Írán už nemá žádné námořnictvo, letectvo ani radary, prohlásil Trump

Aktuální vlna útoků mířila přímo na nejvyšší představitele země, přičemž Izrael zasáhl cíle v Teheránu a Bejrútu. Kromě pozic Hizballáhu byl terčem i komplex spojený s výběrem budoucího duchovního vůdce. Trump připomněl, že klíčovým momentem operace se stalo zabití ajatolláha Alího Chameneího během víkendu.

Bezpečnostní situace donutila Spojené státy k uzavření diplomatických misí v Kuvajtu, Saúdské Arábii a Libanonu. Občané USA dostali doporučení k okamžitému odjezdu z více než deseti blízkovýchodních států. Prezident přiznal absenci předběžného evakuačního plánu a vysvětlil ji nečekaně rychlým spádem vojenských událostí.

Počet obětí na íránské straně podle tamního Červeného půlměsíce překročil hranici 780 osob. Trump vyjádřil údiv nad íránskými odvetnými útoky na sousedy a zároveň varoval civilisty před pouličními protesty. Vzhledem k intenzitě bombardování považuje jakékoli srocování lidí za extrémně riskantní.

Hospodářské dopady se projevily prudkým zdražením pohonných hmot v USA, které je nejvýraznější za posledních dvacet let. Důvodem je ochromení dopravy v Hormuzském průlivu, což tlačí ceny ropy vzhůru a sráží hodnotu akcií. USA však podle prezidenta disponují obrovským arzenálem a tamní zbrojovky razantně navyšují výrobu.

Diplomatické napětí provází i vztahy se spojenci, zejména s Velkou Británií a Španělskem. Trump ostře zkritizoval Londýn za jeho postoj k Čagoským ostrovům a Madridu pohrozil totální obchodní blokádou. Důvodem je neochota španělské vlády financovat obranu podle požadavků NATO a odmítnutí přístupu na tamní vojenské základny.

Španělský premiér Pedro Sánchez se již dříve postavil proti pětiprocentním výdajům na obranu, což Trump považuje za nepřípustné. Kancléř Merz v této souvislosti potvrdil, že ostatní spojenci se snaží Madrid přesvědčit o nutnosti společného postupu. Prezident USA dal jasně najevo, že se Španělskem v tuto chvíli nechce udržovat žádné styky.

Budoucnost Íránu vidí Trump v návratu moci do rukou tamních obyvatel. Obává se však scénáře, kdy by se vedení ujal někdo stejně radikální jako Chameneí. I proto hodlá udržovat vojenský tlak a americký obranný průmysl dostal pokyn k zajištění maximální plynulosti dodávek nové výzbroje.

Pozemní operace mezitím nabírají na síle v Libanonu, kam pronikají izraelské jednotky. Trump odmítl, že by za útoky stála pouze izraelská iniciativa, a naznačil, že k akci Izraelce vyprovokovaly spíše kroky Spojených států. Cílem zůstává úplná změna poměrů v íránské politice.

Ekonomické statistiky ukazují, že ukončení obchodu se Španělskem by mohlo být bolestivé i pro Ameriku. V roce 2025 dosáhla vzájemná výměna téměř 50 miliard dolarů, přičemž USA mají v tomto vztahu obchodní přebytek. Trump však tyto argumenty odmítá s tím, že kromě lidí nemá Španělsko nic, co by bylo pro Spojené státy nepostradatelné.