Bývalá předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová nešetří optimismem ohledně politické budoucnosti své strany. V rozhovoru pro pořad This Week televize ABC News sebevědomě předpověděla, že demokraté v nadcházejících průběžných volbách v roce 2026 získají v dolní komoře Kongresu většinu. Podle jejích slov je současný lídr demokratické menšiny Hakeem Jeffries plně připraven převzít předsednické kladívko a stát se novým mluvčím Sněmovny.
Pelosiová Jeffriese označila za výmluvného a respektovaného politika, který dokáže stranu sjednotit. Zároveň však ostře kritizovala současné republikánské vedení Kongresu. Podle ní republikáni fakticky „zrušili Kongres“ tím, že se vzdali své zákonodárné moci a slepě plní veškerá přání prezidenta Donalda Trumpa. „Dělají prostě to, co prezident vyžaduje. To ale skončí ve chvíli, kdy získáme většinu zpět,“ prohlásila zkušená politička z Kalifornie.
Předpověď Pelosiové se opírá o historické trendy i aktuální nálady ve společnosti. Data z listopadového průzkumu Gallupova ústavu ukazují, že Trumpova popularita klesla na 36 %, zatímco nespokojenost s jeho vládnutím vyjádřilo 60 % respondentů. Historicky navíc platí, že strana ovládající Bílý dům v polovině prezidentského období téměř vždy ztrácí křesla v Kongresu.
Nervozita v republikánském táboře je patrná i z vlny oznámených odchodů. Několik vlivných senátorů, včetně Mitche McConnella či Thomase Tillise, již potvrdilo, že v roce 2026 nebudou znovu kandidovat. Podobná situace panuje i ve Sněmovně reprezentantů, kde svůj odchod ohlásily více než dvě desítky republikánů. Spekuluje se, zda tito zákonodárci prostě neopouštějí loď, o které se domnívají, že se začíná potápět.
Sama Pelosiová v listopadu oznámila, že na začátku roku 2027 odejde do politického důchodu. Pětasedmdesátiletá ikona demokratů, která se v roce 2007 stala první ženou v čele Sněmovny, považuje návrat moci do rukou své strany za poslední důležitý úkol své kariéry. Chce prý vrátit politiku do bodu, kdy bude věřit v „dobrotu amerického lidu“ a dávat lidem naději místo neustálých konfliktů.
Související
Otevření Hormuzského průlivu je podle Íránu nemožné. Příměří platí na neurčito, prohlásil Trump
Trump opět otočil, prodloužil příměří s Íránem. Je to lest, myslí si Teherán
USA (Spojené státy americké) , Nancy Pelosiová (politička USA)
Aktuálně se děje
včera
Policie vyšetřuje tragédii ve Vsetíně. Důchodkyně nepřežila střet s autem
včera
Britská monarchie ukázala soudržnost. Na fotce ale chybějí někteří členové rodiny
včera
Slavia potrestala hříšníky z posledních zápasů. Bořil a Chorý zaplatí pokutu
včera
Vojtěch si vytyčil nelehký úkol. Chce, aby Češi omezili pití alkoholu
včera
Babiš opět píše do Bruselu. Premiér prozradil, co se Česku nelíbí
včera
Senior tvrdil, že umístil bombu na ministerstvu. Po vyjednávání se vzdal
včera
Předpověď počasí předpokládá změnu, kterou pocítíme. Nastane o víkendu
včera
Babišova Agrofertu si opět všímají v zahraničí. Znovu může čerpat evropské dotace
včera
Z Bílého domu vylezl další bizár. Trump nabízí slevy, které jsou matematicky nemožné
včera
Ostuda Česka: Kontroverzní Kanye West má vystoupit v Praze, zbytek Evropy mu koncerty zrušil
včera
Odvolejte nekompetentního Klempíře a stáhněte ten paskvil, vyzval Babiše Fiala
včera
Moderní verze Rakouska-Uherska? Magyarovy plány s Visegrádskou skupinou se dotýkají i Česka
včera
Lídři EU se sejdou se Zelenským na Kypru. Potvrdí 90miliardovou půjčku Ukrajině
včera
Experti: Írán je jednotnější než před válkou. Trump situaci v zemi vůbec nepochopil
včera
Víte, kolik je na světě miliardářů a milionářů? Možná výrazně víc, než si myslíte
včera
Otevření Hormuzského průlivu je podle Íránu nemožné. Příměří platí na neurčito, prohlásil Trump
včera
Počasí se začne oteplovat, v neděli se ale teploty propadnou
22. dubna 2026 21:15
Evropská unie představila plán na boj s energetickou krizí
22. dubna 2026 19:55
Zelenskyj: Ukrajina nemůže čekat, až skončí válka v Íránu
22. dubna 2026 18:38
Bundeswehr chce být nejsilnější armádou v Evropě. Rusko je největší hrozbou
Německý ministr obrany Boris Pistorius představil první komplexní vojenskou strategii Bundeswehru, která reaguje na zásadní proměnu bezpečnostní situace v Evropě. K těmto změnám přispěl ruský útok na Ukrajinu, napětí ve vztazích s USA a aktuální konflikt na Blízkém východě. Berlín se nyní snaží jasně vytyčit svůj nový vojenský kurz, aby odpovídal aktuálním výzvám.
Zdroj: Libor Novák