Machadová se po roce skrývání objevila v Oslu. Venezuela bude svobodná, slibuje

Machadová, která se téměř rok skrývala, se ve čtvrtek objevila na balkóně hotelu v norském hlavním městě Oslo, kde ji s jásotem přivítali její příznivci. Její útěk z Venezuely, kde se skrývala od ledna po zpochybnění vlády prezidenta Nicoláse Madura, zůstává zahalen tajemstvím.

Na tiskové konferenci poděkovala těm, kteří „riskovali své životy“, aby se do Osla dostala. Způsob, jakým se dostala do Norska, ani jak se vrátí zpět, není jasný, zvláště po prohlášení Venezuely, že ji bude považovat za uprchlíka, pokud opustí zemi. Již dříve před novináři před norským parlamentem Machadová řekla, že udělá „to nejlepší“, aby se vrátila. „Přijela jsem převzít cenu jménem venezuelského lidu a ve správný okamžik ji odvezu zpět do Venezuely,“ řekla.

Dále dodala: „Neřeknu, kdy to bude, ani jak to bude probíhat,“ ale uvedla, že chce „velmi brzy skoncovat s touto tyranií a mít svobodnou Venezuelu.“ V samostatném rozhovoru pro BBC řekla: „Přesně vím, jaká rizika podstupuji.“ Dále prohlásila: „Budu na místě, kde budu pro naši věc nejužitečnější. Ještě nedávno jsem si myslela, že tím místem musí být Venezuela. Dnes se ale domnívám, že jménem naší věci musím být v Oslu.“

Machadová se poprvé objevila uprostřed noci na balkóně hotelu Grand, mávala a posílala polibky podporovatelům, kteří pod ní skandovali „libertad“ (svoboda). Na zemi přelezla kovové zábrany, aby se dostala blíže k příznivcům, z nichž ji mnozí objímali a předávali jí růžence. Prohlásila, že během skrývání zmeškala velkou část života svých dětí, včetně promocí a svateb.

„Více než 16 měsíců jsem nemohla nikoho obejmout ani se nikoho dotknout,“ řekla v rozhovoru pro BBC. „Náhle jsem během několika hodin mohla vidět lidi, které miluji nejvíc, dotknout se jich, plakat a společně se modlit.“ Nobelův institut uvedl, že Machadová udělala „vše, co bylo v jejích silách, aby se na ceremoniál dostala,“ a podnikla cestu „extrémního nebezpečí.“

Nobelovu cenu za mír získala za „boj za dosažení spravedlivého a mírového přechodu od diktatury k demokracii.“ Machadová obvinila Madura z ukradení venezuelských voleb v červenci 2024, ze kterých byla vyloučena. Toto tvrzení podporuje velká část mezinárodního společenství. Od té doby se Machadová většinou skrývala, naposledy se veřejně objevila 9. ledna v Caracasu, kde protestovala proti Madurově inauguraci do třetího funkčního období. 

Rozhodnutí opustit Venezuelu a zúčastnit se slavností v Oslu s sebou nese osobní i politická rizika. Benedicte Bull, profesorka specializující se na Latinskou Ameriku na univerzitě v Oslu, k tomu řekla: „Hrozí jí zatčení, pokud se vrátí, i když vůči ní úřady projevovaly větší zdrženlivost než s mnoha jinými, protože zatčení by mělo velmi silnou symbolickou hodnotu.“ Bull také uvedla, že ačkoli je Machadová „nespornou“ vůdkyní opozice, „pokud by zůstala dlouho v exilu, myslím, že by se to změnilo a postupně by ztratila politický vliv.“

V projevu, který ve středu přečetla jedna z jejích dcer, odsoudila Machadová únosy a mučení za Madurovy vlády. Nazvala je „zločiny proti lidskosti“ a „státním terorismem, nasazeným k pohřbení vůle lidu.“ Machadová je sice oslavována za svůj boj za demokracii, ale je i kritizována za sbližování s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, kterému věnovala svou Nobelovu cenu. Kritika se týká i její výzvy k zahraniční intervenci ve své zemi.

Spojené státy zahájily v posledních týdnech v Karibiku vojenské posilování a smrtící údery na plavidla, o kterých Washington tvrdí, že pašují drogy. Trump ve středu pozdě večer prohlásil, že Spojené státy zabavily „velmi velký“ ropný tanker poblíž Venezuely, což Caracas odsoudil jako „nehoráznou krádež.“ Maduro trvá na tom, že operace USA, které Machadová podpořila, jsou zaměřeny na svržení jeho vlády a zabavení venezuelských ropných zásob.