny po Gazu, nemocnice jsou stále častějším terčem útoků

Útoky na zdravotnická zařízení, personál i sanitní vozy se v moderních válečných konfliktech stávají čím dál běžnější realitou. Přestože mezinárodní právo přiznává nemocnicím a zdravotníkům zvláštní ochranu již od první Ženevské úmluvy z roku 1864, praxe na bojištích od Ukrajiny přes Blízký východ až po Súdán ukazuje, že se tato pravidla dramaticky hroutí. Zdravotnická infrastruktura se v mnoha případech stává přímým terčem útoků, což má devastující dopady na civilní obyvatelstvo.

včera

Andrej Babiš

Vláda odmítla zavřít obchody o všech svátcích. Schválila přepis auta bez návštěvy úřadu i zóny pro větrníky

Tuzemská energetika směřuje k zásadní proměně povolovacích procesů pro stavbu ekologických zdrojů energie. Vláda na svém pondělním jednání schválila vznik speciálních akceleračních zón, které mají výrazně zjednodušit a zrychlit výstavbu nových větrných elektráren a rozsáhlých solárních parků. Celkově se v České republice počítá se vznikem 61 takových oblasti.

včera

Požár v přírodě, ilustrační fotografie.

Evropu spalují jedny z nejhorších lesních požárů v historii. Uhasit je potrvá měsíce

Rozsáhlé lesní požáry v jižní a západní Evropě ani po týdnech intenzivního boje neustupují a situace v zasažených regionech zůstává mimořádně dramatická. Francouzští i španělští záchranáři čelí jedné z nejhorších požárních vln v moderní historii, kterou navíc v nejbližších dnech dále zkomplikuje příchod již čtvrté vlny veder během letošního léta. Podle meteorologů se teploty v západní Evropě opět vyšplhají až k hranici čtyřiceti stupňů Celsia.

včera

Rusko, Kreml

Rusko chce po Evropě finanční odškodnění za škody způsobené během války na Ukrajině

Ruský politický aparát přišel s novým požadavkem vůči západním státům. Tamní zákonodárci totiž prohlásili, že Moskva bude po evropských zemích nekompromisně požadovat finanční odškodnění za škody způsobené během válečného konfliktu na Ukrajině. Vedení Ruské federace se navíc nadále hodlá domáhat navrácení přibližně tří set miliard dolarů v podobě aktiv, která byla na Západě zmrazena po vypuknutí invaze v roce 2022.

včera

včera

Prezident Trump

Trump poslechl vedení armády. Přestal bombardovat Írán

Spojené státy již třetí noc v řadě pozastavily letecké údery na území Íránu. K dočasnému klidu zbraní došlo poté, co špičky americké armády doporučily prezidentu Donaldu Trumpovi bombardovací kampaň přerušit. Paralelně s tím probíhají intenzivní diplomatická jednání, jejichž cílem je zabránit návratu k otevřenému válečnému konfliktu. Na kroky Washingtonu a přerušení bojových akcí již zareagovaly světové trhy, což vedlo k poklesu cen ropy.

včera

Pentagon

Pentagon zveřejnil nová data. Mrtvých a zraněných amerických vojáků v Íránu jsou stovky

Počet amerických vojenských obětí v konfliktu s Íránem překročil hranici šesti set. Americké ministerstvo obrany totiž během soboty aktualizovalo svou oficiální databázi obětí, do níž zpětně zaevidovalo více než sto čtyřicet nově zraněných vojáků. Do systému se navíc vrátila jména čtyř příslušníků armády, kteří zahynuli při nedávných íránských útocích a z oficiálních přehledů dříve z nejasných důvodů zmizeli. K úpravě dat dochází v době, kdy Pentagon čelí sílící kritice za netransparentnost při informování o skutečných ztrátách.

včera

včera

včera

včera

Tragická střelba na festivalu v americkém Seattlu. Dva mrtví, pachatel dopaden

Nejméně dva lidé nepřežili nedělní střelbu na gastronomickém festivalu v americkém Seattlu. Dalších pět osob utrpělo zranění. Zatím nejmenovaného pachatele se policistům podařilo zadržet, informovala americká stanice NBC News

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy