Zelenskyj poslal do Bílého domu odpověď na mírový plán. Trump by mohl o víkendu přiletět do Evropy

Snahy o ukončení vleklé války výrazně nabraly na rychlosti v posledních týdnech. Prezident Donald Trump ve středu naznačil, že řešení by mohlo být „brzy vymyšleno“, když novinářům v Bílém domě řekl, že „mnoho lidí říká, že je blíž, než kdy jindy bylo“. Dále uvedl, že o Ukrajině „hovořil dosti silnými slovy“ se svými britskými, francouzskými a německými protějšky.

Tyto protějšky údajně nadnesly myšlenku, že by Trump mohl o tomto víkendu přiletět do Evropy na setkání, kterého by se zúčastnil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Trump prohlásil: „Rozhodneme se v závislosti na tom, s čím se vrátí. Nechceme ztrácet čas.“

Evropský diplomat také popsal jednání jako „rychle postupující“ uprostřed neustálého tlaku a netrpělivosti ze strany amerického prezidenta. Diplomatická aktivita zesílila po odhalení amerického návrhu mírového plánu, který podporovalo Rusko, před necelým měsícem a jenž obsahoval 28 bodů.

Po sérii konzultací s Kyjevem a schůzce v Moskvě byl původní plán redukován na 20 bodů, aby byl přijatelný pro obě válčící strany. Je to jeden ze tří dokumentů, o kterých se jedná, spolu s jedním o bezpečnostních zárukách a dalším o ekonomické obnově. 

Diskuze stále probíhají a není jasné, jaké změny, pokud vůbec nějaké, Kyjev provedl v dokumentech ve své poslední odpovědi. Dva evropští diplomaté obeznámení s obsahem dvacetibodového návrhu však uvedli, že navrhuje vytvoření demilitarizované zóny podél kontaktní linie.

Plán požaduje bezpečnostní záruky pro Ukrajinu v souladu s článkem 5 NATO, který volá po vzájemné obraně spojenců. Také navrhuje členství Ukrajiny v Evropské unii do roku 2027. Návrh odstranil formulaci zakazující Ukrajině kdykoli se připojit k NATO a místo toho o potenciálním členství Ukrajiny v obranném spojenectví vůbec nemluví.

Plán rovněž volá po volbách na Ukrajině, což je bod, který vznesli jak Trump, tak Kreml. Zelenskyj uvedl, že by byl otevřen konání voleb v příštích šedesáti až devadesáti dnech, pokud by byla zaručena bezpečnost.

Podle diplomatů obsahoval aktualizovaný dvacetibodový návrh prvky z původního plánu, které pravděpodobně vzbudí obavy u Ukrajinců a Evropanů. Mezi ně patří formální americké uznání Ruskem okupovaného území. To by znamenalo ohromující obrat v dlouhodobé americké politice uznávat územní celistvost Ukrajiny a neuznávat násilné změny hranic.

Nejnovější americký návrh také stanovuje limit pro personál ukrajinské armády na osm set tisíc osob, což je malý nárůst oproti limitu šesti set tisíc osob v původním osmadvacetibodovém dokumentu. Plán také popisuje, že USA a Rusko rozhodnou o osudu zmrazených ruských aktiv.

Přestože jednání pokračují, uvnitř americké vlády i mezi spojenci panuje shoda, že diskuze jsou velmi křehké a problémy jako územní ústupky by mohly mírové úsilí zmařit. Podle evropských a NATO představitelů stále neexistuje žádný náznak, že ruský prezident Vladimir Putin skutečně usiluje o mírové urovnání.

Ministr zahraničí Marco Rubio minulý týden řekl: „Pokud existuje způsob, jak překlenout propast mezi oběma stranami, jsme jediní na světě, kdo to dokáže, a o to se snažíme. Nakonec to bude na nich. Pokud se rozhodnou, že válku nechtějí ukončit, pak válka bude pokračovat.“