Otázka, kterou si klade celý svět: Proč Trump nechal zabavit ropný tanker?

Podle prvních zpráv však akce personálu americké pobřežní stráže, za podpory námořnictva a donucovacích orgánů, vyvolává méně právních a ústavních obav než kampaň proti člunům a Trumpovy hrozby vojenské akce na venezuelské půdě.

Plavidlo Skipper bylo zabaveno v mezinárodních vodách a převáželo venezuelskou ropu. Výse postavený americký úředník pro CNN uvedl, že federální soudce již dříve vydal příkaz k jeho zabavení kvůli údajným vazbám na Íránem podporované teroristické skupiny.

Politický význam okamžiku podtrhuje, s jakou chutí Trump oznámil převzetí lodi, a video, které zveřejnila generální prokurátorka Pam Bondi, na němž je vidět, jak se americký personál spouští na palubu z vrtulníku. Trump s charakteristickým smyslem pro drama oznámil tisku, že USA obsadily „velký tanker, velmi velký, vlastně největší, jaký kdy byl zabaven.“

Ačkoli tanker možná nebyl přímo spojen se současnou konfrontací mezi Trumpem a Madurem, jeho zadržení bude vnímáno v kontextu masivního námořního posilování USA v Karibiku. Zdá se, že to je součást snahy donutit Madura k odstoupení, nebo přesvědčit jeho podřízené, aby ho svrhli.

Miliony Venezuelanů by Madurův odchod uvítaly po ponurých letech autoritářského režimu, který zemi přivedl k chudobě, zavedl represe a donutil miliony lidí utéct před chudobou a pronásledováním. Kontroverze ve Washingtonu ohledně Trumpových úmyslů ve Venezuele se tedy méně týká toho, zda by Madurovo opuštění moci, po ignorování prohry v demokratických volbách, bylo prospěšné. Více se soustředí na otázku, zda americký prezident jedná legálně. Kritici se obávají, že se Trump připravuje na další vleklé zahraničněpolitické dobrodružství, protože se opět snaží uplatnit svou neomezenou výkonnou moc.

Právní otázky jsou nejnaléhavější ohledně útoků proti údajným obchodníkům s drogami v Karibiku a Tichém oceánu, které si vyžádaly 87 obětí. Administrativa trvá na tom, že je oprávněna použít legální vojenskou sílu proti těm, které označuje za narkoteroristy ohrožující americkou národní bezpečnost. Venezuela však není považována za hlavní trasu pašování fentanylu do USA, jak administrativa tvrdí. Organizace pro lidská práva navíc varují, že útoky na lodě porušují práva obětí na řádný proces a představují státem povolenou vraždu ze strany administrativy.

Jeden z těchto útoků, provedený 2. září, vedl demokraty a skupiny pro lidská práva k obvinění administrativy z válečného zločinu, protože zahrnoval následný úder, který údajně zabil přeživší prvního amerického útoku. Demokraté stupňují kampaň s cílem přinutit ministra obrany Petea Hegsetha k předání videa z útoku Kongresu. Trump dříve před kamerou prohlásil, že s takovým krokem nemá problém, ale později toto prohlášení popřel.

Zpráva o zabavení tankeru a prohlubující se intriky kolem dvojitého úderu přišly v době, kdy stále panují pochybnosti o Trumpových cílech ve Venezuele. Symbolická váha masivní námořní síly USA u pobřeží země, která zahrnuje nejpokročilejší americkou letadlovou loď USS Gerald R. Ford, znamená, že jakékoli řešení krize, které nepovede k Madurovu svržení, by bylo odmítnutím americké moci a Trumpovy prestiže.

Trump mezitím opakovaně varoval, že by brzy mohly začít údery proti místům, o kterých tvrdí, že jsou drogovými centry na pevnině. V rozhovoru pro Politico tento týden však odmítl diskutovat o vojenské strategii a neurčitě prohlásil, že chce, aby s venezuelským lidem bylo zacházeno dobře a „s respektem.“ CNN ve středu informovala, že Trumpova administrativa pracuje na plánech pro případ, že by Maduro padl nebo odešel.

Kritici Trumpova přístupu připomínají neúspěch USA v přípravě na změnu režimu v Iráku v roce 2003 po americké invazi. Někteří analytici se obávají, že by Venezuela mohla po pádu Madurova režimu sklouznout k násilí a nestabilitě. Tato situace by mohla vyvolat uprchlickou krizi. Nicméně situace tam se jen málo srovnává s poválečným Bagdádem.

Další událostí, která by mohla zvýšit tlak na Madurov režim, je dramatický odchod venezuelské opoziční vůdkyně Maríi Coriny Machadové ze skrýše v zemi. Odcestovala do Osla, kde její dcera dříve převzala Nobelovu cenu za mír jejím jménem. Madurova vláda varovala, že bude považována za uprchlíka, pokud opustí Venezuelu. Její objev vnějšímu světu by však mohl Trumpově administrativě poskytnout nové příležitosti k zdůraznění jejího boje.

Bývalá vysoká úřednice americké zpravodajské služby Beth Sannerová řekla pro CNN, že zabavení venezuelských ropných tankerů je „absolutně normální“ jako součást snahy zabránit režimu v přepravě sankcionované ropy. „V minulosti chtěl každý tyto tankery zabavit, ale neměli jsme v regionu k tomu potřebné prostředky,“ uvedla Sannerová.

Demokraté v Kongresu nechtějí brát žádné kroky související s Venezuelou za bernou minci. Na dotaz CNN, zda jsou USA nyní blíže k válce s Venezuelou, zástupkyně Chrissy Houlahanová, členka výboru Sněmovny pro ozbrojené služby, řekla: „Jak bychom nemohli být blíže, když spouštíme muže a ženy z naší armády z vrtulníků a sestupujeme na civilní tankery plující pod vlajkou jiného národa? Je to rozhodně eskalace, nedá se to říct jinak.“ Dodala, že pokud je Trumpovým cílem změna režimu vojenskou silou, je ústavně povinen získat povolení Kongresu. Nicméně věří, že takový krok není v zájmu USA.

Vedoucí menšiny v Senátu Chuck Schumer mezitím řekl Tapperovi v pořadu „The Lead“, že Trumpova rétorika je tak nejasná, že je nemožné poznat jeho skutečné úmysly. „Prezident Trump vypouští tolik různých věcí, tolika různými způsoby, že nevíte, o čem to sakra mluví,“ řekl Schumer. „Pokud by Maduro sám uprchl, všichni by to uvítali.“ Ale dodal: „Nemůžete říct, 'to schvaluji, to schvaluji', když je Trump tak roztěkaný.“

Podobně jako u mnoha věcí v Trumpově druhém funkčním období, je zde malá veřejná transparentnost ohledně prezidentových cílů, které často závisí na jeho osobních rozmarech. Trump si cení nepředvídatelnosti. Proto se nepokusil Američanům vysvětlit, proč je tolik armádního personálu na lodích u venezuelského pobřeží nebo čeho má nákladné nasazení dosáhnout. Pokud by se prezidentovi podařilo Madura sesadit a přivést Venezuelu k demokracii, mohl by si nárokovat významné politické vítězství.

Zároveň by upevnil svůj cíl uplatnit americkou moc na celé západní polokouli. To je aspirace, která je v souladu s jeho nedávno představenou Národní bezpečnostní strategií. Zdá se, že jde o pokus přetvořit Latinskou Ameriku v duchu jeho vize MAGA a také o tradičnější strategii USA k potlačení čínského a ruského vlivu v regionu.

Historie však ukazuje, že i v extrémních situacích jsou diktátorské režimy budované po desetiletí často odolnější, než si cizinci myslí. Venezuelská vláda je přirovnávaná k mnohovrstvé kriminální operaci. Klíčoví členové mají obrovské finanční zájmy na udržení vlastní moci. A

zatímco mnozí doufají, že Trumpův tlak povede ke vzestupu právoplatných demokratických vládců země, nic není jisté. Zabavení tankeru však tlak na Madura vystupňovalo o další stupeň. Zároveň to Trumpa vedlo dál po cestě, která začíná vypadat jako nevyhnutelná konfrontace, do které vkládá obrovskou osobní důvěryhodnost.